Deseti až statisíce lidí se v úterý opět shromáždily na centrálním káhirském náměstí Tahrír. Podobně jako každý den v posledních dvou týdnech volaly po okamžitém odstoupení prezidenta Mubaraka a pádu jeho třicet let vládnoucího režimu. Zpravodaj BBC na místě Jim Muir píše o jednom z nejmohutnějších shromáždění od pátku 25. ledna.

K podobnému srocení došlo v úterý také v Alexandrii. Tam dle Al Džazíry dorazily tisíce nespokojenců.

Lidé přišli ve velkém počtu i navzdory tomu, že šest opozičních stran začalo s režimem opatrně jednat a vláda slíbila nové ústupky.

Protesty probíhaly vcelku klidně. Přítomní vojáci pouze kontrolovali doklady příchozích. Podle analytičky britské stanice Yollande Knellové ovšem úterní demonstrace potvrdily, že si opoziční politikové nemohou dovolit jednat jen dle svých zájmů či přesvědčení. Možnost dosažení dohody s režimem, který se de facto smířil s postupnou transformací, se tak i nadále ztěžuje.

Vláda Ahmada Šafíka mezitím oznámila zřízení tří speciálních výborů, ve kterých zasednou i zástupci opozice.

První má připravit ústavní změny, jež mají Egypťanům umožnit hlasování v plně demokratických prezidentských volbách. Na ustavení této komise se dohodli zástupci šesti protirežimních stran a skupin s viceprezidentem Sulejmánem již v neděli.

Druhý výbor by měl pak dohlížet na implementaci změn, připravených v tom prvním, a třetí komise na vyšetřování násilností, ke kterým došlo při střetech mezi Mubarakovými příznivci a odpůrci minulou středu, resp. ve čtvrtek.

Mnoho demonstrantů si zpravodajům velkých agentur v úterý nově stěžovalo nejen na vládu a Mubaraka, ale i na opoziční představitele. Al Džazíra též zaznamenala, že se posledního srocení zúčastnil také velký počet nováčků.

Převažující část analytiků se v prognózách dalšího vývoje kloní i po úterku k názoru, že se opozice s režimem nakonec dohodne na nějakém kompromisu. Na to, jak může výsledná dohoda vypadat, však existují desítky, ne-li stovky názorů. Umar Sulejmán argumentoval při nedělní schůzce nutností respektovat tzv. protipřevratový článek 82 ústavy, který říká, že pokud převezme úřad prezidenta viceprezident, nesmí následně požadovat změnu konstituce. Dle největší skupiny znalců tak budou nyní opoziční právníci hledat způsob, jak tento článek legálně obejít.

Podle různých informací, které agentury získaly z „nejmenovaných diplomatických zdrojů“, má varianta náhrady Mubaraka Sulejmánem také podporu velmocí. Do sítě mocenských vztahů a závislostí v současné egyptské nomenklatuře však ani tyto zdroje nevidí.

Kdy, proč, jak

Mohutné protesty proti režimu Husního Mubaraka začaly v Egyptě 22. ledna, zjevně inspirované úspěšnou revolucí v Tunisku. V Káhiře, Alexandrii, Suezu a Masúře se v posledních dvou týdnech demonstrovalo každý den, velká srocení proběhla také v Luxoru a Asuánu.

Podobně jako v Tunisku se staly i v Egyptě původním podnětem k demonstracím sociální problémy — vysoké ceny potravin, velká nezaměstnanost mladých, zvětšující se sociální rozdíly a pověstná zkorumpovanost státu. Postupně ale však v protestním hnutí převážily politické motivy.

Nejbouřlivějším dnem byl dosud pátek 25. ledna, kdy protestující doslova vyhnali pořádkové síly z ulic.

Oficiálně během pouličních bojů zemřelo přes 135 lidí, vedoucí lidskoprávní sekce OSN Navi Pillajová však v minulé úterý uvedla, že její úřad má zatím nepotvrzené zprávy až o třech stech mrtvých. Zraněných má být dle posledních zpráv až pět tisíc.

Právě v reakci na páteční násilí vystřídala policii — vžitý to symbol každodenní šikany, dohledu a nesvobody — armáda. Ta ovšem zajišťuje jen základní ostrahu státních budov a veřejných prostranství. Proti demonstrantům silou nezasahuje.

Prezident Mubarak také po pátku sestavil novou vládu a jmenoval svého zástupce — viceprezidenta. Tím se stal už zmiňovaný Umar Sulejmán, bývalý čelní představitel egyptské tajné služby, který je nyní zastánci názoru, že Mubarak tlaku demonstrací nepodlehne, považován za prezidentova nástupce.

Demonstranti však nový kabinet nijak nadšeně nepřivítali, neboť se od minulého příliš neliší. Nově mu předsedá bývalý ministr letectví Ahmad Šafík, novým ministrem vnitra se stal generál ve výslužbě Mahmúd Wagdí a na postu ministra financí nahradil velkopodnikatele Jusúfa Butruse-Ghálího Šamir Muhammad Radwán. Ke změnám došlo i na některých méně důležitých ministerstvech, klíčové resorty zahraničí a obrany si ale podrželi stejní lidé: Ahmad Abúl Gheit, respektive Muhammad Husajn Tantáwí.