Egyptská opozice jednala s režimem, výsledek je ale sporný

Petr Jedlička

Zástupci egyptských protirežimních stran se v neděli setkali s viceprezidentem Sulejmánem. Dle státní televize uzavřeli kompromis ohledně přípravy ústavních změn. Podmínka pro další jednání — rezignace prezidenta Mubaraka — však zůstává nesplněna.

Představitelé šesti nejvlivnějších skupin a stran egyptské opozice v neděli poprvé oficiálně jednali se zástupci Mubarakova režimu, konkrétně s viceprezidentem Sujmánem. Zprávu i záběry ze schůzky přinesla egyptská státní televize. Oběma stranám sporu se údajně podařilo dohodnout na legalizaci zakázaných stran a sestavení společné skupiny ústavních právníků. Ta má připravit návrhy změn, které umožní demokratické prezidentské volby.

Schůzky se spolu s liberálními, levicovými a mládežnickými skupinami účastnili také zástupci Muslimského bratrstva. Četnými médii je proto označována jako zlomová.

Umar Sulejmán ale též na setkání odmítl výzvu, aby co nejdříve nahradil prezidenta Husního Mubaraka v úřadu. Ta byla doposud ústředním mottem protestů, a tak není jisté, jak na eventuální dialog zareagují demonstranti v ulicích.

Muslimské bratrstvo navíc i po schůzce zdůraznilo, že stále požaduje okamžitou prezidentovu rezignaci, rozpuštění parlamentu, zrušení výjimečného stavu a potrestání těch, kdo nesou odpovědnost za násilnosti při demonstracích v uplynulých dvou týdnech. Pokud prý k tomu nedojde, do dalších rozhovorů se už organizace nezapojí.

V reakci na prohlášení se k apelu připojily i některé další strany.

Na náměstí Tahrír v Káhiře se jak v sobotu, tak v neděli opět shlukovaly tisíce lidí. Ve srovnání s minulým týdnem protestujících ubylo, několik stovek z nich ovšem zůstává na místě stále i přes noc. Podle vyjádření pro média nemíní odejít, dokud Mubarak neodstoupí.

Jim Muir z BBC vystihl odhodlání toho tvrdého jádra aktuálním zážitkem: Když armáda v neděli večer demonstrující vyzvala, aby uvolnili alespoň přilehlou silnici pro dopravu, ustlalo si několik desítek lidí přímo pod pásy tanků.

O víkendu došlo krom uvedené schůzky také k odvolání celého vedení Mubarakovy Národně demokratické strany, znovuotevření bank i obchodů a obnovení většiny dopravních spojů. Pozorovatelé dále zaznamenali velké fronty u bankomatů, z nichž si pracující Egypťané mohli konečně vyzvednou lednové výplaty.

Převažující část analytiků se v prognózách dalšího vývoje kloní k názoru, že se opozice s režimem nakonec dohodne na nějakém kompromisu. Na to, jak může výsledná dohoda vypadat, však existují desítky, ne-li stovky názorů. Umar Sulejmán argumentoval při nedělní schůzce nutností respektovat tzv. protipřevratový článek 82. ústavy, který říká, že pokud převezme úřad prezidenta viceprezident, nesmí následně požadovat změnu konstituce. Dle největší skupiny znalců tak budou nyní opoziční právníci hledat způsob, jak tento článek legálně obejít.

Podle různých informací, které agentury získaly z „nejmenovaných diplomatických zdrojů“, má varianta náhrady Mubaraka Sulejmánem také podporu velmocí. Do sítě mocenských vztahů a závislostí v současné egyptské nomenklatuře však ani tyto zdroje nevidí.

Kdy, proč, jak

Mohutné protesty proti režimu Husního Mubaraka začaly v Egyptě 22. ledna, zjevně inspirované úspěšnou revolucí v Tunisku. V Káhiře, Alexandrii, Suezu a Masúře se v posledních dvou týdnech demonstrovalo každý den, velká srocení proběhla také v Luxoru a Asuánu.

Podobně jako v Tunisku se staly i v Egyptě původním podnětem k demonstracím sociální problémy — vysoké ceny potravin, velká nezaměstnanost mladých, zvětšující se sociální rozdíly a pověstná zkorumpovanost státu. Postupně ale však v protestním hnutí převážily politické motivy.

Nejbouřlivějším dnem byl dosud pátek 25. ledna, kdy protestující doslova vyhnali pořádkové síly z ulic.

Oficiálně během pouličních bojů zemřelo přes 135 lidí, vedoucí lidskoprávní sekce OSN Navi Pillajová však v minulé úterý uvedla, že její úřad má zatím nepotvrzené zprávy až o třech stech mrtvých. Zraněných má být dle posledních zpráv až pět tisíc.

Právě v reakci na páteční násilí vystřídala policii — vžitý to symbol každodenní šikany, dohledu a nesvobody — armáda. Ta ovšem zajišťuje jen základní ostrahu státních budov a veřejných prostranství. Proti demonstrantům silou nezasahuje.

Prezident Mubarak také po pátku sestavil novou vládu a jmenoval svého zástupce — viceprezidenta. Tím se stal už zmiňovaný Umar Sulejmán, bývalý čelní představitel egyptské tajné služby, který je nyní zastánci názoru, že Mubarak tlaku demonstrací nepodlehne, považován za prezidentova nástupce.

Demonstranti však nový kabinet nijak nadšeně nepřivítali, neboť se od minulého příliš neliší. Nově mu předsedá bývalý ministr letectví Ahmad Šafík, novým ministrem vnitra se stal generál ve výslužbě Mahmúd Wagdí a na postu ministra financí nahradil velkopodnikatele Jusúfa Butruse-Ghálího Šamir Muhammad Radwán. Ke změnám došlo i na některých méně důležitých ministerstvech, klíčové resorty zahraničí a obrany si ale podrželi stejní lidé: Ahmad Abúl Gheit, respektive Muhammad Husajn Tantáwí.

Dalším významným dnem protestů bylo úterý 1. února, kdy v celé zemi demonstrovaly téměř dva miliony lidí. Stovky až tisíce z nich od tohoto dne zůstávají na káhirském náměstí Tahrír a míní odejít teprve ve chvíli, kdy Mubarak rezignuje.

Ve středu a také ve čtvrtek se zejména do káhirských ulic vydaly i tisíce stoupenců prezidenta. Ti začali po středečním poledni odpůrce režimu systematicky napadat a konflikt přerostl v pouliční boje, při kterých jedenáct lidí zemřelo a na třináct set utrpělo zranění. Kritiky a obhájce Husního Mubaraka nakonec oddělila až armáda.

Ve čtvrtek se v centru Káhiry rozjela policejní razie, oficiálně namířená proti iniciátorům středečních násilnosti.

Obětí vypjaté atmosféry se stal i velký počet zahraničních novinářů a turistů, které demonstranti z obou táborů ve čtvrtek cíleně vyhledávali a odváděli na policii nebo i tloukli.

Husního Mubaraka nepřiměla k rezignaci ani poslední protestní iniciativa s názvem Den odchodu, při níž se minulý pátek v Káhiře, Suezu i Alexandrii opět shromáždily statisíce lidí. Prezident Egypta sice v tematickém rozhovoru pro americkou televizní stanici ABC uvedl, že je z nedůvěry svého lidu roztrpčený a léty v úřadu unavený, a tak by odstoupil docela rád. Doložil ale, že by v případě okamžité rezignace nastalo mocenské vakuum, které by podle něj využilo islamistické Muslimské bratrstvo. V zemi by tak údajně vznikl chaos a násilí podobné tomu v předchozích dnech, což si on nechce vzít na svědomí.

Další informace:

Al Džazíra Egypt reform promises doubted

Al Džazíra Live blog Feb 7 - Egypt protests

France 24 Egypt's opposition wary after historic talks to solve crisis

AFP Obama steps up diplomacy for Egypt transition

AFP Egypt transition vital for Mideast peace: Ban

BBC News Egypt opposition wary after talks

The Guardian Egyptian opposition cautious after vice-president Suleiman opens talks