Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová v neděli podpořila dialog egyptské vlády s Muslimským bratrstvem. Tato v Egyptě dosud zakázaná strana chce dle své staré, leč stále formálně platné charty vytvořit stát na zásadách islámu, ale nehodlá prý utlačovat ženy ani vypovědět mírovou smlouvu s Izraelem. Komentátoři poukazují na to, že z výroků amerických politiků není jasný postoj Washingtonu k hlavnímu požadavku opozice, tedy k okamžitému odstoupení prezidenta Husního Mubaraka.

K situaci v Egyptě se pro agenturu AP vyjádřil také bývalý český prezident Václav Havel. Varoval před automatickým srovnáváním událostí v Egyptě s vývojem ve východní Evropě v roce 1989. Řekl, že sám se z té doby poučil, že demonstrace proti zavedeným vládcům musí být rychlé, nemají-li přerůst v násilí. Kdyby prý revolta ve východní Evropě netrvala týden, ale měsíc, její výsledek by asi byl jiný a mnohem horší. Zásadním faktorem je čas. Čím déle to trvá, tím větší je nebezpečí z nastolení mnohem horšího diktátu než je ten Mubarakův, prohlásil Havel.

K situaci se vyjádřil také bývalý sovětský ministr zahraničí a pozdější gruzínský prezident Eduard Ševarnadze, který pomáhal při otevření sovětského režimu za Michaila Gorbačova. Podle něj by bylo chybou naléhat na rychlé Mubarakovo odstoupení. Mubarak byl cenným spojencem Západu, a měl by mít právo dokončit svůj mandát, řekl.

Komentátoři připomínají, že USA sice oficiálně říkají, že Mubarak musí rychle umožnit předání politické moci, ale k jeho odchodu se zatím jednoznačně vyjádřili jedině vlivní senátoři a bývalí prezidentští kandidáti John McCain a John Kerry. Sám McCain na mezinárodní konferenci v Mnichově v sobotu zopakoval, že Mubarak musí odejít okamžitě.

Clintonová k tomuto tématu pomlčela. Z jejích výroků, v nichž v Mnichově uznala právo viceprezidenta Umara Sulajmána vyjednávat s opozicí o předání moci, vyplývá, že netlačí na Mubarakův odchod hned teď.

Ještě víc než to Egypťany znepokojil bývalý americký velvyslanec v Káhiře Frank Wisner, jehož prezident Barack Obama vyslal tento týden jednat s Mubarakem. V sobotu prohlásil, že Mubarak by měl zůstat v úřadě a řídit předání moci. Doporučil také, aby si politici dávali pozor na to, co říkají. Výzvy po odstavení Mubaraka z ciziny prý budou mít negativní důsledky. Clintonové úřad se od toho okamžitě distancoval s tím, že se Wisner vyjadřoval jako soukromá osoba.

Analytikové interpretují výroky Američanů jako snahu zorientovat se v rychle se měnící situaci. Washingtonu jde určitě o to, aby Egypt zůstal stabilní zemí a aby jeho cesta k demokracii nevykolejila ostatní spojence. „Administrativa se snaží vyrovnat s mnoha věcmi. Mubarakův odchod je jen jedním z aspektů širší akce, v níž jde o volby, předání moci a o ústavu," řekl odborník na Blízký východ Robert Danin.

To, že by se Washington smířil se Sulajmánem a vybízel k ponechání Mubaraka v úřadě do konce mandátu, se egyptské opozici nelíbí. Jeden z jejích představitelů Muhammad Baradej to označil za „zásadní krok zpět", který může vyvolat další protesty.

To, že dnes Clintonová podpořila vyjednávání s Muslimským bratrstvem, by mohlo opozici zklidnit. „Dověděli jsme se, že se bratrstvo rozhodlo zúčastnit se rozhovorů, které podporujeme. Čekáme na zprávy o vývoji tohoto dialogu a řekli jsme velmi jasně, co si přejeme," řekla ministryně s odkazem na požadavek přehledného předání moci, do něhož budou zapojeny všechny politické síly Egypta.