Protirežimní demonstrace a násilné střety protestujících s bezpečnostními složkami v arabských zemích pokračovaly i o víkendu. Zatímco v Bahrajnu proběhla srocení vcelku pokojně a bez přítomnosti policie, v Iráku zemřelo po pátečních masových demonstracích minimálně devatenáct osob. Nepokoje se také vůbec poprvé přelily do Ománu, kde během víkendových střetů zahynulo šest lidí. V Tunisku odstoupil po sobotních střetech premiér a chudý Jemen je podle analytiků na pokraji kolapsu.

Demonstranti v Ománu, kde již přes čtyřicet let vládne sultán Kabús bin Saíd, požadují stejně jako jinde v arabských zemích demokratické politické reformy a lepší životní podmínky. Blokují všechny přístupové cesty do důležitého přístavu ve městě Suhár, kde se mimo jiné nachází velká rafinérie.

V ulicích Suháru je několik set až dva tisíce lidí. Policie během násilných nedělních střetů do protestujících střílela a šest z nich zabila. Demonstranti poté zapálili jak policejní stanici a budovy úřadů, tak místní supermarket. V okolí města nyní hlídkují vojáci, ale prozatím nijak nezasáhli.

Vývoz ropy, které Omán každý den vytěží na šest set tisíc barelů, ale stále pokračuje. Provoz není ohrožen ani v Hormuzském průlivu, který Omán kontroluje spolu s Íránem a kudy na lodích proplouvá asi čtyřicet procent ropy vytěžené v Perském zálivu.

V Bahrajnu už bez obětí

Protivládní demonstrace inspirované úspěšnými povstáními v Tunisku a Egyptě pokračují také v malém ostrovním království Bahrajnu. Ve státě s počtem obyvatel srovnatelným s Prahou vyšly po pátečních ranních modlitbách do ulic desítky tisíc nespokojených lidí. Podobná byla situace i v sobotu, kdy demonstranti prošli bez zásahu policie i lepšími čtvrtěmi hlavního města Manáma.

Stovky protestujících poté zablokovaly přístup k budově parlamentu a přiměly úřady zrušit zasedání čtyřčlenné Národní rady. Na protest proti násilí, které bylo na začátku protestů pácháno na demonstrantech, v neděli oficiálně rezignovalo třináct poslanců opoziční šíitské strany Wefák.

Protestující, většinou členové chudší šíitské většiny, požadují odchod představitelů sunnitské dynastie Chalífů, která Bahrajnu vládne již od roku 1783. Král oficiálně vyjádřil ochotu k dialogu s opozičními stranami, ty ale odmítly a chtějí možnost zvolit si novou vládu ve svobodných volbách.

Opozice také upozorňuje, že ve vězení stále zůstávají asi dvě stovky politických vězňů, včetně radikálních islamistů. Stovku zadržovaných již režim propustil minulý týden a v sobotu se do země mohl také vrátit z londýnského exilu šíitský opoziční vůdce Hasan Mušajma.

Tunisko mění premiéra

K nečekanému vývoji došlo nicméně v Tunisku. Po obnovených protestech, při nichž pořádkové síly zastřelily tři osoby, se rozhodl v sobotu odstoupit premiér Muhammad Ghannúčí, nejvýraznější postava přechodného režimu. Na jeho místo byl ovšem hned v neděli jmenován nástupce - Bedži Caid Sebsi. Ten byl ministrem zahraničí ještě ve vládě prvního republikánského prezidenta a později diktátora Habíba Burgiby. Nyní má dovést zemi k předčasným volbám, ohlášeným na červenec.