Přibližně dvacet tisíc Jemenců vyšlo ve čtvrtek do ulic hlavního městě Saná, aby protestovali v rámci opozicí svolaného Dne hněvu proti současnému režimu prezidenta Alího Abdalláha Sáliha. Ten stojí v čele státu již přes třicet let. Demonstranty neodradil ani prezidentův slib, že v příštích volbách už nebude kandidovat ani on, ani jeho syn.

Podobně velký počet lidí se ale dostavil i na konkurenční srocení, kde se naopak vyjadřovala hlavě státu podpora.

Oba tábory demonstrují zatím pokojně, žádné střety nejsou hlášeny. Jedná se o zatím nejvíce navštívenou akci od poloviny ledna, kdy nejchudší arabskou zemi zasáhla první vlna lidové nespokojenosti, podpořená revolucí v Tunisku.

Kromě hlavního města byly větší protesty hlášeny také z jihu země. Ve městě Aden zablokovaly bezpečnostní složky příjezdové cesty, aby se lidé nemohli připojit k několikatisícové demonstraci v centru. Podle agentury Reuters hlídá situaci ve městě několik stovek policistů.

Sálih se ve středu zavázal, že úřad prezidenta opustí po skončení jeho posledního volebního období, tedy v roce 2013. Přislíbil zároveň, že se nebude pokoušet prosazovat do čela země svého syna, což se mezi oblastními znalci předpokládalo.

Před poslední vlnou protestů o víkendu se snažil prezident snížit nespokojenost obyvatel jinými ústupky, jako například zvýšením platu všech státních zaměstnanců a příslušníků armády na téměř pětinásobek nebo příslibem znovuzavedení státní regulace cen potravin a snížení daní na polovic.

Největší jemenská opoziční strana, islamistický Islah, Sálihovy ústupky přivítala, ale apel na ukončení demonstrací odmítla. Podle agenturních znalců však nejsou protirežimní protestující zajedno, zda Sálihovi věřit a spokojit se s jeho návrhem, anebo jestli chtít jeho okamžité odstoupení.

Do zpravodajství ovšem pronikají spíše odmítavé reakce. „To, co nám prezident včera nabídl, bylo jen divadlo. Nevěřím mu,“ cituje například jednoho z demonstrantů Reuters.

Také pozorovatelé ovšem připomínají, že Sálih sliboval podobné ústupky již v minulosti, ale jen zřídka kdy je nedodržel. Podle některých analytiků je jeho gesto snahou o důstojný odchod z čela země, jiní si ale myslí, že chce pouze získat čas a přečkat nejsilnější vlnu lidového odporu.

Symbol demonstrací

Jemenci mají na rozdíl od Egypťanů jasnou tvář opozičních protestů. Je jí jednatřicetiletá obhájkyně lidských práv, novinářka a matka tří dětí Tavakúl Karmánová, která je v Jemenu podobným protirežimním symbolem jako v Tunisku Muhammad Búazízí. Ten se na protest proti chudobě a represím v polovině prosince upálil, což podnítilo následné nepokoje.

Zatčení Karmánové minulou neděli vyvolalo obdobně bouřlivou reakci a dostalo do ulic další tisíce lidí. Nyní je již na svobodě a každý den se účastní pravidelných ranních protestů na univerzitě v hlavním městě.

Přestože je sama Karmánová členkou opoziční strany Islah, ani protesty v Jemenu neřídí žádné organizované hnutí. Jde spíše o spontánní reakci lidí na špatné životní podmínky.

Hrozí anarchie?