Pravděpodobnost vojenské konfrontace Západu s režimem Muammara Kaddáfího se podle médií zvyšuje. Nejčastěji se o vojenském zásahu v Libyi hovoří ve Spojených státech, které k severoafrické zemi stahují námořní a vzdušné jednotky ve Středozemním moři, a ve Velké Británii, jejíž premiér David Cameron nařídil vytvoření nouzových plánů k vynucení bezletové zóny.

Podle agenturních interpretací jsou tyto kroky součástí koordinované snahy euroatlantického bloku o urychlení pádu Kaddáfího režimu, zabránění vzniku kmenové či občanské války a také prevence humanitární katastrofy na jižním okraji Evropy.

Francie zároveň vyslala dvě dopravní letadla plná zdravotnických a humanitárních zásob do města Benghází, které je plně pod kontrolou povstalců. Podle zástupců země je to „pouze začátek masivní humanitární operace, která má podpořit obyvatelstvo osvobozených území“.

Bezletová zóna, o které hovořil britský premiér, by byla vynucena v rámci operace NATO a primárně by měla sloužit k zabránění vzdušných útoků Kaddáfího režimu proti civilnímu obyvatelstvu. Cameron také naznačil, že Británie zvažuje vyzbrojení libyjské opozice, pokud by režim v Tripolisu nadále používal násilí k rozehnání demonstrací.

Zástupci britských úřadů dále v úterý zopakovali, že Britové a Američané již od minulého týdne intenzivně jednají o celé škále možností, jak postupovat.

Přítomnost armády obou zemí v oblasti by kromě přímého zásahu měla sloužit také k ochraně humanitárních koridorů z Tuniska a Egypta, pokud by pokračující konflikt vedl k nucenému přesídlení velkých skupin obyvatelstva a kolapsu potravinového zásobování.

Zástupci všech sedmadvaceti zemí Evropské unie budou o situaci v Libyi jednat na mimořádném summitu v Bruselu, který se pravděpodobně uskuteční příští týden.

Po sobotním schválení tematické rezoluce Rady bezpečnosti OSN uvalily Spojené státy i Evropská unie na představitele lybijského režimu další sankce, včetně zbrojního embarga, zmražení majetku a zákazu vydávání víz Kaddáfímu i jeho blízkým spolupracovníkům. Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová se nechala s nezvyklou otevřeností slyšet, že Kaddáfí musí odstoupit co nejdříve. Od Kaddáfího režimu se již distancovala i Liga arabských států.

Jedním z posledních Kaddáfího spojenců na poli mezinárodní diplomacie tak zůstává venezuelský prezident Hugo Chávez, který prohlásil, že vůdce Libye zná osobně, považuje ho za přítele a ví, že to není vrah. Podle Cháveze také Spojené státy plánují invazi do země, aby získaly její ropné bohatství.

Kaddáfího přeludy

Americká velvyslankyně při OSN Susan Riceová prohlásila, že Muammar Kaddáfí trpí přeludy a je neschopný vedení země. Reagovala tak na rozhovor, který libyjský vůdce poskytl západním novinářům v Tripolisu.

Riceová přímo konstatovala, že fakt, že Kaddáfí se smál otázkám ohledně vraždění svých vlastních lidí, dokazuje, že je naprosto odpojený od reality.

Kaddáfí v rozhovoru rezolutně odmítl, že by v hlavním městě Tripolisu probíhaly protesty. „Oni mne milují, všichni mí lidé mě milují,“ řekl v rozhovoru doslova. „Zemřeli by pro to, aby mě ochránili.“ Za povstáním podle něj stojí teroristická síť Al-Káida, jejíž členové nepocházejí z Libye, ale ze zahraničí.

Kaddáfí také obvinil Západ z toho, že Libyi opustil, a prohlásil, že nemá žádné morální zásady a chce zemi zkolonizovat. Praví Libyjci podle Kaddáfího nikdy nedemonstrovali a ti, kteří vyšli do ulic, byli pod vlivem drog, které do země dodal Usáma bin Ládin a jeho pochopové.

Boje pokračují

V samotné Libyi mezitím pokračují boje mezi stoupenci režimu, ozbrojenými složkami a opozicí. K povstání se připojily také berberské kmeny na západě země, jejichž identitu se snažil Kaddáfí po dlouhou dobu zničit.

Kmenoví vůdci, bývalí členové armády i místní mládež tak na silnicích na západě země vytvořili barikády a kontrolní stanoviště, na kterých hlídkují ozbrojení dobrovolníci.

Odpůrci režimu již kontrolují celý východ země, včetně ropných polí. V přístavu Tobruk již byly obnoveny dodávky ropy do Číny. Kaddáfího jednotky se ale snaží znovu získat kontrolu nad některými městy v centrální a západní části země. Boje jsou hlášeny z měst Zuára na západě a Džanzúr nedaleko Tripolisu. Stíhací letouny bombardovaly muniční sklad ve městě Adžabíja, asi sto šedesát kilometrů na jih od Benghází.

Protestující na západě ovládají třetí největší město Misráta a také město Závíja, o které se v posledních dnech vedly boje. Podle svědků je nyní město sice pod kontrolou povstalců, ale je obklopeno početnými prorežimními jednotkami, které se jej v noci na úterý neúspěšně pokusily znovu dobýt.

Režim Muammara Kaddáfího si drží vládu nad hlavním městem Tripolis, kde je kromě několika chudších čtvrtí klid, rodným Kaddáfího městem Sirte na východ od Tripolisu a také některými městy na řídce obydleném jihu země, kde sídlí kmeny loajální k režimu.

Další informace:

The Guardian US tightens military grip on Gaddafi

BBC News US brands Muammar Gaddafi 'delusional' after interview

AFP Chavez warns US plans to invade Libya

AFP Opposition says resuming exports of Libya's oil

The Guardian Libya's Berbers join the revolution in fight to reclaim ancient identity

The Guardian Libya uprising continues — live updates