Pravděpodobnost vojenské konfrontace Západu s režimem Muammara Kaddáfího se podle médií zvyšuje. Nejčastěji se o vojenském zásahu v Libyi hovoří ve Spojených státech, které k severoafrické zemi stahují námořní a vzdušné jednotky ve Středozemním moři, a ve Velké Británii, jejíž premiér David Cameron nařídil vytvoření nouzových plánů k vynucení bezletové zóny.

Podle agenturních interpretací jsou tyto kroky součástí koordinované snahy euroatlantického bloku o urychlení pádu Kaddáfího režimu, zabránění vzniku kmenové či občanské války a také prevence humanitární katastrofy na jižním okraji Evropy.

Francie zároveň vyslala dvě dopravní letadla plná zdravotnických a humanitárních zásob do města Benghází, které je plně pod kontrolou povstalců. Podle zástupců země je to „pouze začátek masivní humanitární operace, která má podpořit obyvatelstvo osvobozených území“.

Bezletová zóna, o které hovořil britský premiér, by byla vynucena v rámci operace NATO a primárně by měla sloužit k zabránění vzdušných útoků Kaddáfího režimu proti civilnímu obyvatelstvu. Cameron také naznačil, že Británie zvažuje vyzbrojení libyjské opozice, pokud by režim v Tripolisu nadále používal násilí k rozehnání demonstrací.

Zástupci britských úřadů dále v úterý zopakovali, že Britové a Američané již od minulého týdne intenzivně jednají o celé škále možností, jak postupovat.

Přítomnost armády obou zemí v oblasti by kromě přímého zásahu měla sloužit také k ochraně humanitárních koridorů z Tuniska a Egypta, pokud by pokračující konflikt vedl k nucenému přesídlení velkých skupin obyvatelstva a kolapsu potravinového zásobování.

Zástupci všech sedmadvaceti zemí Evropské unie budou o situaci v Libyi jednat na mimořádném summitu v Bruselu, který se pravděpodobně uskuteční příští týden.

Po sobotním schválení tematické rezoluce Rady bezpečnosti OSN uvalily Spojené státy i Evropská unie na představitele lybijského režimu další sankce, včetně zbrojního embarga, zmražení majetku a zákazu vydávání víz Kaddáfímu i jeho blízkým spolupracovníkům. Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová se nechala s nezvyklou otevřeností slyšet, že Kaddáfí musí odstoupit co nejdříve. Od Kaddáfího režimu se již distancovala i Liga arabských států.

Jedním z posledních Kaddáfího spojenců na poli mezinárodní diplomacie tak zůstává venezuelský prezident Hugo Chávez, který prohlásil, že vůdce Libye zná osobně, považuje ho za přítele a ví, že to není vrah. Podle Cháveze také Spojené státy plánují invazi do země, aby získaly její ropné bohatství.

Kaddáfího přeludy

Americká velvyslankyně při OSN Susan Riceová prohlásila, že Muammar Kaddáfí trpí přeludy a je neschopný vedení země. Reagovala tak na rozhovor, který libyjský vůdce poskytl západním novinářům v Tripolisu.

Riceová přímo konstatovala, že fakt, že Kaddáfí se smál otázkám ohledně vraždění svých vlastních lidí, dokazuje, že je naprosto odpojený od reality.

Kaddáfí v rozhovoru rezolutně odmítl, že by v hlavním městě Tripolisu probíhaly protesty. „Oni mne milují, všichni mí lidé mě milují,“ řekl v rozhovoru doslova. „Zemřeli by pro to, aby mě ochránili.“ Za povstáním podle něj stojí teroristická síť Al-Káida, jejíž členové nepocházejí z Libye, ale ze zahraničí.

Kaddáfí také obvinil Západ z toho, že Libyi opustil, a prohlásil, že nemá žádné morální zásady a chce zemi zkolonizovat. Praví Libyjci podle Kaddáfího nikdy nedemonstrovali a ti, kteří vyšli do ulic, byli pod vlivem drog, které do země dodal Usáma bin Ládin a jeho pochopové.

Boje pokračují

V samotné Libyi mezitím pokračují boje mezi stoupenci režimu, ozbrojenými složkami a opozicí. K povstání se připojily také berberské kmeny na západě země, jejichž identitu se snažil Kaddáfí po dlouhou dobu zničit.

Kmenoví vůdci, bývalí členové armády i místní mládež tak na silnicích na západě země vytvořili barikády a kontrolní stanoviště, na kterých hlídkují ozbrojení dobrovolníci.

Odpůrci režimu již kontrolují celý východ země, včetně ropných polí. V přístavu Tobruk již byly obnoveny dodávky ropy do Číny. Kaddáfího jednotky se ale snaží znovu získat kontrolu nad některými městy v centrální a západní části země. Boje jsou hlášeny z měst Zuára na západě a Džanzúr nedaleko Tripolisu. Stíhací letouny bombardovaly muniční sklad ve městě Adžabíja, asi sto šedesát kilometrů na jih od Benghází.