Současná krize autoritativních režimů na severu Afriky připomíná mnoha demokratickým zemím jejich kontroverzní politiku vůči tamním diktátorům. O dodávkách zbraní ze zemí Evropské unie libyjskému diktátorovi Muhamadu Kaddáfímu se psalo již před několika dny.

Stranou však nezůstává ani Česká republika. Ta jen v posledních letech zásobovala severoafrické diktátory zbraněmi v hodnotě desítek milionů eur. Jen za posledních šest let dodala Česká republika režimu Husního Mubaraka v Egyptě zbraně a střelivo za více než 26 milionů eur.

Podobné přízni ČR se mohly těšit i další země. Vyplývá to z  výroční zprávy o kontrole dovozu vojenského materiálu za rok 2009, kterou zpracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s ministerstvy zahraničí, obrany a vnitra a dále s Generálním ředitelstvím cel a se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost.

Podle zprávy se jen autoritativní režim svrženého tuniského prezidenta bin Alího dočkal dodávek zbraní a vojenského materiálu za deset milionů eur. Muammar Kaddáfí zase momentálně střílí do civilistů zbraněmi, jež nakoupil v roce 2007 od České republiky za dva miliony eur.

Dodávky zbraní dostaly rovněž země, které ještě nepřitáhly takovou pozornost médií, ale v nichž jsou demonstranti rovněž násilím potlačováni. Ukázkovým případem je Jemen, do něhož jen v roce 2009 odešly zbraně za více než deset milionů eur.

Pochybné chování české politické reprezentace, která sice podle svých výroků snahu o svržení diktátorů a nastolení demokratičtějšího zřízení vítá, ale zároveň posílá autoritativním režimům zbraně, kritizuje občanská iniciativa Nesehnutí.

„Je pokrytectvím českých státníků, když se nyní ve svých prohlášeních stylizují do role ochránců lidských práv a odpůrců diktátorů, které tolik let podporovali vojenskými dodávkami zbraní. A je neuvěřitelnou drzostí české diplomacie nabízet těmto zemím své zkušenosti s přechodem k demokracii, když se právě české vlády tak dlouho na potlačování demokratických práv a svobod podporou autoritativních režimů podílely,“ soudí jeden z představitelů sdružení Milan Štefanec.

Proti dodávkám zbraní a bojové techniky do Libye přitom Nesehnutí protestovali již před šesti lety. Neúspěšně. Zároveň organizace upozorňuje na pochybné dodávky i do dalších sporných zemí. Příkladem může být vyzbrojení uzbeckého diktátora Islama Karimova, který v roce 2005 zmasakroval stovky civilistů v uzbeckém městě Andižanu.

Novela zákona z roku 2009 přitom dokonce umožnila, aby se do domlouvání zbrojních obchodů zapojily i firmy bez platného povolení. „Jediným způsobem, jak podobným případům bránit, je zásadně omezit vývozy zbraní z ČR a dostat je pod veřejnou kontrolu. Bohužel novela zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem z roku 2009 jde přesně opačným směrem,“ dodává Štefanec.