České ministerstvo zahraničí v roce 2005 nechtěně překazilo Spojeným státům tajný pokus nakoupit ruské letadlové střely vzduch-země přes Bělorusko a další prostředníky. Vyplývá to z dokumentů amerického velvyslanectví v Praze, které zveřejnil server WikiLeaks a poskytl je běloruskému internetovému deníku Naviny.by. O záležitosti informuje také dnešní Právo.

Podle uvedených zdrojů chtělo americké námořnictvo získat 23 ruských raket Ch-31, odpalovaných z letadel a určených k ničení cílů na povrchu země. Raketa existuje ve verzi Ch-31A jako protilodní a Ch-31P jako protiradarová.

Američany zajímaly podrobnosti o ruské technologii navádění a také o kombinovaném přímotokém náporově-reaktivním motoru, který střele údajně poskytuje trvale vysokou rychlost a značný dolet.

Protože předchozí pokusy získat rakety přes Ukrajinu ztroskotaly, rozhodl se Washington vyzkoušet cestu přes Bělorusko. To mělo dostat od Ruska novější verzi raket a bylo ochotno starší verzi střely z armády vyřadit a prodat firmě obchodující se zbraněmi. Složitým řetězem překupníků měly rakety jít jakoby na Ukrajinu a odtud také přes českého prostředníka až k Američanům.

„Ukrajinský zprostředkovatel si vezme dvacet procent provize a předá rakety českému obchodníku se zbraněmi, který je doveze do České republiky a zpřístupní je subdodavateli Spojených států pro vývoz do USA," cituje běloruský list z depeše tehdejšího amerického velvyslance v Praze Williama Canabisse, kterou získal WikiLeaks.

„Česká exportní licence bude obsahovat jen to, že rakety byly dodány z Ukrajiny. Pouze sériová čísla raket mohou umožnit vystopovat, že jsou běloruského původu," dodává depeše.

„Velvyslanectví je přesvědčeno, že uvedený způsob je jediný, jak by USA mohly získat tyto rakety," píší diplomaté. „Je ale potřeba US-Navy (získat rakety) dostatečně silná, aby překonala námitky USA proti vojenským kontraktům s Běloruskem, ačkoli to v nich figuruje jen nepřímo?" ptá se podle listu diplomatická depeše.

Další diplomatické zprávy ale konstatují, že čeští ministerští úředníci, kteří zřejmě nebyli informováni o zpravodajském pozadí operace, obchod zmařili tím, že českému prostředníkovi nevydali licenci na nákup raket. Příslušný úředník ministerstva zahraničí prý o tom telefonoval s příslušným úředníkem ministerstva průmyslu a obchodu, který jej ubezpečil, že „licence vydána nebyla a nebude".

Spolupracovníku amerického velvyslanectví v Praze pak bylo sděleno, že „česká vláda považuje záležitost za uzavřenou a děkuje za konzultace s vládou USA".

Běloruský list si klade otázku, zda se koupi podařilo uskutečnit přes zprostředkovatele z jiné země, když český vypadl. Hodnověrné informace prý o tom nejsou, ale ví se, že americké letectvo legálně získalo modifikaci ruských raket Ch-31, a to verzi MA-31.

Používá je jako atrapy nadzvukových raket při výcviku návyků protivzdušné obrany k odražení útoku nadzvukovými střelami. MA-31 se od Ch-31 liší tím, že nemá ruský naváděcí systém a bojovou hlavici, zato letí rychlostí 750 metrů za vteřinu a je tak 2,4krát rychlejší než zvuk. Tyto rakety prodává Rusko americké armádě v počtu dvacet až čtyřicet kusů ročně.