Děkujeme, neučíme
Jakub PatočkaLékařská kampaň Děkujeme, odcházíme měla nepochybně řadu problematických rysů, ale její velká cena spočívá v tom, že ukázala následováníhodnou cestu jak postupovat proti nelegitimní asociální politice Nečasovy vlády.
Kampaň lékařů Děkujeme, odcházíme neskončila ani tak nesporným vítězstvím lékařů jako nespornou porážkou vlády. Lékařům se sice zvýší platy více méně tak jak chtěli, ale platí za to poškozením prestiže své profese.
Největší ztráty jim způsobila vulgární protikampaň bulvárních médií, zejména Blesku a Lidových novin. Lékařští odboráři jí nedokázali dostatečně čelit, neboť nebyli s to věrohodně vysvětlit, že jim v prvé řadě nejde o své osobní zájmy, ale jedná se jim o obecnější zájem společnosti na vyšší kvalitě zdravotní péče.
To se jim podařit zřejmě ani nemohlo, prostě proto, že jim ve velké většině skutečně o více než o zvýšení osobního mzdového ohodnocení nešlo. Plebejský instinkt bulváru to vycítil a rozhodl se z toho těžit prospěch svůj.
Přitom hájit čistě vlastní skupinový zájem, a to i do značné míry bezohledně, je legitimní ve společnosti, která postavila peníze na první místo, a všechny sféry života podrobuje zaslepené logice trhu. Pokud tak postupují všichni v soukromé sféře, v politice, pokud se touto doktrínou řídí působení sdělovacích prostředků, proč by si ji měli zakazovat právě lékaři?
Neohrnujme nad nimi tedy nos, ale přesto je třeba podotknout, že daleko větší naději na trvanlivý úspěch, a s mnohem menšími náklady na stavovské pověsti, by byla bývala lékařům skýtala strategie, která by systematicky napadala uplatnění tržních vztahů ve zdravotnictví jako takových a pokoušela by se budovat co nejširší sítě solidarity jak v rámci oboru, tak s dalšími kolegy ve veřejném sektoru.
To by ovšem předpokládalo vymanění rozhodujícího množství lékařů z ideologie, které zde převládá a prostupuje vším nejen v explicitní neoliberální formě v posledních dvaceti letech, ale důsledně vzato byla už trpěnou privátní ideologií pěstovanou za Husákovy normalizace. Čili ideový či přímo duchovní výkon, který by celou kolektivní akci lékařů nad tento přízemní obzor povznesl, jednoduše snad ani nemohl být v jejich možnostech.
Snížení tarifních platů o 10% se naopak dočkali nepedagogičtí pracovníci ze státních škol.
těžko mohu nahrávat vládě, když kampaň lékařů je i dle jejích organizátorů již úspěšně završena. Navíc si dost dávám záležet na tom, abych se za lékaře postavil, ale s výhradami, které jsem snad dost podorbně zdůvodnil a s jejichž vyslovením jsem navíc loajálně čekal, až do okamžiku, kdy se jejich akce završí.
Výhrady by mi přišlo nerozumné nevyslovit, mimo jiné proto, že mohou být součástí potřebné diskuse o tom, jak takové akce příště pořádat ještě účinněji a s co nejširší společenskou podporou.
Říkáte sice „si dost dávám záležet na tom, abych se za lékaře postavil“, ale nenašel jsem nikde Vaši reakci na vylhané tvrzení Františka Kostlána v DR (16.2.):
„...Když odboráři v bílých pláštích viděli, že mají nízkou podporu společnosti, že mají mnohem nižší prestiž a z ní plynoucí autoritu, než se domnívali, začali náhle /!/ pokřikovat, že jim nejde jenom o peníze, a vyrukovali s dalšími požadavky, především na změnu vzdělávání a reformu systému.“
Naopak, hrajete na stejnou notu: „velké většině skutečně o více než o zvýšení osobního mzdového ohodnocení nešlo“. S kolika lékaři jste, prosím, osobně mluvil, abyste to mohl tvrdit?
Nejsem si proto jist, že po přečtení této věty budou učitelé, lékaři či další ještě zvědavi na Vaše strategické rady.
http://www.msmt.cz/file/13547
Pedagogičtí pracovníci jsou zařazeni vždy v minimálně 9. třídě (učitelé zpravidla v 10.-12.), tabulka u VŠ aprobovaných nastupujících učitelů, vychovatelů apod. začíná opravdu od 20.000 Kč hrubého.
Pane Jedlička, Vámi udávaný nástupní plat 14.500 Kč hrubého platil do konce roku 2010 - nyní platí od 1.1.2011 celostátně nové tabulky v odkazu výše s minimálním tarifem 20.000 Kč. (Podmínkou je ale uznání VŠ aprobace pro daný obor působení, kde jsou poměrně přísná kritéria.)
To, že vláda usiluje o změnu, změnu která zde už dvacet let probíhá – a že se nenašla politická strana, která by formulovala program obhajující důsledně ústavní pořádek – je skutečnost, která by měla nás VŠECHNY vést k protestům. Jsme pacienty "privatizačního panstva" již dávno. Všiml jste si vůbec, že během protestu privatizace nemocnic, tedy vyvádění peněz se solidárního zdravotnictví, pokračovala – a to i v krajích ovládaných ČSSD?
Nevíme, jak jednání probíhala. Údajně dal ministr Heger lékařům na vybranou: přijmout memorandum nebo proběhne privatizace.
Neměl byste protest snižovat výroky o „stavovské pověsti“ (neapelujme na stavovskou čest druhých, dodržujme svoji vlastní – mělo by platit např. pro novináře a církevní hodnostáře, kteří lékaře po novoroční výzvě Václava Klause dehonestovali!) nebo o „přízemním obzoru“. K provládním tvrzením – možná nechtěně – tím přidáváte podobný moralistní odsudek jako Václav Havel, když mluvil o „spontaneitě“, kterou by vzal na milost, ale organizované odbory mu jaksi taksi..., jak říká. A tím se přiznává ke staroliberálnímu pojetí občanských a pracovních práv.
Připomenu: od samého začátku nešlo jen o mzdy, protest byl od začátku protestem proti pracovním podmínkám a nedodržování zákoníku práce – zkuste si to v požadavcích lékařů vyhledat.
Účinnost dehonestující mediální kampaně těch, kdo usilují o protireformu (REFORMA znamenala vytvoření sociálního státu) přece neznamená, že lékaři neměli takto postupovat. Dokazuje pouze, že protivník je silný, že má na své straně média a že může na rozdíl od nás, kteří vážíme slova, tvrdit cokoli, a zkoušet, co srdceryvného zabere u posluchačstva nekonečného seriálu, který se nazývá televizní zprávy.
Váš text je projevem nesolidárnosti s pracujícími (víte něco o nevolnickém postavení uchazečů o atestace? víte o nedodržování zákoníku práce?)
Nechme lékaře lékaři; jsou takoví jako je většinová společnost. Uvědomme si navíc, že protestují PRÁVĚ TI z nich, kteří chtějí ve veřejném zdravotnictví a ve své zemi zůstat.
A učitelé k nimž se obracíte? Ti už přece odcházejí dávno – stačí podívat se na údaje o zaměstnání absolventů pedagogických fakult …