Mubarak zůstává ve funkci, tentokrát navzdory očekávání
Petr JedličkaEgyptský prezident neoznámil ve večerním projevu svoji rezignaci, jak se předpokládalo. Přislíbil pouze pokračování příprav na změnu ústavy, potrestání spáchaných zločinů a demokratické volby v září. Zároveň se ostře vymezil vůči jakémukoliv nátlaku ze zahraničí.
Ani neodstoupím, ani nepředám moc. Dohlédnu na přípravu ústavních změn a jejich schválení, na vyšetření spáchaných zločinů a na zajištění bezpečnosti v zemi až do zářijových voleb. Těmito slovy lze shrnout věcné sdělení, které egyptský prezident Mubarak vložil do svého čtvrtečního projevu.
Po většinu dne se očekávalo, že půjde o zásadní vystoupení. Na základě odpoledních slov náčelníka generálního štábu, ředitele CIA a večer i Baracka Obamy se předpokládalo, že se Mubarak právě ve čtvrtek buďto vzdá pravomocí, nebo úplně odstoupí.
Podle komentátorů Al Džazíry byla řeč namísto toho pronesena z pozice strachujícího se otce, který se dovolává lásky k vlasti a domlouvá nerozumným dětem. Za nové lze označit pouze razantní vymezení se proti nátlaku ze zahraničí. Ve zřejmém odkazu na USA Mubarak uvedl, že Egypt nebude žádným satelitním státem a svoje věci si vyřeší sám.
Deseti- až statisíce demonstrantů přijaly projev prezidenta velmi hněvivě. Davy na náměstí Tahrír, ale i v Alexandrii podle zpravodajů hvízdaly, ryčely, skandovaly protirežimní hesla a mávaly botami. Na pátek byla již dříve naplánována další „milionová" srocení. Ta se teď nyní bezpochyby uskuteční.
V Egyptě jinak i ve čtvrtek pokračovaly jak pouliční protesty, tak stávky. K zaměstnancům textilek, oceláren, železnice, dopravních podniků a elektrifikací se nově připojili i lékaři a právníci.
Ústupky neústupky a další neznámé
Masové protesty v zemi trvají nepřetržitě už sedmnáct dní. Od první násilné eskalace v pátek 25. ledna učinil režim řadu ústupků, jejichž význam je ale hodnocen jako relativní. Nejprve byla police v ulicích nahrazena armádou, jež proti demonstrantům násilně nezasahuje. Poté byl jmenován nový premiér, viceprezident a obměněna vláda. Prezident Mubarak se zároveň zavázal, že v příštích, tedy zářijových volbách už kandidovat nebude a slíbil protestujícím ústavní změny, jež mají zaručit, že ony volby proběhnou demokraticky.
V minulém týdnu pak režim postupně přestal přikazovat zahraničním operátorům, aby odpojovali internetovou a mobilní síť. Sám viceprezident Sulajmán, jenž začal na veřejnosti vystupovat místo Mubaraka, se dále sešel se zástupci opozičních stran a slíbil zřízení tří komisí, z nichž jedna připraví příslušné změny ústavy, druhá dohlédne na jejich implementaci a třetí prošetří násilnosti, ke kterým došlo mezi prezidentovými stoupenci a odpůrci.
Spolu s odvoláním vedení Mubarakovy Národně demokratické strany a se slibem zvýšení platů a důchodů současným i bývalým státním zaměstnancům byly uvedené ústupky v pondělí prohlášeny za základ harmonogramu pokojné změny systému a opozice vyzvána, aby na transformaci spolupracovala.
V táboře protirežimních stran, hnutí a skupin došlo z počátku týdne k debatě, jak na deklarovaná opatření reagovat, přičemž postupně převážil zásadový postoj. Ten je již od počátku protestů zosobňován právě požadavkem na okamžité Mubarakovo odstoupení.
V celé situaci pořád zůstává i řada neznámých, které ztěžují jakoukoliv prognózu. Vedle poměrů v armádě a cílů jejich jednotlivých složek je to například vnitřní integrita vládnoucí politické garnitury, dále intenzita pnutí v samotné opozici, a konečně i postoj většiny populace k současnému vývoji jako takovému.
Nejednoznačná, i když postupně zpřesňovaná, zůstává také pozice vlády Spojených států — klíčového spojence a podle mnohých i patrona přežívajícího režimu. Různí odborníci na diplomatické zvyky sice předchozí prohlášení Baracka Obamy či Hillary Clintonové vyložili jako zásadní, nezvykle razantní či jednoznačně důrazné; k oficiální pohrůžce zastavením pomoci či nějaké další sankci se ale představitelé USA dosud neodhodlali.
Analytikové BBC nicméně soudí, že i v tomto bodě došlo ve středu ke změně. Americký viceprezident Joe Biden totiž ve středu poprvé přímo vyzval Mubaraka k odvolání výjimečného stavu, který v Egyptě platí desítky let a umožňuje perzekuci téměř jakéhokoliv veřejného činu. A také vedoucí tiskového oddělení Bílého domu Robet Gibbs v tentýž den poprvé zmínil možnost, že Washington pomoc Káhiře přehodnotí.
„Vláda doposud nepodnikla nezbytná opatření, jež lidé v Egyptě potřebují vidět (...), jestliže zde ještě nějakou dobu přetrvával na její straně dojem, že je možné džina vrátit zpět do láhve, tak tato doba je podle mne už dávno pryč,“ uvedl Robert Gibbs typicky.
V zápětí ale dodal: Spojené státy již přehodnocovat jednotlivé programy pomoci Egyptu začaly a zdrženlivost či snaha o reformy (u egyptské) vlády rozhodnou, „jak bude pomoc v budoucnu vypadat“.
Další informace:
BBC News Egypt's Mubarak 'may stand down'
The New York Times Egypt’s Army Signals Transfer of Power
Al Džazíra Al Jazeera English: Live Stream
The Guardian Mubarak resignation rumours grow
Zbigniew BRZEZINSKI - 30. ledna 2011:
* So, from the West, what is to be done?
"To the extent it is possible, it is best to channel these aspirations. That does mean coping with certain problems that we know are contributing to the intensification of radicalism and extremism. One of those factors is indeed the nature of the regimes in the region. Simply sweeping these problems under the rug is not a solution. So I think Obama started out right in outlining in his Cairo speech a notion of how to deal with, specifically, the Islamic problem. But since then, he has simply lapsed into passivity."
http://www.newsweek.com/2011/01/30/egypt-is-seething.html
George SOROS - 3. února 2011:
"Why Obama has to get Egypt right"
http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2011/02/02/AR2011020205041.html?hpid=opinionsbox1