Chilská média ve čtvrtek oznámila zřízení zvláštního tribunálu, jenž má prošetřit 726 dosud nevyjasněných vražd a „zmizení“ disidentů, politiků a dalších osobností, k nimž došlo za vlády fašizujícícho generála Augusta Pinocheta. Nejvíce pozornosti přitom poutá objasnění smrti Salvadora Allendeho, levicového prezidenta z let 1970—1973, který byl právě Pinochetem svržen.

Objasnění Allendeho úmrtí a povahy pinochetovských represí má i pro současnou chilskou společnost značný, nejen symbolický význam.

Podle výsledků komplexního šetření z roku 1991 bylo v letech 1973—1990 fašistickým režimem zavražděno 3797 lidí. Podařilo se také zdokumentovat na 28 tisíc případů mučení. 560 důstojníků a prominentů režimu již stanulo před soudem, 150 z nich bylo odsouzeno.

Postpinochetovský režim zosobňovaný Křesťanskodemokratickou a Socialistickou stranou, jejíž prezidenti vládli zemi po uplynulých dvacet let, učinil z vyšetření všech napáchaných zločinů základní prvek státního přístupu k vyrovnání se s minulostí. Protože ale část chilské společnosti má stále tendenci jisté aspekty Pinochetova vládnutí hájit, přistupuje se k vyšetřování velmi komplexně a důsledně. Objasnění i dílčích případů tak nezřídka zabere řadu let.

V minulém roce byl v Chile zvolen opět pravicový prezident Sebastián Piñera a samotný generál Pinochet navíc v roce 2006 zemřel na infarkt. Zájmové organizace a spolky sdružující příbuzné obětí se proto začaly obávat, že snahy o objasnění příslušné historické kapitoly budou postupně opadat. Oznámení o nové sérii vyšetřování však tyto obavy vyvrací.

„Žádný ze zločinů by neměl být ponechán bez objasnění,“ okomentovala pro AFP zprávu Lorena Pizzarová, předsedkyně organizace Sdružení příbuzných Těch, kdo zmizeli.

„Jedná o více než sedm set případů, jež nikdy nebyly prošetřeny a fakt, že mezi nimi figuruje i ten Allendeho, dodává šetření symbolickou sílu,“ řekla doslova.

„Tribunál vyšetří vše, co ještě vyšetřeno nebylo,“ uvedla prokurátorka odvolacího soudu v Santiagu Beatriz Pedralsová, jež bude v příslušných procesech zastupovat stát.

„Výsledek šetření konečně odhalí, co se doopravdy stalo,“ dodala.

Předsedat tribunálu bude soudce Mario Carroza, který se systematicky věnuje problematice lidských práv a v minulosti už řadu podobných případů objasnil. Ustavení soudu přivítali s nadšením také předsedové stran demokratické levice i pravice v zemi.

Smrt, puč a CIA

Vláda a smrt Salvadora Allendeho jsou v chilském povědomí jednou z nejvýznamnějších epizod moderní národní historie. Dle dosud přijímaného výkladu spáchal Allende sebevraždu. Mělo se tak stát 11. září 1973, v jeho pracovně v prezidentském paláci La Moneda, který byl toho času dobýván Pinochetovými vojáky.

K verzi o sebevraždě dospěla zvláštní komise lékařských znalců krátce po Pinochetově nástupu na základě pitvy. Její platnost později uznala i Allendeho rodina a osobní lékař, jenž zřejmě rozšířil polooficiální zkazku, dle které se prezident zastřelil přímo Kalašnikovem od Fidéla Castra.

Alledeho smrti ale předcházel chaotický sled událostí. Palác byl po bombardování zahalen do dýmu a jeho obránci, prezident i rodina se rozhodli utéct. Allendeho tělo se potom našlo ve zmíněné pracovně a dones převažující vysvětlení, že se sám prezident vrátil hrdinně zemřít, má podle historiků četné mezery.

Salvador Allende se v roce 1970 stal prvním demokraticky zvoleným prezidentem marxistického světonázoru v zemi a jeho vize latinskoamerického socialismu s lidskou tváří dodnes inspiruje celý světadíl. Vládl s podporou koalice Lidová jednota, v níž se i komunistické strany zavázaly respektovat demokratické principy. Atmosféru v tehdejší chilské společnosti přirovnávají pamětníci k náladě v Československu na jaře 1968.

Při uplatňování pozemkové reformy a zestátňování telekomunikací i dolů vlastněných americkými společnostmi a zřejmě i v plánech na sblížení se Sovětským svazem ale poškodil zájmy USA v oblasti. Washington následně podpořil jak Pinochetův puč, tak pozdější hrůzovládu.

Třebaže z analýz konkrétních politických opatření — zejména v přístupu k odborům a správě znárodněných statků — vychází Allende jako nepříliš kompetentní manažer, coby vizionář a symbol určité politické kultury je dodnes pro mnoho lidí legendou.

Svržení chilského prezidenta je zároveň doposud nejlépe zdokumentovaným případem propojení zájmů nadnárodních koncernů, americké zahraniční politiky a využívání CIA k zásahům do dění v jiných zemích. Výroky Henryho Kissingera: „Ta věc je příliš důležitá na to, aby mohla být ponechána na rozhodnutí samotných chilských voličů“ a „Není mi jasné, proč bychom měli jen nečinně přihlížet, jak se ta země stává komunistickou kvůli neodpovědnosti svých obyvatel“ dnes cituje většina učebnic mezinárodních vztahů.

Za vlády George W. Bushe a po nástupu nových levicových režimů v Jižní Americe se dále rozšířily dohady, že CIA mohla mít prsty i v samotné Allendeho smrti. Právě současné vyšetřování je může definitivně vyvrátit, nebo případně podepřít dalšími důkazy.

Pro vyšetřování si chilské úřady vyžádaly i zvláštní souhlas Allendeho dcery Isabely, která teď pobývá ve Španělsku. Známá spisovatelka téhož jména, která je s Allendeho dcerou nezřídka zaměňována, žije dlouhodobě v USA a patří do rodiny prezidentova bratrance.

Další informace:

AFP Chile opens inquiry into 1973 death of President Allende

AP Chilean justice system to probe Allende's death

BBC News Inquiry into 1973 death of Chile's Salvador Allende