Ministr vnitra Radek John (VV) úterním Hospodářským novinám a Právu řekl, že premiér Petr Nečas (ODS) požaduje změny v protikorupčním balíčku. Johnovi také vadí, že jedenáct Nečasových připomínek se k němu dostalo až v pondělí, dva dny před jednáním vlády, kde by se měla protikorupční strategie odhlasovat. Nečasovi se například nelíbí, že by policie mohla snáze nahlížet do daňových přiznání podezřelých lidí.

John se diví nefér připomínkám

Podle Johna požaduje Nečas změny v rozporu s obvyklými procedurami, což podle Věcí veřejných kazí atmosféru v koalici. „Jsou to připomínky mrzačící protikorupční strategii," řekl John.

Protikorupční balík, který čítá 54 návrhů, představil John veřejnosti před Vánoci poté, co 8. prosince skončilo meziresortní připomínkové řízení. Johna podle HN rozčílilo, že premiér námitky odeslal navzdory zvyklostem až dva týdny poté. A hlavně dva dny poté, co Věci veřejné premiéra podpořily při hlasování o nedůvěře.

„Považujeme to za nestandardní," řekl HN John. „Připadá mi to nefér," dodala předsedkyně ústavně-právního výboru Sněmovny a spoluautorka návrhu Karolína Peake.

Předseda vlády problém bagatelizuje. „Vinou administrativního zdržení došlo k pozdnímu odeslání části připomínek vznesených sekcí pro lidská práva Úřadu vlády," sdělil HN Nečas. Dodal, že nejde o zdržování přijetí antikorupční strategie. Sporné body se mají vyřešit až na zasedání vlády. Nečas před Vánocemi slíbil, že vláda hned na počátku ledna strategii schválí, ale o výhradách nemluvil.

John Právu řekl, že připomínky mohou způsobit komplikaci při přijímání strategie. „Nebude to tak jednoduché, jak jsem si myslel, že to bude," podotkl.

Devět nesouhlasů a dvě doporučení Nečase Johnovi

Jedenáct zásadních připomínek, které premiér Nečas podal, pečlivě zpracoval Mgr. Jakub Machačka ze sekce pro lidská práva Úřadu vlády ČR. Podle rozboru Deníku Referendum vycházejí z konzervativně laděného postoje.

Předseda vlády odmítá zavedení možnosti občanů (skupiny občanů, skupiny členů zastupitelstva) nebo státního zástupce ve veřejném zájmu podat žalobu na neplatnost smlouvy týkající se nakládání s majetkem obce.

Dále odmítá zavedení povinnosti, aby tištěná a elektronická radniční periodika poskytovala objektivní a vyvážené informace a příslušného kontrolního mechanismu. Argumentuje přitom ústavně chráněnou svobodou slova a navrhuje buď takovou povinnost uložit všem vydavatelům, anebo rozšířit na tiskoviny územních samospráv koncept veřejné služby, respektive úpravu podobnou jako je v zákonech o České televizi a Českém rozhlase.

Odmítá i přípravu kompletně nového zákona o úřednících veřejné správy kvůli odpolitizování a stabilizaci veřejné správy a také kvůli regulaci přijímání darů zástupci orgánů veřejné moci. Připomíná platný, ale kvůli odkladům, které podporovala a prosazovala i ODS, dosud neúčinný služební zákon.

V souladu s doporučením tzv. Národní ekonomické rady vlády doporučuje snížit limit zakázek malého rozsahu na jeden milion korun a u zakázek velmi malého rozsahu v intervalu 300 tisíc až milion korun uložit aspoň povinnost zveřejňování.

Odmítá zavést možnost, aby státní zástupce mohl rozhodovat o beztrestnosti spolupracujícího obviněného a doporučuje vycházet ze schváleného věcného záměru trestního procesu, který považuje za vyhovující a dostatečný pro dosažení daného cíle boje proti korupci.

Odmítá opětovné paušální (podle výše trestní sazby) rozšíření trestných činů, které opravňují k použití odposlechů a k nasazení agentů s tím, že je to snadno zneužitelné i mimo oblast korupce. Navrhuje použít taxativní výčet relevantních korupčních trestných činů. Obdobně odmítá návrat k širokému výčtu skutkových podstat trestných činů, platnému do konce roku 2010, které opravňovaly policii k přístupu k informacím z daňových řízení.

Odmítá zavedení centrálního registru účtů, přesně řečeno požaduje provést další rozbory ekonomických a právních souvislostí takového opatření.

Podivuje se nad úkolem předložit do poloviny roku 2011 analýzu nákladů na zřízení Generální inspekce bezpečnostních sborů a doporučuje neodkládat její zřízení. Naznačuje i svůj hlavní důvod: má zaručit nezávislost na ministerstvu vnitra.

Konečně radikálně odmítá možnosti odčerpávat majetek nabytý z nelegitimních zdrojů prostředky civilního a správního práva, tedy mimotrestními prostředky, zejména v rámci daňového řízení. Podle autora připomínek se jedná o „absolutní nepochopení právní úpravy i teoretických konceptů práva“.