Jednání na mezinárodní konferenci o ochraně klimatu v mexickém Cancúnu zatím váznou. V noci z pátku na sobotu došlo k vyhrocení stěžejního sporu, zda má nový dokument vycházet z nezávazné Kodaňské dohody, či jestli v logice naváže na Kjótský protokol, který obsahuje konkrétní právně vymahatelné závazky. Podle vedoucího ekologické rubriky Guardianu Johna Vidala je situace natolik vážná, že hrozí kolaps celého summitu.

O roznícení sporu se podle všech komentářů postarala japonská delegace. Ta se již ve středu nechala slyšet, že na prodloužení platnosti Kjótského protokolu — a na příslušné navýšení závazků — za rok 2012 nepřistoupí. Odůvodnila to přitom tvrzením, že je dokument nespravedlivý a dnes již přežitý — ke snižování výměšků totiž de facto zavazuje pouze země, které patřily k největším producentům emisí v době jeho sepsání, tedy před třinácti lety. Jako východisko k dalšímu jednání nabídla právě Kodaňskou dohodu, v jejímž duchu si jednostranně stanovila za cíl snížit emise do roku 2020 o pětadvacet procent vůči úrovni z roku 1990.

Japonskou pozici neformálně podpořily i Austrálie, Kanada, Rusko a v podstatě také Spojené státy, jejichž delegace od začátku apeluje na konkretizaci kodaňských závazků.

Takový přístup nicméně odmítají státy Latinské Ameriky, Afriky a zřejmě i Blízkého východu. Podle Vidala již daly na vědomí, že se „nemíní vzdát vize dohody, jež přiměje všechny signatáře k redukci skleníkových emisí právně závaznou formou“.

Členové Bolívarovského svazu pro lid naší Ameriky (ALBA), tj. Venezuela, Bolívie, Ekvádor, Nikaragua a pět karibských státečků jako Antigua či Svatý Vincent, přímo pohrozili, že pokud nebudou podklady pro nedělní jednání vycházet z kjótských principů, konferenci neprodleně opustí.

Vzhledem k tomu, že výstupy konference musí být schváleny konsenzem, znamenal by takový krok její krach.

Venezuela a Bolívie přitom již minulý rok na klimakonferenci v Kodani ukázaly, že svoje hrozby neříkají na prázdno. Závěrečný dokument, jenž nevznikl řádným mechanismem konference, ale zákulisní dohodou nejmocnějších států, odmítly na plénu podpořit.

Delegáti Evropské unie a Velké Británie nyní dle Vidala intenzivně vyjednávají, aby se zmínka o Kjótu v nedělních podkladech přeci jen objevila, a jednání tak mohla pokračovat dál.

Velmi stranou se prozatím drží Čína. Naopak velmi aktivní je indická delegace, která chce slovy ministra životního prostředí Džajrama Ramíše „sehrát v Cancúnu roli mostu“ mezi rozvojovým a rozvinutým světem.

Možnosti tu jsou, ale ...

Cancúnská konference začala 29. listopadu a potrvá do 10. prosince. V prvních sedmi dnech probíhají přípravná jednání, od pondělka by měli začít do Cancúnu přijíždět ministři životního prostředí ze 193 zemí, již mají mandát uzavírat konkrétní závazky.

Na rozdíl od kodaňského summitu se od cancúnského neočekává spásný pokrok v dojednání nové globální dohody o redukci skleníkových plynů. Optimističtější komentátoři však míní, že by mohla být alespoň vyjasněna právní podoba dokumentu a mandát pro jednání na další klimakonferenci, která se uskuteční v prosinci 2011 v Jihoafrické republice.

V Cancúnu by měla být rovněž přijata dílčí rozhodnutí k důležitým otázkám, které s ochranou klimatu souvisejí: ochrany deštných pralesů, fungování adaptačního fondu a instituce, jež bude zastřešovat transfer moderních zelených technologií do třetího světa.

Pozorovatelé připomínají, že atmosféra v Cancúnu je dosud poznamenána krachem kodaňského vyjednávání. Státy se bojí závazných ústupků, taktizují a snaží se o získání co největších výhod pro sebe, bez ohledu na ústřední záměr. Na nedostatečné odhodlání si v minulých dnech otevřeně postěžoval i dosluhující prezident Brazílie „Lula“ da Silva, jenž přímo prohlásil, že summit v Cancúnu k ničemu nepovede.

Ze všeobecné skepse k dosavadním mechanismům vyjednávání vznikl též na jaře tlak na zmírňování klimatických změn celosvětově platnými pravidly, nikoliv mechanismy trhu, ze kterých vychází obchod s emisními povolenkami. Tento přístup byl na dubnové klimakonferenci národů v bolivijské Cochabambě promítnut do apelu na vytvoření Všeobecné deklarace práv Matky Země a mezinárodního klimatického soudního tribunálu. Žádný z výstupů cochabambské konference se ale do cancúnské agendy nedostal. Masmédia ji dodnes označují za propagandisticko-utopický projekt latinskoamerických levicových vládců.

Další informace:

BBC News UN climate talks low on expectation

The Guardian Cancún climate talks in danger of collapse over Kyoto continuation

The Guardian Cancún climate change summit: Japan accused of threatening Kyoto protocol

The Guardian Cancún climate change summit: will US go all or nothing?

AFP Greenpeace urges S. African leadership at Cancun

AFP Mexico hopeful for Cancun climate deals

AFP India hopes to break deadlock at Cancun climate talks