Bude-li zachován dosavadní přístup, svět od nebezpečných projevů klimatických změn už nic nezachrání. Tvrdí to tematická studie odborníků z Programu OSN pro životní prostředí (UNEP). Vědci a analytikové Spojených národů se rozhodli materiál vydat krátce před začátkem velké klimatické konference v mexickém Cancúnu.

Konference bude probíhat od 27. listopadu do 10. prosince a má podobnou ambici jako předchozí klimatické summity — dohodnout harmonogram závazných opatření k redukci uhlíkatých emisí, který se stane základem nové a důslednější obdoby Kjótského protokolu, platného do roku 2012.

Závěry UNEP de facto potvrzují názor, s nímž se již dlouhou netají ekologové — i když se spojí dohromady všechny sliby zemí, které se shodly na omezení emisí oxidu uhličitého na konci loňského summitu OSN v Kodani, nebude to stačit k tomu, aby se celkové oteplení atmosféry udrželo do dvou stupňů Celsia, což je obecně přijímaný rizikový práh. Oteplení nad tuto hranici by se dle téměř úplného konsensu vědecké komunity projevilo katastrofálními následky.

Dědictví Kodaně

V rozporu s očekáváním se státy v Kodani neshodly na žádné závazné dohodě, která by zaručovala omezení uhlíkatých emisí v pevném harmonogramu. Většina zemí pouze nezávazně slíbila, že bude proti globální změně klimatu bojovat.

Podoba žádoucího úsilí se ale v podání jednotlivých států dost liší. Vzniká tu celá škála přístupů: od pevné dohody členů Evropské unie na snížení emisí o dvacet procent do roku 2020 k vágnímu prohlášení Číny, že se bude snažit redukovat energetickou intenzitu své ekonomiky o čtyřicet až pětačtyřicet procent na jednotku HDP.