Americký Senát rozhodl o odložení klimatického zákona
Roman BurešNavrhovatelům dlouho očekávané předlohy se během čtyř uplynulých měsíců nepodařilo sehnat dostatečnou podporu, a tak ji raději stáhli. Vývoj dle agentur potvrzuje prognózu, že také velký klimatický summit v Cancúnu skončí neúspěchem.
Americký Senát se na konci minulého týdne rozhodl odložit velmi očekávané projednávání klimatického zákona. Demokratičtí senátoři nedokázali pro návrh, který měl jako první v historii Spojených států omezit produkci výměšků oxidu uhličitého, získat dostatečnou podporu, a tak raději přistoupili k odkladu.
Podle agenturních komentářů znamená tento krok další komplikaci pro vytvoření nové globální dohody o omezení produkce uhlíkatých emisí a výsledek prosincového klimatického summitu v mexickém Cancúnu, z něhož by měl vzejít nástupce Kjótského protolu, je v současnosti ohrožen víc než kdy dříve.
„Tato skutečnost dramaticky změní náladu zemí a ovlivní to, s čím budou ochotné přijít k jednání v Cancúnu,“ uvedl k situaci Jake Schmidt, ředitel mezinárodní Rady na ochranu přírodních zdrojů, která za pokrok v boji s klimatickými změnami intenzivně lobbuje.
„Poslední vývoj v USA snižuje velmi vážně to, čeho lze v záležitosti realisticky dosáhnout,“ dodal pro AFP.
Boj proti klimatickým změnám byl jedním z Obamových největších předvolebních i povolebních slibů. Současný americký prezident slíbil nápravu politiky svého předchůdce George W. Bushe, jenž Kjótský protokol odmítal kvůli oslabovaní konkurenceschopnosti bohatých zemí a perspektiv jejich hospodářského růstu.
Plnit příslušné závazky se ale Obamovi moc nedaří a poslední vývoj to jenom protvrzuje, píší agentury.
Klima stále prioritou
Americké ministerstvo zahraničí vedené Hillary Clintonovou se v reakci na stažení zákona nechalo slyšet, že klima zůstává jednou z nejvyšších priorit Obamova kabinetu a že bude i přes neúspěch zákona nadále vyjednávat jak s dalšími zeměmi, tak v Kongresu.
„Jedná se o celosvětovou výzvu, kterou musíme vyřešit skrze celosvětovou kooperaci a společnou akci všech klíčových zemí produkujících nejvíce emisí. My jsme jednou z nich,“ uvedl doslova mluvčí ministerstva Philip Crowley.
Platnost Kjótského protokolu ale vyprší už na konci roku 2012 a do té doby musí být hotová nová závazná dohoda. Analytikové přitom poukazují na fakt, že situace pro přijetí klimatického zákona v USA může být v budoucnu ještě složitější. Spojené státy totiž v listopadu čekají volby do Kongresu a podle odhadů budou pro Demokratickou stranu velmi obtížné.
EPA na to nestačí
Obamova vláda se i za nepříznivých podmínek snaží dělat, co se dá. Již zjara nařídila Agentuře pro ochranu životního prostředí (EPA), která v politickém systému USA plní úlohy příslušného ministerstva, aby se v rámci svých možností snažila o redukci uhlíkatých emisí tak, aby Spojené státy dostály slibu, který daly na summitu v Kodani - snížení emisí oxidu uhličitého o sedmnáct procent do roku 2020 z úrovně, které dosahovaly v roce 2005.
Pozorovatelé však konstatují, že bez schválení zákona Senátem bude i toto nesmírně obtížné. EPA musí využívat pouze dosavadní legislativu, a tak má její snažení často podobu hledání mezer v zákonech a právních kliček. To pozici Obamových vyjednavačů při mezinárodních rozhovorech příliš neposiluje, shrnují analytikové agentur.
Další informace:
AFP US Senate Deals Blow to Global Climate Talks
AP Senate Democrats abandon comprehensive energy bill
BBC News US Senate will not pass a full climate bill
Reuters SCENARIOS-Future is cloudy for US climate change bill