Jasný postoj Spojených států je pro boj mezinárodního společenství s klimatickými změnami rozhodující. Před listopadovou konferencí v mexickém Cancúnu se o tom ve Washingtonu snažila zvláštního zmocněnce USA pro klimatické změny Todda Sterna přesvědčit evropská komisařka Connie Hedegaardová.

Třebaže zákon o klimatických změnách začal ve Spojených státech vznikat již před rokem, situace se do dnešního dne výrazně nezměnila. Sněmovna reprezentantů sice svůj návrh loni v červnu schválila, Senát však doposud nepřikročil ani k jednomu ze čtyř způsobů, jak s klimatickým zákonem naložit, píše pro IPS Matthew Berger.

Schůzím v Kapitolu poslední dobou dominovaly debaty o zdravotnické reformě a na jednání o klimatickém zákoně nezbýval prostor. Legislativa Spojených států by přitom mohla výrazně ovlivnit listopadový summit o klimatických změnách v mexickém Cancúnu, kde mezinárodní společenství naváže na loňskou konferenci v Kodani.

Coby dánská ministryně pro klima a energii předsedala dnešní komisařka pro klimatické změny Hedegaardová loňské konferenci v Kodani, po které byli zúčastnění funkcionáři ze strany ekologických aktivistů i odborné veřejnosti kritizováni. Důvodem byla skutečnost, že konference nepřinesla závaznou dohodu, jakými opatřeními globální oteplování zmírnit. Jak přitom varuje Mezivládní panel pro klimatické změny OSN, průměrná světová teplota by neměla vzrůst o více než dva stupně Celsia.

„Nepřekročit dva stupně je těžký úkol, a když o něm přemýšlím, říkám si, jak to uděláme? Ale když si vzpomenu, kde jsme byli před třemi nebo čtyřmi lety... Podívejte se na všechen ten pokrok, který jsme udělali,“ vyzdvihla Hedegaardová.

Několikadenní jednání ve Washingtonu však v Hedegaardové zanechala pocit, že si americká strana není jistá, jaký plán ohledně klimatického zákona „se kdy ujme a jaký nikdy úspěšný nebude“. Pokud návrh klimatického zákona brzy nevznikne, pak bude vytvořen až po amerických listopadových volbách, obává se evropská komisařka. Mexická konference začíná na konci stejného měsíce.

Země zapojené do Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu se tedy v Cancúnu možná opět sejdou bez jasně stanovených závazků USA. Hedegaardová si proto do Mexika chystá strategii postupně dosažitelných změn, aby se konference mohla stát „mezníkem, kdy přestaneme mluvit a začneme jednat“. Listopadový summit by například měl přinést jasné schéma dotací rozvojovým zemím na vyrovnání se s důsledky klimatických změn, s čímž souhlasí i vláda amerického prezidenta Baracka Obamy.

Tvrdit, že se v Kapitolu klimatický zákon před Cancúnem prosadit nepodaří, je však předčasné. Demokratický senátor John Kerry, republikán Lindsey Graham a nezávislý Joe Lieberman minulý týden vypracovali návrh, který by mohl získat dostatečnou podporu kongresmanů.

Spojené státy by podle trojice senátorů například měly snížit emise oxidu uhličitého do roku 2020 o sedmnáct procent oproti úrovni v roce 2005 a do roku 2050 o padesát procent. Návrh, který bude oficiálně představen v polovině dubna, však rovněž připouští těžbu v pobřežních vodách a dotace na jaderné elektrárny.

Další informace:

IPS Climate change: A Year On, Little Change in Political Climate