Strana lidová vykročila vstříc svému zániku. Bělobrádek předsedou

Vratislav Dostál

Strana lidová opakuje stejnou chybu, jaké se dopustila svého času volbou Jiřího Čunka. Sázkou na neokoukaného, ale potenciálně nebezpečného populistu zřejmě vykročila vstříc svému konci.

Delegáti lidoveckého sjezdu v sobotu odpoledne zvolili nového předsedu KDU-ČSL hned v prvním kole první volby, a to nečekaně jednoznačným rozdílem. Za favority s vyrovnanými šancemi na zvolení byli považování Pavel Bělobrádek a Michaela Šojdrová. Nicméně novým předsedou byl jednoznačně zvolen dosavadní náchodský politik Pavel Bělobrádek, jemuž dalo svůj hlas 280 delegátů.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Druhá skončila Michaela Šojdrová se ziskem pouhých 84 hlasů. Ludvík Hovorka, který ovšem svou kandidaturu ohlásil až na sjezdu, obdržel 41 hlasů a Jaroslav Orel pouhých 20. Jiřina Štouračová se kandidatury těsně před volbou nakonec vzdala.

Pavel Bělobrádek tak — aniž by ve svém kandidátském projevu nastínil svou vizi směřování strany — obdržel od delegátů nezvykle silný mandát.

V 19:00 pak byly vyhlášeny výsledky volby prvního místopředsedy KDU-ČSL. V prvním kole ani jeden ze sedmi kandidátů nezískal nadpoloviční většinu hlasů. Do druhého kola tak postoupil Petr Šilar s počtem 171 hlasů a Marián Jurečka, kterého volilo 95 kandidátů. Ve druhém kole první volby byl následně prvním místopředsedou zvolen Petr Šilar.

Bělobrádek ve svém kandidátském projevu zdůraznil, že považuje nejenom květnové sněmovní, nýbrž i podzimní komunální a senátní volby za neúspěch. „Kdo jsme a co chceme, víme. Ale musí to vědět i voliči,“ uvedl před delegáty Bělobrádek.

Mezi uzlové body Bělobrádkova projevu byla ochrana a podpora tradiční rodiny, subsidiarita, ve které je podle jeho slov obsažená nekolektivistická solidarita, mezigenerační solidarita či bezpečnost, právo a spravedlnost.

Podle jeho mínění lidovci nyní chybí ve Sněmovně jako nesocialistická strana pravého středu. „Stát tu není od toho, aby se staral o své občany, nýbrž od toho, aby vytvořil podmínky pro to, aby se každý postaral sám o sebe,“ pokračoval nový předseda lidovců. Tradičně nezapomněl zmínit i lidovecký důraz na prorodinnou politiku a princip vše pro dítě.

Bělobrádek se neopomněl kriticky vyjádřit k politice Nečasovy vlády, jejíž plošné škrty jsou podle něho nekoncepční. „Uskromnit se není pro lidovce problém, avšak škrty nesmějí dopadnout na ty, kteří se o sebe postarat neumějí. Vláda nedělá reformu, nýbrž škrtá a škrtá, a to plošně. My budeme ale prosazovat škrtání nikoli plošné, nýbrž cílené.

Až na všeobecná klišé tak Bělobrádek nenabídl straníkům žádnou konkrétní vizi směřování KDU-ČSL v rámci české stranické soustavy. Sice opatrně kritizoval strany vládní koalice, nicméně se jednoznčně přihlásil k pravostředové totožnosti KDU-ČSL.

Lidovci si tak za předsedu zvolili kandidáta, jehož jedinou devízou je neokoukanost, mladistvý vzhled a schopnost promluvit rázně a populisticky. Programatiku strany pod svým vedením nijak nekonkretizoval, zato k delegátům pronesl s tím, že pochází z řeznické rodiny: „Prošla mi rukama spousta dobytka i sviní a věřte, že si s nimi poradím, kdybych se s nimi potkal i ve vysoké politice." Odměnou mu byl mohutný potlesk.

Předsedou lidovců se tak stává člověk, o jehož programu se můžeme dovídat více z jeho blogu na idnes, kde zaujal například obhajobou skinheadské kapely Orlík. Už to je věc, která by jej měla předem diskvalifikovat z možnosti byť se jen o funkci předsedy demokratické strany ucházet.

Politolog Lukáš Jelínek uvedl v týdnu pro Deník Referendum, že volbou Bělobrádka předsedou strany lidovcům hrozí zopakování neúspěšné anabáze s Jiřím Čunkem. „Pokud zvítězí o víkendu Bělobrádek, zvítězí povrchně ideologické vnímání světa. Jeho myšlenky patří na nejhlubší dno, a pokud bude lidovcům šéfovat, čeká je definitivní marginalizace,“ uvedl Jelínek pro Deník Referendum. To se zřejmě nyní stalo.

Nyní budou delegáti volit prvního místopředsedu strany a zbytek předsednictva. Bělobrádek přitom v předvolební diskusi nebyl ochoten artikulovat své preference ohledně případných spolustraníků ve vedení KDU-ČSL.

Za favorita na prvního místopředsedu je nicméně považován novopečený senátor za Ústeckoorlicko Petr Šilar. Šojdrová po debaklu na předsedu nominaci na první místopředsedkyni odmítla. Je ovšem otázkou, zda na skladbě předsednictva s touto hlavou vůbec ještě záleží.

    Diskuse
    November 20, 2010 v 19.41
    „Hity jako Faschos, Skinhead, Pivečko nebo Bílej jezdec si jistě i po sedmnácti letech mnozí vrstevníci vybaví. A to nemusejí mít nic společného se skinheads, natož s nacisty,“ píše v úvodu kandidát na předsedu KDU-ČSL. Podle jeho mínění byly poetika a siláctví Orlíku, jejich „důraz na národní hrdost, nacionalismus oproštěný od třídního boje, ostrý antikomunismus a pochopitelně frustrace z přístupu úřadů k Rómům (a že se tato pachuť od té doby ve společnosti moc nesnížila) holt chytlavé“.

    http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_8979

    Jo, KDU není partnerem pro jakoukoliv diskusi....To je jejich konec...
    November 20, 2010 v 19.52
    Vstříc zániku?
    S asi 3 800 zastupiteli, dvěma europoslanci a senátorským klubem? Možné to je, ale bude to chtít snahu ;-).
    November 21, 2010 v 2.7
    V tomto deníku zvlášť je zvlášť nečekané, že je tu opět ten strašný, typicky český nepoměr názorů vůči informacím. Že je k nerozlišení zpráva od komentáře. Že se vyslovují kategorické soudy dříve, než hodnocený může cokoli udělat.
    November 21, 2010 v 6.12
    mládí vpřed ANEB vyměňte politiky
    Další ozdoba české politické scény?
    Ve VČERA založeném článku ve Wikipedii se dozvíme, že
    "roku 2010 u CEVRO vystudoval ekonomii, politologii, právo, mezinárodní vztahy, politický marketing a veřejnou prezentaci."
    a že
    "Při kandidatuře na předsedu strany v roce 2010 uvedl, že má roztroušenou sklerózu, ale jeho stav je už deset let stabilizovaný."
    - To zní slibně. Možná bude kráčet ve šlépějích Jana Šrámka?
    ??
    November 23, 2010 v 20.56
    Dělají-li dva totéž...
    Řeznickým synkem byl také Antonín Dvořák. Rozdíl spočívá v tom, že Dvořák u té řezničiny nezůstal.
    November 24, 2010 v 10.42
    Jiřímu Beránkovi
    O to, aby se z řeznických synků nestali Antonínové Dvořákové nýbrž Bělobrádkové už se spolehlivě postarají naši reformátoři školství.
    SH
    November 28, 2010 v 20.26
    Počkejme si.
    Čunek vyhrál jako politik, který reálně ve Vsetíně„zatočil“ s Romy. Bělobrádek jenom v pubertě obdivoval určitý druh muziky. To je sakra rozdíl. Každý demokrat by měl uznat, že si politik může soukromě poslouchat muziku, jakou chce. Ale měl by prosazovat, že se nesmí chovat k nějaké skupině lidí jinak, než ke všem ostatním.
    November 28, 2010 v 21.21
    Prohlásit, že jde o "určitý druh hudby" je hrubá desinformace. Pokud to opravdu poslouchal nebo poslouchá, je to souhlas se zcela konkrétní ideologií. Je to tatáž fašizující ideologie, jíž Mladí křesťanští demokraté konkretizovali v šesti programových bodech na svém celostátním sjezdu před měsícem. A to je, pane Hošku pro toho, kdo chce komentovat politiku, sakra, důležité.
    November 29, 2010 v 12.17
    K té pubertě
    I já jsem leckde zaslechl omluvný argument, že přece většina z nás v době dospívání poslouchala nejednou hudbu, ke které to dospívání jaksi patří a ke které se v dospělosti již nehlásíme.

    Pokud bych na tuto argumentaci přistoupil, musím přece jen dodat, že Bělobrádek onen text, kde hájí skinheadskou kapelu nenapsal v roce 1990 čí 91 nýbrž v létě roku 2007.

    Tedy nikoli obhajoba Orlíku v osmnácti, ale ve svých třiceti. (Bělobrádek se narodil v prosinci 1976).

    Tolik k té pubertě...
    + Další komentáře