Na tento víkend mají lidovci naplánovaný mimořádný volební sjezd, jehož delegáti budou vybírat nového lídra strany. Jejich volba bude také pokusem najít ideově-programatickou cestu z krize po volebním debaklu, jež z nich učinil poprvé od roku 1918 mimoparlamentní subjekt.

Prozkoumáme-li dosavadní historii samostatné České republiky, zjistíme, že žádná ze stran, které vypadly ze Sněmovny, se již zpátky nevrátila a jejich politický vliv postupně odezněl. O víkendu se lidovci budou radit, jak tuto tradici české politiky prolomit.

Podle politoložky Vladimíry Dvořákové musí lidovci — chtějí-li se nejpozději v roce 2014 vrátit do Poslanecké sněmovny — voličům nabídnout zřetelně odlišitelnou ideovou výbavu od současných relevantních stran.

Liberálně-sociální prostor

„Prostor ve stranické soustavě určitě je, neboť se vyprázdnil sociálně-liberální terén. TOP 09 je konzervativně-neoliberální stranou, jež je v mnoha ohledech pravicovější než občanští demokraté. I ODS pod vedením Petra Nečase více akcentuje svůj konzervatismus a těžko mohou lidovci v tomto prostoru s těmito subjekty soutěžit,“ myslí si Vladimíra Dvořáková.

Podle Dvořákové tak lidovci musí rozumně uchopit křesťanskosociální rozměr své programatiky, a být tak alternativou k údajně rozhazovačné levici, avšak i k neoliberálním reformám současné vládní koalice. Kalousek s sebou jako důmyslný stratég moci sice odvedl nejednu výraznou lidoveckou osobnost, avšak z programového hlediska vznik TOP 09 lidovce podle Dvořákové až tak neohrožuje.

„TOP 09 je koncipována výrazně pravicověji, jako konkurent občanských demokratů,“ řekla Vladimíra Dvořáková. Je tak podle ní třeba, aby lidovci udrželi napětí mezi křesťansko-sociální naukou a křesťanským konzervatismem v rovnováze, přičemž by podle ní měli akcentovat jak hodnotové rysy své programatiky, tak sociální tematiku.

„Posun napravo stranické soustavy je předem ztracený, neboť tam je prostor již obsazený,“ uvedla pro Deník Referendum Vladimíra Dvořáková, podle které si lidovci samozřejmě musí uchovat důraz na konzervativní morální hodnoty, avšak současně se musí vymezit nejen vůči levici, nýbrž i proti stranám vládní koalice.

Lidovci musí voličům nabídnout vlastní ekonomický program, kterým se budou distancovat od Nečasovy vlády, avšak současně si musí zachovat svou identitu. Taktéž musí nabízet alternativní program jasně odlišitelný od opozičních sociálních demokratů. Jinak nebude důvod, aby jim voliči dali svůj hlas.

Mezi klíčové předpoklady návratů lidovců mezi relevantní politické subjekty patří odmítnutí sklonů k extrémům a současně udržení rovnováhy mezi jednotlivými ideovými proudy, jež se tradičně v nepatrných obměnách reprodukují uvnitř strany. Všechny jsou totiž součástí lidovecké identity.

Patří k nim především diference mezi moravskou a českou částí lidové strany, spor mezi stoupenci konzervativnější, a tedy pravicovější křesťansko-demokratické orientace, a zastánci posilování jejího spíše křesťansko-sociálního charakteru.

Současně je třeba stranu otevřít liberálnějšímu městskému voliči. V neposlední řadě lidovci musí — a to podle v podstatě všech zúčastněných — modernizovat formy oslovování voličů. Jinak lidovcům hrozí, že se stanou čistě regionální stranou.

„Je důležité, aby si lidovci — pokud nechtějí hrát roli regionální strany — na listopadovém sjezdu zvolili předsednictvo s přesahem k celostátní politice,“ uvedl pro Deník Referendum politolog Lukáš Jelínek.

Chybí přirozený kandidát na předsedu

Prozatím se do volby předsedy KDU-ČSL přihlásili Michaela Šojdrová, Jaroslav Orel, pedagožka Masarykovy univerzity a předsedkyně Moravskoslezské křesťanské akademie z Vysočiny Jiřina Štouračová a komunální politik Pavel Bělobrádek, o jehož podpoře uvažuje silná jihomoravská organizace KDU-ČSL.

Podle experta na lidoveckou politiku Tomáše Zdechovského jsou jednoznačnými favority na předsedu Michaela Šojdrová a Pavel Bělobrádek. „Výsledek volby je zcela otevřený, nicméně si myslím, že se rozhodne mezi těmito dvěma kandidáty,“ uvedl Zdechovský pro Deník Referendum.

Podle jeho názoru se strana po neúspěšných květnových volbách vyčistila od zákulisního kupčení s funkcemi. „Po dlouhé době neprobíhají uvnitř strany zákulisní vyjednávání různých skupin, proto lze očekávat, že o výsledku rozhodne promyšlený projev jednoho nebo druhého z favoritů,“ doplnil Zdechovský v rozhovoru pro Deník Referendum.

Na dotaz Deníku Referendum, zda lze očekávat ještě na sjezdu samotném další nominaci, Zdechovský odpověděl, že to je krajně nepravděpodobné. „Podle mne je seznam kandidátů na předsedu uzavřený. Většina se obává. Myslím si ale, že pokud by kandidoval například Petr Šilar, byl by zvolen předsedou KDU-ČSL,“ uvedl Tomáš Zdechovský.

„Bělobrádek nabízí novost. Není zatížen minulostí KDU-ČSL, Šojdrová naopak nabízí zkušenost. Navíc převzala stranu v otřesném stavu a do značné míry se jí podařilo ji stabilizovat,“ myslí si Zdechovský. „Ať už bude zvolen kdokoli, jeho úkolem bude vybudovat tvrdý krizový managment, obklopit se schopným týmem lidí a připravit stranu na příští sněmovní volby,“ doplnil pro Deník Referendum Zdechovský.

Výhodou současné situace uvnitř strany je, že se podle Zdechovského delegáti nebudou snažit při volbě nového předsednictva vyvažovat rozličné proudy. „Naopak, podle toho, jak dopadne volba předsedy, se bude odvíjet volba zbytku vedení strany. Proto musí ihned po svém zvolení nový předseda jednoznačně artikulovat preference stran svých potenciálních spolustraníků ve vedení strany,“ doplnil Zdechovský.