Úřadující předsedkyně lidovců Michaela Šojdrová potvrdila, že bude na mimořádném sjezdu ve Žďáru nad Sázavou usilovat o vedení KDU-ČSL. O funkci se prý bude ucházet kvůli tomu, že nekandidují nové tváře s dostatkem zkušeností, nýbrž politici, za nimiž není prozatím žádná vize budoucího směřování strany.

„Ti, kteří by byli novými tvářemi a mají dostatek zkušeností, Petr Šilar, Petr Pithart a Daniel Rychnovský, kandidaturu nepřijali. Jim všem bych s radostí nabídla spolupráci a zkušenosti, které mám," uvedla na svém webu. Šojdrová se hlásí k odpovědnosti za volební debakl lidovců v květnových sněmovních volbách. Na skutečnosti, že se KDU-ČSL po nich ocitla mimo sněmovní lavice, nesou podle ní vinu především chyby strany.

„Moudrý člověk a moudrá instituce se z chyb dokáže poučit a směřovat k dalšímu rozvoji. Proto jsem se snažila připravit stranu za čtyři a půl měsíce na volby, které byly klíčové," uvedla s tím, že výsledek je povzbudivý. Ona sama ovšem neuspěla ve volbách v Kutné Hoře, ve sněmovních neúspěšných volbách ji ve Zlínském kraji na prvním místě kandidátky vystřídal díky preferenčním hlasům Ludvík Hovorka.

Při přípravě lidovců na komunální a senátní volby Šojdrová podle svých slov vsadila na důvěryhodnost, otevřenost a komunikaci, stejným směrem by chtěla KDU-ČSL vést i nadále. Chce také, aby posílila odbornost vedení a tvůrčí elán nového předsednictva. „Všem těm, kteří kandidují do předsednictva a nikdy nebyli jeho členy, mohu nabídnout zkušenosti i poučení z chyb," uvedla.

Michaela Šojdrová se dle svých slov pro kandidaturu rozhodla až poté, co odmítli kandidovat na předsedu lidovců podle jejích slov zkušení politici. „Pokud by kandidoval například Petr Šilar, Petr Pithart či Dan Rychnovský, o své kandidatuře bych neuvažovala,“ uvedla Šojdrová pro Deník Referendum.

Jako nejsilnějšího protikandidáta Šojdrová vnímá náchodského komunálního politika Pavla Bělobrádka. „Nicméně jej považuji za nepopsaný list. Nevím, jaké jsou jeho vize, jakou politiku chce preferovat, na které voliče chce zacílit. Žádnou vizi směřování KDU-ČSL z jeho pera jsem nezaznamenala. Tato nejistota stran dalšího směřování KDU-ČSL pod jeho vedením je mou hlavní motivací a důvodem, proč jsem se rozhodla kandidovat,“ řekla Michaela Šojdrová.

Podle Šojdrové má Bělobrádek poměrně silnou podporu mezi Mladými křesťanskými demokraty. „Avšak pokud to vnímají jako pouhou jednoduchou rovnici nová tvář — nová politika — nová KDU-ČSL, považuji to za velice zjednodušené. To není nic proti Bělobrádkově kandidatuře, pouze se zamýšlím, zda politika funguje takovým způsobem,“ zauvažovala v rozhovoru pro Deník Referendum Šojdrová.

Na otázku, zda by v případě neúspěchu ve volbě předsedy strany kandidovala na místopředsednickou funkci, Šojdrová uvedla, že to nevylučuje, nicméně by to musela zvážit. „Nevím vůbec, jakou má Pavel Bělobrádek představu o svých případných spolupracovnících ve vedení strany, a proto teď nemohu tuto otázku zodpovědět. Nicméně pokud by mne o spolupráci požádal, uvažovala bych o tom,“ doplnila Michaela Šojdrová.

Ostatně ve zdůvodnění své kandidatury Šojdrová zdůraznila, že své zkušenosti nabídne i nově zvolenému předsednictvu. „Všem těm, kteří kandidují do předsednictva a nikdy nebyli jeho členy, mohu nabídnout zkušenosti i poučení z chyb. Mohu jim nabídnout prostor a kontakty k jejich vlastní profilaci. Pro nové vedení strany nabízím projekt KDU 2014,“ píše na svém webu Šojdrová.

Zatím se do volby předsedy KDU-ČSL přihlásili dosavadní místopředseda Jiří Carbol, pedagožka Masarykovy univerzity a předsedkyně Moravskoslezské křesťanské akademie z Vysočiny Jiřina Štouračová a komunální politik Pavel Bělobrádek, o jehož podpoře uvažuje silná jihomoravská organizace KDU-ČSL.

Tamní lidovci nikoho do volby nepošlou, místní stranický šéf a primátorův náměstek Rychnovský kandidaturu vzdal potom, co se na brněnské radnici zformovala koalice ČSSD s ODS, a lidovci v Brně odešli poprvé v polistopadové éře do opozice. Pro Rychnovského to znamená, že se po dvou letech ve funkci primátorova náměstka vrátí do Nemocnice Milosrdných bratří na místo ředitele.

O podpoře jednotlivých kandidátů budou lidovci ještě rozhodovat na krajských konferencích. Vzejít mohou ještě další nominace. V pátek se zájemci o nejvyšší stranickou funkci představí v debatě uspořádané v sále Městské knihovny v Praze.