Evropská komise zveřejnila verze reformy zemědělské politiky

Jiří Guth, ČTK

Varianty reformy nejobjemnější rozpočtové kapitoly EU - zemědělství - jsou připraveny. Evropská komise navrhuje buď částečnou úpravu systému přímých dotací, nebo jeho úplnou změnu: zavedení dotací jen ekologickým zemědělcům, anebo kombinaci obou.

Evropská komise ve čtvrtek zveřejnila tři varianty reformy společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2013. Po jejich projednání předloží Komise v polovině roku 2011 podrobné legislativní návrhy.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Eurokomisař pro zemědělství a rozvoj venkova Dacian Cioloş při představení dokumentu řekl, že SZP se musí stát „ekologičtější, spravedlivější a účinnější“. Dále uvedl: „SZP neslouží jen zemědělcům, je tu pro všechny občany EU jako spotřebitele a daňové poplatníky. Musíme ji proto koncipovat tak, aby byla pro veřejnost srozumitelnější a aby bylo jasné, jaké veřejné přínosy mají zemědělci pro společnost jako celek. Evropské zemědělství musí být konkurenceschopné nejen z hlediska ekonomického, ale i z hlediska životního prostředí.“

Tři cíle: efektivita produkce, péče o zdroje a zachování rozmanitosti

Začátkem roku Komise uspořádala veřejnou diskusi a významnou konferenci o budoucnosti SZP. Velká většina příspěvků se shodla na třech hlavních cílech: efektivní produkce potravin, péče o přírodní zdroje a boj proti změně klimatu a zachování územní rovnováhy a rozmanitosti venkovských oblastí.

Sdělení Komise deklaruje odklon od podpory příjmů a od tzv. tržních opatření a naopak větší orientaci na cíle v oblasti životního prostředí a boje proti změně klimatu.

Nepředpokládá ale žádné velké změny. Ve všech třech případech Komise předpokládá zachování současného dvoupilířového systému, v němž prvním pilířem jsou přímé platby a tržní opatření s pravidly jasně definovanými na úrovni EU a druhým pilířem víceletá opatření pro rozvoj venkova, kde rámec pro možné režimy je stanoven na úrovni EU, avšak konečná volba režimů je ponechána členským státům nebo regionům pod společnou správou.

První varianta navrhuje zachovat současný systém plateb i zaměření politiky, ale se spravedlivějším rozdělením přímých plateb mezi členskými státy.

Varianta označená číslem tři naopak představuje hlubokou změnu. Navrhuje postupně zrušit přímé platby v jejich současné podobě a poskytovat jen platby za environmentální veřejné statky a doplňkové platby za zvláštní přírodní omezení. Tzv. tržní opatření, což jsou ve skutečnosti vesměs přímé intervence do cen, by byla zrušena, ale se zachováním možnosti uplatnění v případě závažných krizí.

Varianta č. 2 je trochu sugestivně představena podrobněji a jako jakási střední cesta mezi ostatními dvěma. Předpokládá mj. zachovat podporu příjmů, ale v takové podobě, aby to bylo v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO). Přímé platby by měly být o něco spravedlivější mezi jednotlivými státy a poněkud komplikovanější: základní sazba, povinná dodatečná podpora za jednoduchá pro-environmentální opatření, doplňková platba za přírodní omezení a pro vybraná odvětví a regiony ještě zvláštní podpora.

Malé zemědělské podniky by měly mít jiný, jednodušší režim a základní sazba naopak nějaký strop, takže by od určité velikosti podniku dál nerostla.

Europoslanec Březina: Spojujme pole v lány

Podle europoslance Jana Březiny z KDU-ČSL je zejména důležité zaměřit se na podmínky, za jakých budou zemědělské dotace poskytovány. „V příkrém rozporu s našimi zájmy je záměr zastropovat přímé platby pro velké farmy, což by tvrdě postihlo právě české zemědělství s průměrnou výměrou farmy 84 hektarů, když celoevropský průměr činí jen třináct hektarů. Sdružování zemědělců do větších celků a z toho pramenící zefektivnění zemědělské výroby by mělo být spíše podporováno, a ne naopak finančně trestáno," tvrdí Březina.

Březina v souvislosti s reformou systému zemědělských dotací upozorňuje na plánované zavedení základní jednotné platby obsahující „zelenou" složku v podobě povinnosti agroenvironmentálních opatření. „Výše i patrně několikastupňovitá struktura této základní jednotné platby bude předmětem dalších jednání. Dnes jsou naše přímé platby na úrovni 255 eur/ha, je ovšem nutno dodat, že část této sumy si musíme doplácet z vlastních zdrojů," uvádí Březina.

„Měli bychom vážit na lékárnických vahách, jaká výše základní jednotné platby by nejlépe odpovídala našemu zájmu. Na jedné straně oprávněně usilujeme o sjednocení výše našich plateb s Němci, kteří nyní mají 345 eur/ha, na druhé straně se na nás mohou dotáhnout, a tím pádem posílit svou konkurenceschopnost Poláci, Slováci, Maďaři, Rakušané, Bulhaři či Rumuni, kteří všichni mají v současnosti nižší přímé platby na hektar než my. Spíše než přiblížit se za každou cenu Němcům by podle mého názoru bylo pro nás výhodnější zaměřit se na to, aby se nám dramaticky nepřiblížily ostatní sousední státy," doporučuje závěrem Březina.

Své připomínky k návrhu nové společné zemědělské politiky Evropské unie předložila také skupina českých ekologických organizací, které se zabývají dlouhodobými dopady zemědělství na kvalitu života lidí i zvířat a na životní prostředí.

Ekologové: zrušme vývozní dotace, podpořme rozmanitost

Ekologické organizace připravily souhrn nástrojů a opatření, které by vedly k nutné komplexní změně evropského zemědělství. Předaly jej ministerstvu zemědělství a v debatě s jeho představiteli hodlají tento návrh v co největší míře prosadit do výsledné oficiální pozice České republiky.

Ekologické organizace požadují, aby SZP od základu změnila své nastavení. Kompenzační platby by měly být z velké části nahrazeny podporou zajišťování veřejných služeb, např. zvyšováním druhové rozmanitosti. Navrhují zrušit otevřenou (exportní dotace) i skrytou (platby pokrývající část výrobních nákladů) podporu vývozu zemědělské produkce, která vytváří nerovnou konkurenci pro místní zemědělce, včetně rozvojových zemí. Požadují také maximální omezení závislosti na dovozu potravin a zejména krmiv pro hospodářská zvířata.

Základní platbu na hektar by zemědělci měli získávat pouze při splnění základních environmentálních standardů a standardů životní pohody zvířat a při vytvoření deseti procent ploch v rámci farmy, které přispějí ke zvýšení druhové pestrosti. Finanční podporu zemědělcům by doplňovaly další přesně vymezené platby podporující hospodaření v oblastech s vysokou přírodní hodnotou, ekologické zemědělství a zacílená agroenvironmentální opatření.

    Diskuse
    FJ
    November 19, 2010 v 6.10
    Je to pěkné, ale.....

    Zemědělství a orná půda a někdy i lesní je vrstvou, která spolu s dalšími faktory a prvky v čele s chlorofylem , tedy fotosyntéza je základním zdrojem života na zemi . V naší zemi podobně jako průmysl, začala intenzifikace zemědělské výroby v dobách Rakouska-Uherska a vyústila i politické hnutí zásadního významu spojené s jménem A.Švehly a agrární stranou, což mělo dosti velký vliv na politiku a hospodářství 1.republiky. Agrární strana vznikla okolo cukrovarnictví . Pak se svět vyvíjel dlouhodobě v neprospěch naší země , dvakráte jsme se loučili se Slovenskem, za 1. republiky probíhala jedna pozemková reforma, pak proběhla socializace venkova a nyní probíhá kapitalizace venkova. Zemědělství a k nim organicky náležející rozvoj a vývoj vesnic se nyní dostal zase do hluboké krize. Naše země byla zemí vyvážející potraviíny a defakto byla soběstačná ve všech komoditách základních potravin a třeba v cukru dovedávna měla i vliv na světové ceny. Dokud obchod se zemědělskými produkty zastřešoval jediná firma Koospol, tak kupodivu i řada věcí šla. Nyní je zemědělství a český venkov v hluboké krizi a do naší země proudí potraviny z celého světa a ne vždy kvalitnější než byla naše produkce. Cukr už prakticky nevyrábíme, ve skotu jsme na 42% stavu z roku 1989 a s tím je spojena i snížená produkce mléka, v chovu a výrobě vepřového jsme se dostali na pod 50% k roku 1989. Naší ornou půdu nejvyšších bonit třeba v okolí prahy zabírají různé obchodní a ldalší firmy, třeba v okolí Prahy se zabírají nejkvalitnější půdy černozemě a hnědozemě.. Pak se pole začali měnit v golfová hřiště a další ranou jsou fotovoltaické elektrárny.
    O druhové pestrosti a využití krajiny v podobě , co nyní je tedy v zemědělské krajině se nám tedy v minulosti ani nesnilo. Když už se něco vypěstuje je často znevýhodňováno na trhu předotovanými potravinami ze starých členských zemí EU ruku v ruce s grasevní politikou cizích obchodních řetězců. Myslím, že agroenviromentálními opatřeními a různými dotačními opatřeními se z výroby potravin můžeme v zemědělství dostat do ekologického zemědělství velmi rychle, hodně pozemků už se neobdělává a úhor a zaplevelení polí dává prostor k výrazné ekologizaci a následné ekonomické devastaci vesnic a časem to výrazně obohatí druhovou skladbu ptactva a zvěře dopovázeným výrazným úbytkem venkovskéhom obyvatelstva. Jen třeba z hlediska chovů zvířat již ekologizace proběhla a našimi stády se po 42-60 letech proběhla vystrnaděná tubera skotu, slintavka, kulhavka a třeba i herpes, o kterém už ani zdravotnictví humánní zpočátku nevědělo v našich zeměpisných šířkách , resp. se znalo jen z učebnic. To způsobilo "uvolnění" ve veterinární, plemenářské práci a spolu s dovozem " kvalitního" a předotovaného chovného materiálu směrem k vývozu ze zahraničí. Enviromentální standarty jsou hezkým příkladem snahy o zkvalitnění životního prstředí, ale je nutné si uvědomit, že nemáme ani etické standardy, ani ve zdravotnictví a ani nikde jinde. Jediným standardem je zisk , peníze a efektivita. O což asi osamoceně bojoval poslanec Březina a myslím, že zemědělci, ti zbyli jsou mu za to vděčni...Ostaně celá naše země i v průmyslu se zeekologizovala , prostě tím, že se v průmyslových oblastech omezila, nebo zrušila výroba i tradiční výroba světových značek a někdy i parametrů a staletých tradic..

    November 19, 2010 v 12.29
    To je aspoň férový přístup.
    "Spíše než přiblížit se za každou cenu Němcům by podle mého názoru bylo pro nás výhodnější zaměřit se na to, aby se nám dramaticky nepřiblížily ostatní sousední státy," doporučuje závěrem Březina."
    A ty bys chtěl taky takové prase jako má tvůj soused Čechu?, zeptal se Čechy v nebi sv. Petr.
    A Čech odvětil: Ne, já bych chtěl, aby to je ho chcíplo!
    Závěr známého vtipu charakterizujícího českou povahu.

    Českým zemědělcům včetně pana Březiny lze jen přát, aby tak jak pan Březina neuvažovali ani Němci, ani Holanďané, ani Rakušané ani Francouzi.
    November 19, 2010 v 16.6
    Méně mléka? Kéž by.
    Pan Jonáš píše "ve skotu jsme na 42% stavu z roku 1989 a s tím je spojena i snížená produkce mléka". Jaký smysl má srovnání zrovna s rokem 1989? V ČR se dlouhodobě produkuje mnohem víc mléka, než se spotřebuje. Jeho vývoz je bohatě dotován - v roce 2009 to bylo asi 100 milióny korun (sugestivně: 100 000 000 Kč) z veřejných zdrojů.