Energetický gigant ČEZ by chtěl do roku 2020 uvést do provozu dva nové temelínské bloky, zůstává ale problém s vyhořelým palivem: není ho kde skladovat, vytipované obce totiž blokují nezbytné geologické průzkumy. Nemají jinou legální možnost, jak výstavbě úložiště vyhořelého paliva na svém katastru zabránit.

„Současná podoba procesu vylučuje účast dotčených obcí, a naše výzvy k novelizaci příslušných zákonů nebyly vyslyšeny. Česká republika tak stále zůstává zemí, kde je z rozhodování o umístění úložiště radioaktivních odpadů prakticky vyloučena veřejnost,“ napsali starostové dotčených obcí ve společné petici, ve které požadují, aby se dotčené obce mohly na rozhodování o jaderném úložišti podílet. Výzvu s podobným obsahem adresovaly obce a ekologové tehdejší Topolánkově vládě už loni v dubnu.

Geologický průzkum kvůli hledání vhodného místa pro úložiště probíhal do roku 2004, pak byl ale kvůli odporu obcí pozastaven s tím, že je nejprve třeba najít společenský konsenzus. Ten sice nalezen nebyl, stát ale nyní začal obcím za povolení průzkumu nabízet miliony, které ovšem ve skutečnosti nemá k dispozici.

„Zástupci Správy úložišť radioaktivních odpadů slibují obcím za povolení geologických průzkumů peníze, které ale nemají kde vzít,“ poukázal Edvard Sequens ze sdružení Calla na skutečnost, že současný atomový zákon vyplácet kompenzace obcím z jaderného účtu na úložiště vyhořelého paliva neumožňuje. „Když byla v Parlamentu poslední novela zákona, tak ministerstvo průmyslu ani nevyužilo příležitost k této změně. Jaká je pak hodnota těch slibů?“ dodal Sequens.

Jedinou z vytipovaných obcí, která uvažuje o povolení geologického průzkumu, je Blatno poblíž Lubence. Správa úložišť radioaktivních odpadů jim za to nabízí deset milionů korun ročně, Blatno ale chce minimálně dvojnásobek. Obec by navíc byla sice ochotná povolit průzkum, o úložiště na svém katastru ovšem stejně jako všechny ostatní obce vůbec nestojí. „Jakmile ale budou vytipovány dvě možné lokality pro úložiště, nebude už cesty zpátky,“ upozornil Sequens.

Česká republika a ČEZ ovšem musí problém vyhořelého paliva nějak vyřešit. Jak uvádějí ve svém informačním materiálu Hnutí DUHA a sdružení Calla, jaderné elektrárny Dukovany a Temelín vyprodukují za plánovaných čtyřicet let své životnosti přibližně čtyři tisíce tun vyhořelého radioaktivního paliva, které je třeba na desítky tisíc let bezpečně izolovat od vnějšího prostředí. Plánovaná stavba dalších temelínských reaktorů by tento problém ještě prohloubila. Navíc zatím neexistují žádné funkční alternativy, jak se vyhořelého paliva zbavit.

Mezi vytipované lokality pro stavbu českého úložiště patří Lubenec, Pačejov, Lodhéřov, Rohozná a Budišov, ke kterým přibyly kvůli odporu obcí také vojenské újezdy Hradiště a Boletice. Uvažuje se také o vybudování společného východoevropského úložiště, které by mohlo být třeba na Slovensku.

Podle Sequense neexistuje příliš mnoho alternativních řešení. „Vozit odpad do Ruska, kde se za poměrně vysoké částky pouze skladuje, je z více důvodů nepřijatelné. Dalo by se vybudovat regionální úložiště pro několik sousedících zemí — to by podle mého názoru bylo jedno z těch méně špatných řešení. Zbytek, jako že odpad odstraní zázračná transmutace nebo reaktory IV. generace, jsou pohádky, sloužící k odvedení pozornosti,“ uvedl Sequens.

Právě kvůli vyhořelému palivu, které bude kvůli své radioaktivitě nebezpečné ještě desítky tisíc let, prosazují ekologické organizace ústup od jaderné energetiky až do doby, než bude nalezeno nějaké lepší řešení. Údajně levnou jadernou energii totiž podle nich tisíce roků skladování velkého množství kontejnerů s radioaktivním odpadem značně prodraží, nemluvě o zdravotním a bezpečnostním riziku.

Vláda chce posílit svůj vliv na ČEZ, jmenovala temelínského zmocněnce. Navzdory rizikům ovšem mezi stranami vznikající pravicové koalice panuje ohledně jaderné energetiky konsenzus: pro rozšíření Temelína, které energetický gigant ČEZ rozjel víceméně nezávisle na slabé Fischerově vládě, jsou ODS, TOP 09 i VV.

Někteří pravicoví politici přitom už v souvislosti s plány společnosti ČEZ na zakázku v hodnotě pěti set miliard korun vyjádřili obavy z potenciální závislosti na Rusku, varování ekologické organizace Greenpeace před narůstajícím vlivem energetického molochu na „ČEZkou republiku“ ovšem po odchodu zelených do ústraní politici příliš nezmiňují. Přesto ale vláda ve snaze posílit svou kontrolu nad příliš samostatným ČEZem vytvořila novou funkci vládního zmocněnce pro dostavbu Jaderné elektrárny Temelín, do které jmenovala dosavadního velvyslance pro energetickou bezpečnost a zastánce jaderné energetiky Václava Bartušku.

„Určitě bude mít snahu dohlédnout, aby se při stavbě zbytečně neutrácelo a aby se diverzifikovaly zdroje — bude mít nejspíš snahu, aby reaktor nebyl ruský,“ komentoval Bartuškovo jmenování Sequens. Podle vládního zadání by měl Bartuška „nezávisle dohlížet“ na výběr dodavatele pro rozšíření Temelína a informovat vládu a prosazovat při dostavbě Temelína „strategické, bezpečnostní a zahraničněpolitické zájmy státu“.

Další informace:

Aktuálně.cz Fischer zřídí zmocněnce pro Temelín. Má hlídat miliardy

ČVUT Ukládání odpadů v ČR