Kam s ním? Tuto otázku si nad radioaktivním odpadem z Temelína a Dukovan léta kladou úředníci ministerstva průmyslu a obchodu. Již před pěti lety bylo vybráno šest lokalit, kde by své místo mohly najít tisíce tun odpadu. Aby se ale o vybudování úložiště mohlo skutečně uvažovat, je nutné nejprve provést geologický průzkum.

Místní radnice však geology na svůj pozemek nechtějí vpustit. Stát se tedy rozhodl vybraným obcím nabídnout za povolení průzkumů až 100 milionů korun, jednotlivé obce by si tak mohly mezi sebou rozdělit 8 až 12 milionů. Podle slov ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Tošovského se nejedná o uplácení.

Proč se obce úložištím tolik brání? Kromě nepovolení geologického průzkumu nemají žádné pravomoce o vybudování jaderného úložiště spolurozhodovat. Je to kvůli tzv. atomovému zákonu 18/1997 Sb., podle kterého obce nejsou účastníky příslušného správního řízení, a nemají tedy rozhodovací kompetence. V roce 2002 byl sice zákon novelizován a občanské iniciativy společně s tehdejší Čtyřkoalicí tlačily na jeho změnu, návrh na účast obcí, vlastníků pozemků a občanských sdružení byl však nakonec smeten ze stolu společnými hlasy ODS, ČSSD a  KSČM.

Protesty proti úložištím