Evropská unie předá Ukrajině výnosy ze zmrazených aktiv ruské centrální banky. Definitivně to potvrdili ministři zahraničí členských států na svém úterním setkání. S návrhem přišla v únoru Evropská komise. Na svém dubnovém zasedání jej odhlasoval už i Evropský parlament.

Konkrétně má jít bezmála o tři miliardy eur, tedy 74 miliard korun. Devadesát procent této částky pošle Evropská unie na Ukrajinu ve formě nakoupených zbraní a munice. Deset procent částky poputuje skrze evropský rozpočet na rekonstrukci Ukrajiny. Předmětné peníze mají doplnit — nikoliv nahradit — pomoc Ukrajině z jednotlivých členských států.

„Není silnějšího symbolu a lepšího využití těchto peněz, než aby se Ukrajina a celá Evropa staly bezpečnějším místem k životu,“ komentovala krok přímo předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Proč ne více

Vedle souhlasných reakcí provází krok také kritika, protože tři miliardy eur nejsou — relativně vzato — zase tak mnoho. Pro srovnání: jen Česká republika utratila za dosavadní pomoc Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům téměř dvě miliardy eur.

Navíc byly pro Ukrajinu uvolněny jen výnosy ze zmrazených aktiv, nikoliv sama zmražená aktiva ruské centrální banky. Ty mají v západních zemích v souhrnu hodnotu přibližně 260 miliard eur, přičemž většina z nich — 190 miliard — je soustředěna v Belgii, v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear.

„Je-li řeč o potřebách Ukrajiny a o tom, co si vyžaduje válka, jak vojensky tak nevojensky, tři miliardy eur nejsou vlastně takřka nic. K vítězství ve válce potřebujeme stovky miliard,” shrnul daný typ reakcí ukrajinský ministr spravedlnosti Denys Maljuska, i když s podotekem, že jde o „dobrý první krok”.

Obhájci unijního rozhodnutí ovšem namítají, že:

• tři miliardy eur z výnosů budou moci být poskytovány stabilně a opakovaně,
• na rozdíl od úplné konfiskace aktiv jde o právně hůř napadnutelné opatření,
• stejně jako vše v EU je i aktuální opatření dílem kompromisu mezi státy, jež zastávají v rusko-ukrajinském konfliktu různé pozice,
• dané peníze mohou dorazit na Ukrajinu relativně rychle, dost možná již v červenci,
• mohou následovat ještě další opatření, zvláště připojí-li se celá G7.

„Komise je připravena diskutovat o různých možnostech. Je důležité, aby mohly být provedeny právně nezávadným způsobem a získaly si širokou mezinárodní podporu,“ uvedla mluvčí Evropské komise Jördis Ferroliová na tematický dotaz maďarského HVG, partnera DR v rámci projektu přeshraniční spolupráce PULSE.

Podrobnosti z jednání

V rámci Evropské unie je tematická debata aktuálně pozastavena — čeká se na pozici G7, která má vzejít snad už ze setkání ministrů financí 24. května, případně ze summitu skupiny v půli června. Během jarních jednání uvnitř EU přitom horovali tradiční spojenci Ukrajiny pro co nejvstřícnější postup. Maďarsko, Slovensko, Rakousko, Irsko, Kypr a Malta naopak byly pro zdrženlivost. Výsledkem je mimo jiné rozdělení prostředků na vojenské a nevojenské využití.

V rámci mezinárodního společenství žádala Ukrajina původně přímé konfiskace, v čemž jí měly sklon podporovat USA, Velká Británie nebo Kanada. Podle informací Financial Times je ale tato varianta aktuálně neprůchozí — vedle politických argumentů a poukazů na možnou ruskou odvetu, která by mohla destabilizovat finanční systém, zde převážily zejména obavy z právní napadnutelnosti daného kroku. Krom neutrálních států je tlumočilo například i Japonsko nebo Evropská centrální banka.

Dosud diskutovaný je v G7 přitom ještě jiný, tentokrát americký návrh: poslat na Ukrajinu rovnou šedesát miliard dolarů a pomocí zisků ze zmražených ruských aktiv je potom postupně splácet. Tím by Ukrajina dostala větší objem peněz naráz a zároveň by vznikla jistá pojistka vůči možné změně zahraničně politického kurzu Spojených států v případě zvolení Donalda Trumpa.

Oponenti tohoto vstřícnějšího návrhu však zase připomínají, že pokud by výnosy ze zmrazeného majetku klesly — například kvůli pohybu úrokových sazeb —, musel by někdo rozdíl sanovat, přičemž zatím není jasné kdo. A totéž by bylo zapotřebí i v případě, že by válka skončila dříve, než by byl dluh splacen — či pokud by byly ruské rezervy nakonec přeci jen předány Ukrajině.

„Můžeme uvažovat o dalších krocích, ale prozatím se domníváme, že náš současný návrh má právní oporu,“ řekl už koncem dubna šéf unijní diplomacie Josep Borrell ve zřejmé reakci právě na americké plány.