EU pošle Ukrajině výnosy ze zmrazených ruských aktiv, o další pomoci se jedná

Daniel Kotecký

Ukrajina by měla z Bruselu dostat poměrně rychle další tři miliardy eur. Přímo konfiskovat ruská aktiva ale členské státy odmítly, mimo jiné kvůli právní napadnutelnosti. V rámci G7 by ovšem USA mohly prosadit i mnohem výraznější pomoc.

O převodu výnosů z ruských peněz na Ukrajinu se v rámci EU vyjednává už od konce zimy. Na snímku předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová při projevu v Evropském parlamentu. Foto Archive EP, flickr.com

Evropská unie předá Ukrajině výnosy ze zmrazených aktiv ruské centrální banky. Definitivně to potvrdili ministři zahraničí členských států na svém úterním setkání. S návrhem přišla v únoru Evropská komise. Na svém dubnovém zasedání jej odhlasoval už i Evropský parlament.

Konkrétně má jít bezmála o tři miliardy eur, tedy 74 miliard korun. Devadesát procent této částky pošle Evropská unie na Ukrajinu ve formě nakoupených zbraní a munice. Deset procent částky poputuje skrze evropský rozpočet na rekonstrukci Ukrajiny. Předmětné peníze mají doplnit — nikoliv nahradit — pomoc Ukrajině z jednotlivých členských států.

„Není silnějšího symbolu a lepšího využití těchto peněz, než aby se Ukrajina a celá Evropa staly bezpečnějším místem k životu,“ komentovala krok přímo předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Proč ne více

Vedle souhlasných reakcí provází krok také kritika, protože tři miliardy eur nejsou — relativně vzato — zase tak mnoho. Pro srovnání: jen Česká republika utratila za dosavadní pomoc Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům téměř dvě miliardy eur.

Navíc byly pro Ukrajinu uvolněny jen výnosy ze zmrazených aktiv, nikoliv sama zmražená aktiva ruské centrální banky. Ty mají v západních zemích v souhrnu hodnotu přibližně 260 miliard eur, přičemž většina z nich — 190 miliard — je soustředěna v Belgii, v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear.

„Je-li řeč o potřebách Ukrajiny a o tom, co si vyžaduje válka, jak vojensky tak nevojensky, tři miliardy eur nejsou vlastně takřka nic. K vítězství ve válce potřebujeme stovky miliard,” shrnul daný typ reakcí ukrajinský ministr spravedlnosti Denys Maljuska, i když s podotekem, že jde o „dobrý první krok”.

Ukrajinský ministr spravedlnosti Denys Maljuska. Foto FB SSU

Obhájci unijního rozhodnutí ovšem namítají, že:

  • tři miliardy eur z výnosů budou moci být poskytovány stabilně a opakovaně,
  • na rozdíl od úplné konfiskace aktiv jde o právně hůř napadnutelné opatření,
  • stejně jako vše v EU je i aktuální opatření dílem kompromisu mezi státy, jež zastávají v rusko-ukrajinském konfliktu různé pozice,
  • dané peníze mohou dorazit na Ukrajinu relativně rychle, dost možná již v červenci,
  • mohou následovat ještě další opatření, zvláště připojí-li se celá G7.

„Komise je připravena diskutovat o různých možnostech. Je důležité, aby mohly být provedeny právně nezávadným způsobem a získaly si širokou mezinárodní podporu,“ uvedla mluvčí Evropské komise Jördis Ferroliová na tematický dotaz maďarského HVG, partnera DR v rámci projektu přeshraniční spolupráce PULSE.

Podrobnosti z jednání

V rámci Evropské unie je tematická debata aktuálně pozastavena — čeká se na pozici G7, která má vzejít snad už ze setkání ministrů financí 24. května, případně ze summitu skupiny v půli června. Během jarních jednání uvnitř EU přitom horovali tradiční spojenci Ukrajiny pro co nejvstřícnější postup. Maďarsko, Slovensko, Rakousko, Irsko, Kypr a Malta naopak byly pro zdrženlivost. Výsledkem je mimo jiné rozdělení prostředků na vojenské a nevojenské využití.

V rámci mezinárodního společenství žádala Ukrajina původně přímé konfiskace, v čemž jí měly sklon podporovat USA, Velká Británie nebo Kanada. Podle informací Financial Times je ale tato varianta aktuálně neprůchozí — vedle politických argumentů a poukazů na možnou ruskou odvetu, která by mohla destabilizovat finanční systém, zde převážily zejména obavy z právní napadnutelnosti daného kroku. Krom neutrálních států je tlumočilo například i Japonsko nebo Evropská centrální banka.

Současná guvernérka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. Foto Archiv WEF, fickr.com

Dosud diskutovaný je v G7 přitom ještě jiný, tentokrát americký návrh: poslat na Ukrajinu rovnou šedesát miliard dolarů a pomocí zisků ze zmražených ruských aktiv je potom postupně splácet. Tím by Ukrajina dostala větší objem peněz naráz a zároveň by vznikla jistá pojistka vůči možné změně zahraničně politického kurzu Spojených států v případě zvolení Donalda Trumpa.

Oponenti tohoto vstřícnějšího návrhu však zase připomínají, že pokud by výnosy ze zmrazeného majetku klesly — například kvůli pohybu úrokových sazeb —, musel by někdo rozdíl sanovat, přičemž zatím není jasné kdo. A totéž by bylo zapotřebí i v případě, že by válka skončila dříve, než by byl dluh splacen — či pokud by byly ruské rezervy nakonec přeci jen předány Ukrajině.

„Můžeme uvažovat o dalších krocích, ale prozatím se domníváme, že náš současný návrh má právní oporu,“ řekl už koncem dubna šéf unijní diplomacie Josep Borrell ve zřejmé reakci právě na americké plány.

Článek vznikl v rámci projektu PULSE, evropské iniciativy na podporu přeshraniční novinářské spolupráce. Materiály k přípravě textu pomohli obstarat novináři z maďarského webu HVG.