Diskriminace gayů při darování krve může ohrozit život každého z nás

Lukáš Ulrych

Ačkoli je v nemocnicích nedostatek krve, sexuálně aktivní gayové a bisexuálové, byť nemění partnery, ji darovat nesmějí. Tento zákaz představuje jednoznačnou diskriminaci na základě sexuální orientace.

Sociální nespravedlnost ve formě diskriminace je stále velmi rozšířena. V České republice ji zakazuje Listina základních práv a svobod a další dílčí zákony. Přesto se stále uplatňuje na mnoha úrovních, přestože má, tak jako v případě dárcovství krve, negativní důsledky pro celou společnost. Foto Annett Klingner, Pixabay

Stejné práva a povinnosti jsou základem spravedlivé společnosti a předpokladem naplnění lidské důstojnosti. Diskriminace některé skupiny obyvatel princip stejných práv a povinností porušuje. Nedopadá však jen na kvalitu života diskriminovaných, ale vrací se i zbytku společnosti jako bumerang a může ohrozit i ji samu. Příkladem je diskriminační přístup ke gayům a bisexuálním mužům při darování krve. Krve je přitom v nemocnicích nyní velký nedostatek.

Opatrnost je na místě, diskriminace nikoli

Na dárce krve jsou uvaleny přísné požadavky ohledně jejich zdraví a zákaz rizikového jednání. To je samozřejmě správně, protože případná infekce či dopady rizikového jednání by mohly ohrozit zdraví těch, kdo krev přijímají. Existuje přitom však zásadní rozdíl v přístupu k monogamním heterosexuálům a monogamním gayům a bisexuálním mužům coby potenciálním dárcům.

Heterosexuálové žijící ve striktně monogamním vztahu, v němž praktikují nechráněný sex, jsou vnímáni pravidly dárcovství jako bezrizikoví a mohou darovat krev. V případě gayů a bisexuálních mužů je však jakýkoli nechráněný sex automaticky klasifikován jako rizikové jednání bez ohledu na to, zda žijí, či nežijí v monogamním páru. Je zřejmé, že nechráněný sexuální styk monogamních heterosexuálních párů je však stejně tak rizikový jako monogamních gayů.

Absurditu tohoto diskriminačního přístupu dokresluje fakt, že heterosexuálů se dotazníky neptají, zda praktikují anální sex, a nejsou proto označeni za rizikovější dárce. Stát nemá právo v tomto případě přistupovat ke gayům a bisexuálním mužům odlišně než k heterosexuálům.

Odlišná pravidla dárcovství pro heterosexuály a gaye, respektive bisexuální muže, nejen snižují zásoby krve, jež mají zdravotnická zařízení k dispozici, ale dopadají také na občanský život neheterosexuálních mužů. Dárci krve totiž často uvádějí jako svou motivaci občanskou povinnost či potřebu pomáhat bližním a být užitečnými.

Současná pravidla dárcovství však zabraňují gayům a bisexuálům být solidární, plnit občanskou roli v souladu s vlastním svědomím a zabraňují jim realizovat vlastní individualitu. Jsou bezpochyby diskriminační a je třeba je změnit. Není přijatelné určovat rizikovost dárců podle toho, s kým mají sex, ale podle relevantních hledisek. Například Německo podobné diskriminační předpisy pro darování krve zrušilo letos, Francie loni.

Když člověk potřebuje krevní transfuzi, je mu jedno, jakou sexuální orientaci měl dárce krve, jakého byl etnického původu či z jakého sociálního zázemí pocházel. Proto jsem se rozhodl s přáteli ze sociální demokracie sepsat petici, určenou Ministerstvu zdravotnictví, v níž požadujeme odstranění diskriminační podmínky při darování krve. Podepsat ji můžete v průběhu týdne na festivalu Prague pride a poté v sobotu po Pride parade u stánku Mladých sociálních demokratů na Letné.