Zajímavou situaci přinesly nedělní parlamentní volby v Řecku: zvítězila v nich s nečekaným náskokem vládnoucí pravicově-konzervativní Nová demokracie; hned v pondělí však tato strana odmítla možnost sestavit znovu vládu. Místo toho začala s přípravami na další volby.

Hlavním důvodem je dle pozorovatelské shody možnost využít staronová volební pravidla schválená v roce 2020 právě pro přespříští volby. Pravidla, podle nichž se volilo například v roce 2019, odměňují strany, které získají nad pětadvacet procent hlasů, bonusovými mandáty. Konkrétně Nová demokracie by si tak mohla při stávající podpoře zajistit snadno jednobarevnou většinu.

„Nedělní volby vyhrála Nová demokracie se ziskem 40,8 procenta hlasů, což jí dle stávajících pravidel dává 146 parlamentních křesel ze tří set. V příštích volbách, jež už se budou konat dle nových pravidel, by jich za podobný zisk obdržela přes 170. Proto chce jít i přes aktuální vítězství ihned do nových voleb,“ vysvětloval ve speciálu Deutsche Welle novinář Jorgos Christides.

První tři strany, jež překročily tříprocentní hranici pro vstup do parlamentu, dostávají nyní po volbách šanci sestavit vládu. Každá dostává třídenní mandát na sondážní jednání. Pokud žádná z nich není schopna a ochotna sestavit vládu a vyjednávat závazně dále o jejím programu, vyhlásí hlava státu — dnes prezidentka Katerina Sakellaropulosová — nové volby.

Třídenní mandát nemusejí strany vyčerpat; lze jej třeba i obratem vrátit. Právě to slíbil teď udělat i předseda vítězné Nové demokracie Kyriakos Mitsotakis, a tak jen málokdo pochybuje, že země k dalším volbám opravdu zamíří. Konat by se měly dle většiny odhadů už na konci června.

„Na základě výsledků nynějších voleb nelze bez Nové demokracie vládu takřka sestavit. Musely by se domluvit všechny ostatní strany, (což znamená…) tři vzájemně znesvářené levicové subjekty a krajně pravicoví populisté,“ hlásila už v noci na pondělí na France 24 Nathalie Savaricasová, řecká zpravodajka stanice.

V Řecku vládla od posledních voleb právě Mitsotakisova Nová demokracie, jež v roce 2019 vystřídala levicovou Syrizu v čele s Alexisem Tsiprasem. Průzkumy před nyní proběhlými volbami předpovídaly opětovné vítězství Nové demokracie, ovšem pouze o několik procentních bodů. Nakonec získala 40,8 procenta zatímco Syriza 20,1 — o jedenáct procentních bodů méně než při minulých volbách.

Co rozhodovalo

Pozorovatelé se v prvních analýzách shodují, že vítězství zajistila Nové demokracii touha rozhodující části Řeků po stabilitě. Naopak zase tak velký vliv neměly dopady dvou nedávných událostí, jež v průzkumech posilovaly opozici: odposlechového skandálu z roku 2022 (tzv. řecká Watergate) a srážky dvou vlaků v Thesálii, při níž letos v únoru zahynulo 57 lidí. Opozice tragickou nehodu v kampani rámovala jako ukázku důsledek přístupu Mitsotakisovy vlády k otázkám bezpečnosti a správě státu obecně.

Opozice se dále snažila využít nárůst životních nákladů a ceny bydlení v posledních letech. Vláda se zase chlubila hospodářským růstem. Tématy voleb byly též přístup k uprchlíkům, otázka rozsahu teritoriálních vod, vztahy se Severní Makedonií, korupce a energetika.

Třem menším parlamentním stranám se podařilo drobně posílit (sociálnědemokratický PASOK +3,4 procenta na 11,5; komunistická KKE +1,9 procenta na 7,2; nacionálně populistické Řecké řešení +0,8 procenta na 4,5 procenta. Z parlamentu naopak vypadla MeRA25 Janise Varufakiste, která získala pouze 2,6 procenta hlasů.