Nebylo to úplně bez rizika, stoprocentně se to však vyplatilo. S takovým závěrem komentovaly v pondělí zpravodajské agentury tah se zopakováním voleb, ke kterému sáhla po letošních květnových volbách Nová demokracie (ND), strana řeckých konzervativců vládnoucí zemi od roku 2019.

Nová demokracie sice i v květnu vyhrála, ale čistě proporční přepočet hlasů na mandáty jí tehdy nedal jednobarevnou většinu. Tu získala právě až nyní díky zopakování voleb s novým přepočtovým mechanismem. Hlasovalo se v neděli a k ziskům nejsilnějších stran se připočítával takzvaný vítězný bonus.

„Podruhé v řadě Řecko zmodralo. Díky moc. Hned zítra začneme tvrdě pracovat na tom, abychom posunuli zemi zase o něco kupředu,“ uvedl v neděli předseda ND a staronový premiér Kyriakos Mitsotakis v prvním povolebním projevu.

Konkrétní výsledky

Nová demokracie získala konkrétně 40,55 procenta hlasů, což je podobný výsledek jako v květnu; díky bonusu za něj však obdrží 158 parlementních křesel ze tří set. Druhá skončila opět s odstupem levicová Syriza v čele s expremiérem Alexisem Tsiprasem. Ta obdržela 17,84 procenta (v květnu 20,07 procenta) a bude mít 48 křesel.

V parlamentu znovu zasednou i sociálnědemokratická aliance PASOK-KINAL (11,85 procenta, v květnu 11,46), nereformovaná komunistická KKE (7,69 procenta, v květnu 7,23) a ultranacionalistické Řecké řešení (4,44 procenta, v květnu 4,45).

Nováčky v parlamentu přitom budou dvě malé krajně pravicové strany: Sparťané, kteří vznikli na troskách zakázaného Zlatého úsvitu, a Demokratické vlastenecké hnutí — NIKI, což je ultrakonzervativní proruská strana. Sparťané získali 4,64 procenta hlasů a dvanáct poslanců, NIKI 3,69 procenta a deset poslanců.

Poslední stranou nového řeckého parlamentu bude navrátivší se formace Směrem ke svobodě, levicově populistické těleso pod vedením někdejší předsedkyně parlamentu a funkcionářky Syrizy Zoe Konstantopulové, které se v roce 2016 ze Syrizy vydělilo. Směrem ke svobodě získalo 3,17 procenta hlasů a bude mít sedm poslanců.

Druhdy parlamentní formace levicového ekonoma a exministra financí Janise Varufakise MeRA25 zůstala opět těsně pod tříprocentním prahem pro vstup do parlamentu. Svoje poslance tak znovu mít nebude.

Témata kampaně

Kampaň před opakovanými volbami byla víceméně fádní. Opoziční Syriza nedokázala po květnové porážce zmobilizovat síly a vítězství Nové demokracie se všeobecně očekávalo. Také preference se během uplynulých týdnů hýbaly jen málo.

Mitsotakis a ND zdůrazňovali neustále potřebu silného mandátu, jež přinese zemi kýženou a po všech stránkách blahodárnou stabilitu. Slibovali také další zefektivnění chodu státu, hospodářský růst a větší nabídku pracovních míst, která přesvědčí mladé, aby neodcházeli ze země.

Vládní tábor se přitom chlubil zvládnutím tří posledních velkých krizí — covidové, ve vztazích s Tureckem a po ruské invazi na Ukrajinu — a dosud provedenými reformami, například zrychlením výplaty penzí či zavedením e-governmentu.

Volbám předcházela humanitární katastrofa v podobě převrácení přeplněné lodi s uprchlíky, při níž zahynulo až pět set lidí. Nedělní hlasování ovšem, jak vidno, neovlivnila.

Všechny popsané faktory se negativně odrazily ve volební účasti, jež byla výrazně nižší než v květnu. Zatímco před měsícem přišlo hlasovat přes 61 procent oprávněných voličů, tentokrát to bylo necelých 53 procent.