↗

Pokud by tedy vláda chtěla vykročit směrem k zefektivnění státní správy včetně důsledného prověření účelnosti prostředků na ni vynakládaných, rozhodně nemůže začínat od platů ani od míst. Východiskem musí být redukce agend — na mysl mimo jiné připadá často až absurdní administrace některých dávek, jejímž cílem není nic jiného než odradit žadatele. Foto FB ODS - Občanská demokratická strana

V minulém volebním období strany současné vládní koalice nešetřily kritikou na fungování státní služby, na její právní úpravy i na změny, jež byly v zákoně o státní službě provedeny. Brzy po volbách se do veřejné diskuze dostaly různá procenta, o které je nezbytné státní správu „zeštíhlit“. Kroky, které v letošním roce vláda v této oblasti vykonala, ale podstatné zásahy do současného systému nepředstavují — a je otázkou, zda je to dobře, či špatně.

Dílčí změny

Vláda v systemizaci na příští kalendářní rok, schválené 30. listopadu, počítá se zrušením více než 800 služebních míst. Ačkoli se může zdát, že jde o vysoké číslo, představuje tento počet něco přes 1 % celkového počtu systemizovaných míst, která ve státní službě jsou. Z podkladů pro systemizaci navíc vyplývá, že z větší části jde o redukci těch míst, jež jsou spojena s agendami, které pozbyly na potřebnosti — například posílení hygieny spojené s intenzivními vlnami pandemie covidu-19 nebo silniční daň.

Poslanecká sněmovna 29. listopadu přehlasovala veto prezidenta a schválila novelu zákona o státní službě s účinností od 1. ledna 2023. Ačkoli tato novela obsahuje některé dílčí změny směřující k zjednodušení například výběrových řízení, nezabývá se žádným z nejvíc těžkopádných prvků, které zákon obsahuje. O těch víme, že například snižují kariérní prostupnost uvnitř samotné státní služby, odrazují mladé úřednictvo hned na začátku jejich profesní dráhy a oproti formálně nazíranému vzdělání neumožňují adekvátně ocenit zkušenosti.