Otevřený dopis: propuštění Muriel Blaive z ÚSTRu je politicky motivované

Otevřený dopis

Z ÚSTRu byla údajně kvůli zvýšení efektivnosti práce propuštěna historička Muriel Blaive. Její výsledky jsou přitom v českém kontextu excelentní. Zveřejňujeme otevřený dopis na podporu svobodného vědeckého bádání a názorové diskuze.

Blaive pracovala s konceptem totalitarismu neúčelovým způsobem — jako historička. Vyčnívala také tím, že ji místo stále omílaného undergroundu a disentu zajímala povaha vyjednávaní mezi autoritativní mocí a drtivou většinou obyvatel. Foto FB Ústav pro studium totalitních režimů

Vážená rado Ústavu pro studium totalitních režimů,

v minulém měsíci — v říjnu 2022 dostala výpověď z Ústavu pro studium totalitních režimů mezinárodně uznávaná vědkyně, historička Mgr. DEA Muriel Blaive, PhD. Na pozici ve výzkumném oddělení pracovala od roku 2014. Spolu s ní bylo propuštěno šest dalších lidí, z toho pět žen. Oficiálním důvodem propuštění Blaive bylo zvýšení efektivnosti práce ústavu. Tento argument je ale neoprávněný.

Muriel Blaive byla naopak mimořádně produktivní, jak dokazují publikované vědecké články ve špičkových mezinárodních časopisech nebo mezinárodních vědeckých publikacích. Jako první pracovník ústavu získala grant GAČR v 2016.

V letech 2018—2021 získala prestižní stipendium EU, EURIAS, na Institut für die Wissenschaften vom Menschen ve Vídni, prestižní stipendium Marie Curie Senior Fellowship na univerzitě v dánském Aarhusu a pozici Senior Fellowship na Internationales Forschungszentrum Kulturwissenschaften ve Vídni. Nyní získala velmi prestižní stipendium Elise Richterové na univerzitě ve Štýrském Hradci a byla by v ideální pozici pro posilování mezinárodního rozměru ústavu.

Na Web of Science, což je mezinárodní metrická databáze, která měří vliv a význam vědců prostřednictvím odkazů na jejich práce v publikacích jiných vědců v impaktovaných recenzovaných časopisech, má H-index 2. Což není málo, srovnáme-li to s ředitelem ÚSTRu Ladislavem Kudrnou, který na Web of Science vůbec není, tj. jeho index je ještě méně než nula a na mezinárodní úrovni není vůbec vidět.

Všichni ostatní muži v čele ústavu mají v mezinárodních databázích horší vědecké hodnocení než Muriel Blaive, nebo nemají žádné. Proč se vedení ÚSTRu snaží rozvázat pracovní poměr s nejpublikovanějším a jednom z nejerudovanějších vědeckých pracovníků ústavu? Problém jistě ani není v tom, že by se v české vědecké a veřejné sféře málo angažovala. Právě naopak.

Problém tkví právě v jejím veřejném vystupování, v rámci něhož předkládá veřejnosti výsledky svého vědeckého bádání. Oblastí jejího zájmu je například instrumentalizace lékařské moci k realizaci komunistické nadvlády nad ženským tělem prostřednictvím lékařských a sociálních praktik. ÚSTR se dlouhodobě tématy násilí na ženách za minulého režimu nezabývá dostatečně.

V rámci svého širokého výzkumu si také dovolila zpochybnit koncept totalitarismu, tak jako většina historiků nové generace na Západě. Blaive dále vyčnívala tím, že ji místo již dávno a zevrubně zpracovaného osudu undergroundu a disentu, zajímala povaha vyjednávaní mezi autoritativní mocí a drtivou většinou, tzv. šedou zónou. Takový postup se pravděpodobně vymyká konzervativnímu postupu současného vedení.

Přitom právě pro neznalost naší složité a nejednoznačné minulosti neporozumíme mechanismům masivního podřízení se nelegitimní, okupačními vojsky instalované mocenské garnituře v éře normalizace. Tato neznalost by se mohla stát fatální právě v této době, kdy se dostáváme do velmi turbulentního období a společenské dynamiky, jež má tendenci k nedemokratickému a autoritativnímu vedení, ovšem v barvách opačného politického spektra.

Hlavní problém pro nadřízené Muriel Blaive je ale její veřejné angažmá, v rámci něhož se dělí o svoje, v českém prostředí ojedinělé postoje, pohledy a výsledky badání. Historička Muriel Blaive se totiž jako rodilá Francouzka dívá na vývoj naší společnosti z vnější perspektivy, a právě díky tomu měla a má co nového o naší společnosti zjistit a říct. Z pozice mocensky utužovaného vedení ústavu je ale jakékoli vybočení od předem daných výsledků, ale i pouhé pokládání „špatných“ otázek blasfémií.

Proto také musela být vyhozena ze své pozice, protože Ústav pro studium totalitních režimů se současným vedením nechce nic nového vybádat, chce jen potvrzení svého dogmatu. Chce z vědeckého pracoviště udělat propagandistické oddělení. Ústav marxismu-leninismu ÚV KSČ také svého času shromáždil obrovské množství archivních souborů a dokumentů, nicméně zpracovat, publikovat a zveřejnit umožnil sotva zlomek, protože se data nehodila k tehdejší oficiální interpretaci dějin a kladla tak mnoho nepohodlných otázek.

Žádáme radu ÚSTRu, aby zabránila probíhající transformaci této společensky mimořádně důležité vědecká instituce v naruby otočené dvojče Ústavu marxismu-leninismu. Žádáme radu ÚSTRu, aby zamezila mocenským mechanismům, které umožňují názorové a vědecké oponenty vyloučit z vědecké instituce.

Děsí nás stále viditelnější situace, kdy se zaměstnanci ústavu z obavy o ztrátu práce bojí v probíhající hospodářské krizi proti bezpráví ozvat. Propouštění z práce z politických důvodů je praxe, které bychom se měli v zárodku vyvarovat, jinak si budeme muset pro neznalost svoji minulost zopakovat.

Praha, 28. října 2022

  • Timothy Snyder, Levin Professor of History, Yale University
  • MgA. Pavel Karous Ph.D., vizuální umělec, pedagog a kulturní publicista
  • Thomas Lindenberger, Professor for Totalitarianism Studies, ředitel Hannah Arendt Institute for Totalitarianism Studies, TU Dresden
  • Mgr. Milan Hanyš, Ph.D., výzkumný pracovník Masarykova ústavu a Archivu AV ČR; odborný asistent na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy
  • Jens Gieseke, senior researcher, Leibniz-Centre for Contemporary History, Potsdam, Germany, člen evaluační komise ÚSTR
  • PhDr. Ladislav Jackson, proděkan pro zahraniční vztahy Fakult výtvarných umění VUT v Brně, odborný asistent Katedry teorií a dějin umění FaVU VUT v Brně
  • Padraic Kenney, Professor of History and International Studies, Indiana University; Chair of the International Review Committee for ÚSTR, 2019
  • Dr. Martin D. Brown, Associate Professor of International History Richmond, American University in London
  • Prof. dr hab. Krzysztof Pomian, CNRS, Paris; Nicolaus Copernicus University, Torun
  • Prof. Dr. José M. Faraldo, Department for modern and contemporary history at the Complutense University of Madrid
  • Professor David Crowley, National College of Art and Design, Dublin
  • Hynek Pallas, PhD in Cinema studies, author and journalist
  • Dr. Anca Sincan, Gheorghe Sincai Institute Romanian Academy
  • Nancy M. Wingfield, PhD. Presidential Research Professor of History, Northern Illinois University
  • Dr. Karla Huebner, professor emerita, Wright State University
  • Ing. Aleš Kozelský, Ph.D., ekonom
  • Melissa Feinberg, Ph.D, Professor of History, Rutgers University
  • Assoc. Prof. Konstantinos Giakoumis, Dean, LOGOS University College, Tirana, Albania
  • Julia Klaniczay, founder and adviser Artpool Art Research Center, Museum of Fine Arts — Central European Research Institute for Art History, Budapest
  • Univ.-Prof. Dr. habil. Libora Oates-Indruchová, PhD, Univerzita Graz
  • Marci Shore, Yale University
  • Ing. Oldřich Maděra, ředitel MADĚRA, s.r.o
  • PaedDr. Richard Mariaš
  • Daniel W. Pratt, PhD, Assistant Professor, Department of Languages, Literatures, and Cultures, McGill University
  • Annina Gagyiova Ph.D.
  • Manuela Ungureanu, PhD Department of Economics, Philosophy and Political Science, Faculty of Arts and Social Sciences, University of British Columbia
  • Morgane Labbé, EHESS, Paris
  • Michael Tate, zakladatel Jantar Books
  • Dr. Réka Krizmanics, University of Bielefeld
  • Ing. Monika Jurášová, CIA bývalá interní auditorka Ústavu pro studium totalitních režimů
  • Valentin Behr, PhD, CNRS researcher, Université Paris 1 Panthéon-Sorbonne
  • Prof. Dr Machteld Venken, Professor of Contemporary Transnational History, Luxembourg Centre for Contemporary and Digital History (C2DH), Université du Luxembourg
  • Dr. Sagi Schaefer, Tel Aviv University
  • Prof. Kieran Williams, Drake University, Des Moines
  • Anna Muller, Associate Professor, University of Michigan-Dearborn

#BečvaNevyšumí

Téma otravy řeky Bečvy, jedné z největších ekologických katastrof v českých dějinách, při níž zahynulo na osmdesát tisíc ryb, je jednou z nejdůležitějších investigací Deníku Referendum. Reportéři Jakub Patočka a Zuzana Vlasatá případ sledují od počátku a přinesli v něm řadu nových zjištění. Nyní pokrývají soudní proces se svévolně obviněnou firmou Energoaqua a zpracovávají poznatky, které během něj vycházejí najevo. Podpořte naši další práci!

Diskuse