Epidemické křivky vyjadřující šíření covidu-19 se v souladu s mezinárodním trendem opět poněkud hnuly vzhůru. Ač je nejvážnějších případů pomálu, nabízí se otázka, zda něco hodláme dělat, pokud se situace zhorší. Zatím se zdá, že nikoli. Snaha vyignorovat nové formy virové varianty omikron nás sice snad neztrestá nějak katastroficky, přesto je zdejší liknavost znepokojivá.

Státní zdravotní ústav informoval, že v České republice již zcela převládly subvarianty následující omikron, konkrétně BA.4 a BA.5. Ty „nijak významně nemění a nezhoršují průběh infekcí u pacientů, ale podle dostupných dat zřejmě lépe unikají neutralizačním protilátkám navozeným předchozími onemocněními“. V souladu s evolučním trendem jsou tedy schopny ještě účinněji prostupovat společností.

Čtvrteční záchyt nakažených, 1549, je nejvyšší od začátku května. Geograficky je hlavním ohniskem, jako jsme to při počínajících nárůstech nákaz ostatně viděli i dříve, Praha. Týdenní průměr nově pozitivních (nyní přes 770) sice trochu poklesl, jev ale jde na vrub souběhu víkendu a svátků, potažmo týdnu, kdy si lidé obvykle berou dovolenou, a zřejmě tedy méně často dorazí na test. Málo se však nyní testuje i za běžných okolností.

Déle než týden ovšem vychází pozitivní průměrně dvacet a více procent z provedených PCR testů: lze tedy předpokládat, že reálně má Česká republika násobně více nakažených, než o kolika ví. To ostatně potvrdil v rozhovoru pro Radiožurnál ředitel zdravotnických statistiků Ladislav Dušek. Sledování virové RNA v pražských odpadních vodách prováděné Vysokou školou chemicko-technologickou ukazuje až extrémně strmý nárůst nálezů. Jde o dosti specifický údaj, v minulých vlnách ovšem zajímavě koreloval s běžnějšími covidovými daty.

Ke čtvrtku se eviduje 262 covidových hospitalizací, dvakrát více než před čtrnácti dny. Podíváme-li se na podrobnější rozepsání hospitalizací podle vážnosti stavu, vidíme, že v podstatě nejpřímočařeji narostl počet takzvaně středně těžkých případů. Nejde tedy o osoby, pro něž by covid tvořil náhodnou přidruženou zajímavost, ale ani o nejhorší průběhy vyžadující například umělou plicní ventilaci, známé tak dobře z dřívějších epidemických vln.

Statistika využití přístrojové podpory životních funkcí ukazuje, že nejvíce narostlo „obyčejné“ podávání kyslíku, zatímco intenzivnější metody (od vysokoprůtokového kyslíku, „HFNO“, po zmíněnou invazivní ventilaci), se týkají jednotek osob. Evidovaný počet nejhorších případů se sice poněkud zvedl, v posledním týdnu se ale pohybuje mezi deseti a patnácti. Týdenní průměr covidových úmrtí k pátečnímu ránu nedosahuje ani na 1,3 denně.

Celkově zdejší covidová bilance úmrtí během dubna nicméně překročila 40 tisíc. Zpětně se pak potvrzuje nesmyslnost zlehčujících teorií, podle nichž lidé prý umírali „s covidem, a nikoli na covid“. Český statistický úřad koncem června vydal bilanci, v níž covid konstatuje jako vůbec nejčastější příčinu smrti roku 2021. Na infekci novým koronavirem připadlo zhruba osmnáct procent všech úmrtí, tedy více než na jinak nejčastější ischemickou chorobu srdeční či cévní onemocnění mozku.