Ropákem roku 2021 se stal exministr Brabec, anticena slaví třicet let
Vojtěch PetrůAnticena Ropák roku se letos udílela potřicáté. Stejně jako přidružená cena Zelená perla ani letos neměla nouzi o kandidáty. Význam ocenění je vedle kritické roviny také v dokumentování toho, čím se ekologické hnutí v minulosti zabývalo.
Anticenu Ropák roku za rok 2021, kterou vyhlašuje spolek Děti Země, získal exministr životního prostředí v Babišově vládě Richard Brabec (ANO). Zaloužil si ji za svůj podíl na rozkladu České inspekce životního prostředí, což vyústilo v její neschopnost odhalovat a trestat viníky ničení životního prostředí, jak se jasně ukázalo v případě vyšetřování ekologické havárie na řece Bečvě.
Členové nezávislé komise, která o vítězi na základě podnětů veřejnosti rozhodla, vytýkají Brabcovi také rezignaci na obranu veřejného zájmu při jednání o novém stavebním zákonu, potvrzení emisních povolenek pro uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice či „přehnanou opatrnost“ při prosazování rychlých a účinných opatření v boji proti globálním klimatickým změnám a při podpoře obnovitelných zdrojů.
Druhé místo anticeny obsadil ministr zemědělství v Babišově vládě Miroslav Toman (ČSSD) za odpor proti novele zákona o myslivosti a za předložení nevhodných opatření v rámci Národního plánu obnovy. Umístil se už třetím rokem v řadě. Třetí místo si vysloužil poslanec zemědělského výboru Josef Kott (ANO) za předložení novely, jež by zrušila ochranu některých zvláště chráněných druhů při zemědělském, lesnickém a rybářském hospodaření.
Brabec se stal dalším politikem hnutí ANO v řadě, jenž titul Ropák roku obdržel: Předloni v anketě zvítězil Babišův superministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček. V roce 2019 se umístila tehdejší ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Na předních místech se dříve pravidelně umisťoval i někdejší ministr dopravy Dan Ťok, který také anticenu v roce 2016 vyhrál.
Bez kyslíku a pod vodou
V přidružené anketě Zelená perla o antiekologický výrok zvítězila místopředsedkyně pravicově konzervativního hnutí Švýcarská demokracie Pynelopi Cimprichová. Ta v předvolební debatě prohlásila: „Rostliny potřebují kysličník uhličitý na fotosyntézu, aby vyráběly kyslík. Nevím, jak dalece se chce tento kysličník uhličitý snížit... A z čeho budou ty rostliny žít? Z čeho nám budou vytvářet kyslík?“
Na druhém místě skončil pražský zastupitel a europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) s tvrzením, že „centrum bez aut bude mrtvá zóna.“ Odpověděl tak na otázku Pražského deníku, jakým způsobem by snížil množství aut v centru hlavního města. Třetí cenu za neekologický výrok roku získal senátor a starosta Hluboké nad Vltavou Tomáš Jirsa (ODS). „Netvrdím, že se klima nemění, ale je třeba se těmto změnám pragmaticky přizpůsobovat, ne šílet. Že stoupne hladina moří? Polovina Holandska žije ‚pod hladinou moře‘ po staletí — a spokojeně,“ napsal loni v komentáři pro MF Dnes.
Třicet Ropáků
Anketa Ropák roku, udělována od roku 1992, letos slaví třicet let. Přidružená cena Zelená perla je o tři roky mladší. Miroslav Patrik, předseda spolku Děti Země, jenž anketu vyhlašuje, říká, že i po třech dekádách je stále z čeho vybírat: „Anketa má stále obrovský zdroj možných ničitelů životního prostředí, závisí jen na délce doby jejich hledání mezi politiky, úředníky či podnikateli. Nejvíce návrhů bylo posláno za rok 1999, a to osmdesát tři.“ Finální tucet kandidátů, jež do užšího výběru posílají vybraní členové komise, se podle něj nashromáždí vždy.
„Snažíme se v úzkém pojetí upozornit na ty osoby, které v minulém roce konkrétně propagovaly, prosazovaly nebo způsobily poškozování životního prostředí. V širším pojetí tedy spíše může pomáhat při vymezování hranic, která lidská činnost se v určitém roce považuje za antiekologickou. Důležitý je také její historický význam, neboť pečlivě dokumentuje vývoj antiekologických názorů a činů společnosti,“ hodnotí Patrik dosavadní činnost a existenci anticeny.
Cena Ropáka roku má také připomínat témata, kterými se ekologické hnutí zabývalo. „Například jaké byly jeho dočasné nebo trvalé prohry, jako třeba dostavba jaderné elektrárny Temelín, nízký zájem o rozvoj obnovitelných zdrojů, snaha stavět spalovny komunálních odpadů, než se zaměřit na cirkulární ekonomiku, prolomení územních limitů na Bílinsku nebo vyloučení spolků z územních a stavebních řízení pro stavby bez stanoviska o hodnocení vlivů na životní prostředí,“ vyjmenovává předseda Dětí Země.
Žádné výrazné změny v tradiční anketě se v následujících letech konat nemají. „V každém případě uvítáme, pokud nám veřejnost bude nadále posílat jména osob do ankety a také autorky a autory antiekologických výroků do ankety Zelená perla,“ dodává Patrik.