↗

Novela jednacího řádu by — slovy ústavního právníka Jana Wintra z jeho nové knihy Proměny parlamentní kultury — měla „posílit jeho odolnost vůči obstrukcím, aniž by ale vytěsňovala skutečnou diskusi nad klíčovými politickými tématy a bránila zákonodárcům ve vyjádření jejich názorů nebo předkládání alternativních návrhů.“ Foto FB Poslanecká sněmovna Parlamentu České Republiky

Poslední týdny ukázaly, že vládu Petra Fialy (ODS) čeká při prosazování svých záměrů ve Sněmovně nesnadná práce. Jednání, na němž ji žádala o vyslovení důvěry, trvalo bezmála celý den, čímž se stalo nejdelším v historii České republiky. Navzdory opakovaným pokusům se jí doposud nepodařilo ani zahájit diskusi o změně volebního zákona, jež má do zdejšího právního řádu zavést korespondenční volbu. A schvalování novely pandemického zákona se — navzdory využití institutu legislativní nouze — táhlo od úterního rána až do středeční noci.

Ačkoli se kabinet ve Sněmovně opírá o pohodlnou většinu sto sedmi hlasů — Janu Farskému se totiž po odjezdu na studijní pobyt do Spojených států doposud na poslanecký mandát nepodařilo rezignovat —, opoziční obstrukce je schopna překonávat jen s mimořádnými obtížemi. Pandemický zákon sice po úmorných pětatřiceti hodinách veskrze nesmyslné rozpravy nakonec prosadil, ale zajisté nechce, aby se podobný scénář opakoval při projednávání každého — byť jen trochu kontroverzního nebo vášně budícího — návrhu, s nímž přijde.