↗

Kdyby měl Silvestr Němec ve svých devatenácti letech méně dobrodružnou povahu, mohl obrazně řečeno s tatou hrát ve smyčcovém orchestru a mohl se stát „baťovákem“, což bylo pro další desetiletí označením pro velice schopné lidi s organizačními zkušenostmi, kteří našli dobré uplatnění všude, ačkoli povětšině nebyli komunisty. Přístav v Singapuru. Foto Archiv Emila Máčela

Silvestr Němec se narodil v roce 1919 a od sedmnácti let pracoval u firmy Baťa jako prodavač. V prosinci 1938 byl touto firmou vyslán do Singapuru jako pedikér.

Jan Antonín Baťa byl ještě podnikavější než jeho nevlastní bratr Tomáš, slavný zakladatel firmy, který zemřel při leteckém neštěstí v roce 1932. Firma pronikala nejen na americký kontinent, známé jsou aktivity Baťů v Kanadě i Brazílii, ale také do Asie. Své pobočky měla v třiatřiceti státech světa. V roce 1934 Jan Antonín založil ve městě Batanagar v indickém Západním Bengálsku výrobní podnik a osadu, podobně pak v Kanadě známější Batawu.

Baťův koncern měl továrnu a firemní prodejnu také v Singapuru, což byl již tehdy strategicky významný přístav a také levný zdroj přírodního kaučuku zejména ze sousední Malajsie. Domorodci tam chodili bosi a Baťa je hodlal obout.

Pro společensky výše postavené lidi, zejména pro Brity, kteří Singapuru vládli, byla přímo v prodejně obuvi také pedikúra, součást kultury obouvání, a péče o nohy.

Silvestr patrně přímo neabsolvoval Baťovu školu práce, kam přicházela patnáctiletá děcka, a stávala se Mladými muži (MM) a Mladými ženami (MŽ). Musel se však ve firmě různě školit, učit se angličtinu.

Při otevření své odborné školy Tomáš Baťa v roce 1925 pronesl: „Vykročte s odvahou do světa. Nermuťte se tím, že vaši rodiče nemohou nebo nechtějí vás vydržovati na školách. Celý svět je škola, nejlepším učitelem jest práce a nejlepším pomahačem jest chudoba. Velikost naší doby jest v tom, že i ta nejvyšší místa v republice jsou dostupna chudému muži. Záleží jen na něm, na jeho schopnostech a vytrvalosti, aby jich dosáhl.“

Tím oslovoval takové, jakým byl i Silvestr, který vyrazil do světa netuše, že se už nevrátí a že jeho konečným posláním nebude ošetřovat nohy a obouvat domorodce, ale se zbraní v ruce bojovat proti Japoncům v Útvaru singapurských dobrovolníků. Podle nejpravděpodobnější verze byl brutálně zabit v Singapurské Alexandřině nemocnici, masakrované japonskými vojáky. K tomu došlo 14. února 1942 (od 15. 2. byl Silvestr veden už jako nezvěstný); nebylo mu ani dvacet tři let.

Britové do posledních týdnů a dní nepočítali s tím, že Japonci se odváží v této části Asie rozpoutat válku, a také je jako válečníky podceňovali. Japonské vojsko v bleskové válce 8. prosince 1941 napadlo nejprve Malajsii, a přes ni velice rychle proniklo do Singapuru. Když Singapur 15. 2. 1942 kapituloval, vyšlo v tamních novinách, přejmenovaných již japonsky na Syonan Shimbum, zvláštní prohlášení: „Zničení Hongkongu a Singapuru v této válce je pomstou nebes za drzost Britů, kteří tvrdili, že z vůle Boží bylo každé britské dítě předurčeno k nadvládě dalších sedmi barev pleti a k jejich zotročení.“

Kapitalistický socialismus