Integrace cizinců ve Vyšším Brodě: co jsme se naučili
Jan KrotkýIntegrační programy jsou klíčovou institucí sociálního smíru. Při jejich nastavování je důležité mít na paměti nejen potřeby cizinecké komunity, ale dobro všech, tedy i majority.
Fatima Rahimi nedávno publikovala sérii článků o integrační činnosti na lokální úrovni. Jsem rád, že se integraci dostává stále většího zájmu, neboť nezvládnutá integrace a nepřipravenost může vést k rozčarování, a to jak ze strany české majority, tak i ze strany menšiny.
V České republice se těžko hledá lepšího příkladu, než jsou integrační aktivity, jež pocházejí z brněnského magistrátu a Centra na podporu integrace cizinců provozovaného pod záštitou Jihomoravského kraje. V tomto článku chci přiblížit integrační aktivitu ve Vyšším Brodě, kde jsme se Brnem inspirovali.
Vyšší Brod leží v jižních Čechách na hranicích s Rakouskem, a je tedy výhodnou lokalitou pro podnikání. Z toho důvodu se stal jedním z měst, kde se usazuje vietnamská komunita. K integraci přistěhovalých Vietnamců ovšem lokální reprezentace přistupovala pouze nahodile, nepromyšleně. To se změnilo po posledních komunálních volbách, kdy se rada města rozhodla integraci věnovat systematicky. Rada v roce 2019 vytvořila Komisi pro integraci Vietnamců (Komise), jež si v prvním roce svého působení dala za cíl zmapovat „terén“.
V rámci Komise jsme nejprve sesbírali kvantitativní data. Ve Vyšším Brodě je k 1. 1. 2020 svým pobytem (přechodným, či trvalým) přihlášeno 493 cizinců, kteří tak tvoří 18 % obyvatelstva. K 1. lednu 2020 počet občanů ČR dosahoval 2226, i s cizinci tedy město mělo 2719 obyvatel. Procentuálně je tedy na území Vyššího Brodu třikrát více cizinců, než tvoří průměr České republiky. Počet cizinců ve Vyšším Brodě navíc meziročně narůstá. Naprostou většinu cizinců přitom tvoří občané s kořeny ve Vietnamu.
Dále jsme provedli rozhovory s hlavními integračními aktéry (s ředitelkou ZŠ a MŠ, městskou policií, lékaři a úředníky, jež přicházejí s cizinci do styku). Abychom získali více nezávislých informací o vietnamské komunitě, pozvali jsme experty na interkulturní práci s vietnamskou komunitou. Julie Lien Vrbková a Hoang Van Tien, působící na Magistrátě města Brna, provedli v létě 2019 ve Vyšším Brodě terénní průzkum, na jehož základě jsme si ověřili, že hlavním tématem integrace musí být zlepšení sousedských vztahů. Experti nám taktéž na základě jazykových schopností a charakterních predispozic pomohli vybrat komunitní tlumočnici, jež s námi spolupracuje doposud.
V roce 2020 jsme se i díky dotaci z projektu obcí, již každoročně vyhlašuje Ministerstvo vnitra České republiky, pustili do práce. Vytvořili jsme facebookovou skupinu „Người Việt và người Séc tại Vyšší Brod / Češi a Vietnamci ve Vyšším Brodě“, v níž pravidelně informujeme místní komunitu o novinkách v obci, o integračních aktivitách nebo o nařízeních vlády v souvislosti s pandemií covidu-19.
Snažíme se také překládat důležité dokumenty a formuláře do vietnamštiny, čímž Vietnamcům napomáháme k emancipaci. Je-li to možné, ponecháváme formuláře dvojjazyčné. Jednak tím Vietnamcům dáváme najevo, že čeština je pro ně důležitá, jednak je to i lepší pro ty, co formuláře kontrolují. Na základě inspirace z brněnským magistrátem jsme se pustili i do tvorby brožury „Češi a Vietnamci ve Vyšším Brodě: práva a povinnosti“ a webu.
V rámci integrace nezapomínáme ani na komunikaci s veřejností, sám pravidelně přispívám do měsíčního zpravodaje Vyššího Brodu, kde informuji o integračních aktivitách a opětovně vysvětluji, proč je integrace důležitá a že naší prací není, abychom vietnamské komunitě nadržovali. Na konci června 2020 jsme svou práci dokázali prodat i v celostátních médiích.
Ukazuje se nicméně, že zavedené postoje majority mění až výsledky naší práce, na jejichž základě si mohou lidé uvědomit, že nejsme pouze na straně cizinecké komunity. Pomohla i výzva „Pojďme hledat řešení“, ve které jsem vyzval českojazyčné spoluobčany, aby s námi sdíleli své problémy v soužití s vietnamskou komunitou. Tímto se snažíme nejen řešit problémy, ale dáváme i hlas lidem, jež mají pocit, že ztrácí „svoji“ zem.
V neposlední řadě naše aktivita směřuje na místní základní školu, na které leží největší integrační zodpovědnost a tlak. Na základní školu dochází přes dvacet procent dětí s odlišným mateřským jazykem, v mateřské škole je podíl dokonce vyšší (okolo čtvrtiny). Pro místní pedagogický sbor jsme zorganizovali přednášku o sociokulturních a jazykových rozdílech. Přednášky a průběžná diskuse ukázala další možné cesty, jak pomoci místní škole, pedagogickému sboru a samotným žákům v integraci, a to například s využitím výukových materiálů nebo uspořádáním letního tábora.