„Můj dům, tvůj dům,“ vítal mě obligátní formulkou Oussama. Společně jsme uvařili zeleninový tažin a povrchně si zakonverzovali. „A kde budu spát?“ rozhlížela jsem se po gauči. „Mám obří postel, vejdeme se na ni oba,“ kynul k ložnici.

Takže moje postel, tvoje postel. Snad nic nezkusí, pomyslela jsem si, ale alarm se mi v hlavě nerozblikal. Šlo o moji třetí zkušenost s ubytováním přes Couchsurfing. Byla jsem okouzlená skutečností, že v době kapitalismu taková platforma vůbec existuje. Oussamovu dobrotu na jeho profilu opěvovalo čtrnáct pozitivních referencí.

První noc od sebe naše těla dělil dostatečný prostor. Druhý den jsme prokřižovali tetuánskou medinu a zakouřili si z vodní dýmky ve zšeřelé kavárně. Když jsme pak přikrytí tmou leželi na posteli, zeptal se: „Nechceš sex?“ Dotaz pronesl fádně, jako by se ptal, zda nepotřebuji druhou přikrývku. Nezmohla jsem se na víc než na jednoslabičné „ne“. Dostatečný prostor od sebe dělil naše těla i druhou noc.

Třetí den se mne pokusil políbit. Když jsem se odtáhla, snažil se zachovat si ego větou „Stejně nejsi hezká.“ Když jsem opakovala, že s ním spát nechci, ptal se „Proč?“, jako by muselo pro netouhu existovat „proto“ v podobě menstruace, přítele či panenství. V noci jsem ze svého těla musela shazovat jeho ruce. Nervozitou jsem se nevyspala.

Odjela jsem do Tangieru, kde jsem u svého respektuplného hostitele — ba krále lidskosti — poznala další couchsurferku Merle. Bezprostřední dredařka s rozzářeným obličejem, se zrovna vrátila z Chefchaouenu, modrého města v horách. Neblahou shodou okolností za sebou měla stejnou zkušenost jako já. I s ní chtěl hostitel sdílet nejen postel.

„Probudila jsem se uprostřed noci. Jeho tělo bylo namáčknuto na mém. Znejistěla jsem. Je to nedopatření? Odtáhla jsem se. Než jsem stačila usnout, jeho tělo se otíralo o mé. Tak jsem se odtáhla. On se přimáčknul. To se opakovalo, dokud jsem se neocitla na kraji postele. Sedla jsem si na zem a čekala na svítání,“ vyprávěla. Ráno mužovi sdělila, že odjíždí.

Přestože oba překročili naše hranice a my jsme jim daly nevoli najevo, obě jsme váhaly, zda jim napsat negativní referenci. Na naše váhání se lze podívat shora a hodit nám jej s vinou za průběh neprospaných nocí v cizích postelích na hlavu. Nevarovat před chtivými prsty domnělých dobráků další potenciální oběti je bezohledné.

Obě jsme však měly pocit, že jsme se neohradily dostatečně. V případě couchsurfingu se navíc pro oběti sexuálního obtěžování typický pocit spoluviny mísí s vděčností za projevené milosrdenství v podobě střechy nad hlavou.

Poté, co jsem se odhodlala Oussamovi negativní referenci napsat, mi krom navztekaného vzkazu od něho přistála v inboxu děkovná zpráva od surferky, která u Oussamy hodlala přespat — dokud si nepřečetla o mé zkušenosti. Krátce nato byl jeho účet deaktivován — pravděpodobně si jej pro poskvrnění mou referencí smazal sám.

Hostitel má navrch

Moje první a nejzávažnější zkušenost se sexuálním obtěžováním v rámci couchsurfingu se odehrála před více než čtyřmi lety. Od doby, jež od setkání s Oussamou uplynula, jsem platformu použila nesčetněkrát — jak při cestování, v pozici hosta, tak v Praze v pozici hostitelky. Naučila jsem se na platformě pohybovat se zdravou opatrností a vybíravostí a vděčím jí za aleje nádherných dní a hovorů, za dosud trvající přátelství.

Ne že by se mi nikdy více nepřihodilo, že hostitel projevil zájem o něco víc — až na dvě výjimky (z celkových vysokých desítek hostitelů) však mou odpověď okamžitě respektoval. Obě výjimky na mě taktéž zkoušely trik se sdílením postele.

Naopak jsem to byla já, kdo pro omezené možnosti svého pokoje v pozici hostitelky příslušníkům obou pohlaví nabízel polovinu své obří postele — s přátelským upozorněním, že jim tím prokazuji důvěru. Jedinkrát se mi stalo, že se mě i kamarádku, která u mě spala též, host — na rozdíl od nás naprosto sťat vínem — pokusil políbit. Uložily jsme jej na zem a nic jsme si z toho nedělaly.

Kdybych se však v totožné situaci ocitla sama a v pozici hosta, určitě bych se tak komfortně necítila. Hostitel má navrch — nachází se v důvěrně známém městě, v důvěrně známém doma, má klíče, síť kontaktů.

Občas mi však ve zprávách přistane vzkaz od muže, jenž si síť plete se seznamkou. Párkrát mne ve zprávě potenciální host či hostitel oslovil jako „sweetie“ či „baby“, pročež se mým hostem či hostitelem nestal. Jindy se se mnou o vyprávění o sexuálním nátlaku ze strany hostitele podělila jiná surferka či surfer.

Rozhodla jsem se proto zjistit, jak často hostitelé na planetě Couchsurfing svou moc nad situací zneužívají. S dotazem na zkušenosti se sexuálním obtěžováním jsem obepsala své bývalé hosty a hostitele a totožný dotaz jsem umístila do skupin couchsurferů na Facebooku.

Počet uživatelů se za deset let zdesetinásobil

Američan Casey Fenton v roce 1999 ukořistil levnou letenku na Island. Na ubytování v jedné z nejdražších zemí světa ale neměl. Hacknul proto databázi islandské univerzity a kontaktoval s žádostí o přespání patnáct set náhodných studentů. Obdržel desítky kladných odpovědí. Pobyt v Reykjavíku strávil u bluesového zpěváka a o pět let později založil Couchsurfing.

Základním posláním Couchsurfingu je propojit cestovatele a nezištné hostitele po celém světě. Přijímat sebemenší poplatky za ubytování přes Couchsurfing znamená porušit pravidla a koledovat si o deaktivaci účtu.

Nejde o to mít kde složit hlavu a krosnu. Většina hostitelů od hostů očekává společně strávený čas, nálož konverzací, nové pohledy na svět. Zároveň lze síť pojímat jako naději na socializaci během osamoceného cestování: oslovit místní skrze platformu či se účastnit setkání couchsurfingové komunity.

Prvních pár let se počet surferů na celém světě pohyboval v řádech stovek tisíců a platforma představovala neznámou komunitu převážně dlouhodobých cestovatelů. Díky rostoucí přístupnosti cestování pro populaci globálního severu se počet uživatelů Couchsurfingu za posledních deset let více než zdesetinásobil na patnáct milionů. Na síť se vmísili lovci suvenýrů a selfíček, kteří hledají hostel zadarmo, a oportunisté, kteří v otevřenosti komunity zavětřili benefity.

Využívání Couchsurfingu bylo po většinu doby bezplatné. Teprve v květnu 2020, prý kvůli koronavirové krizi, Couchsurfing své služby bez varování zpoplatnil.

Platforma nicméně závisí na důvěře — a především na referencích uživatelů. Dříve šlo napsat referenci z pozice hosta či hostitele komukoliv. Dnes tak lze učinit pouze v případě, že host zaslal hostitelovi žádost na konkrétní data, kterou hostitel přijal. Po konci avizovaného pobytu mají obě strany na sepsání reference dva týdny.

Reference se na profilu objeví poté, co referenci napíše i druhý — nelze tedy vyčkávat a napsat někomu negativní referenci proto, že mi ji napsal i on — nebo po uplynutí dvoutýdenní lhůty. Nic mezi pozitivní a negativní referencí neexistuje, co jednou zveřejněno jest, smazat či změnit nelze.

Jakéhokoliv uživatele lze krom toho anonymně nahlásit. V rámci ochrany před spamem či neosobními žádostmi o nocleh nelze kontaktovat více než deset surferů denně. Oslovit uživatele za účelem rande či sexu a obsah se sexuálním podtextem jsou zakázány.

Pokud hostím ženy, spíme v mé posteli a máme sex

Pozornost k bezpečnosti Couchsurfingu přitáhl případ, který se odehrál v roce 2009 v britském Leedsu. Hostitel cestovatelce sdělil, že si ji chce vzít a milovat se s ní — pokud k sexu svolí, bude to rychlovka. Vyhrožoval ale, že když se pokusí utéct, zabije ji a pak sebe. Dvakrát ji znásilnil a donutil ke koupeli s úmyslem očistit její tělo od důkazů.

V Itálii hostitel servíroval surferkám drinky se sedativy. Co následovalo, si ženy nepamatovaly. „Trvalo několik dní, než jsem si uvědomila, že jsem byla sexuálně zneužita. Napsala jsem mu na Facebooku, co se stalo. Přiznal, že jsme měli sex. Cítila jsem se jako kurva. Měla jsem pocit, že už mě nikdo nebude chtít. Přesvědčil mě, že to byla moje chyba, že jsem to chtěla,“ vypověděla jedna z obětí. Trvalo rok, než se jedna surferka odhodlala dotyčnému napsat negativní referenci, za což jí virtuálně vyhrožoval. Až poté se ozvaly další oběti. Do té doby měl reference výborné.

Popsané zločiny jsou extrém a běžné podoby zneužívání platformy neilustrují. Zvláště ten italský byl však dost zmedializován. Přesto zněl první komentář pod mým dotazem na zkušenosti se sexuálním obtěžováním ve facebookové skupině Couchsurfing Prague následovně: „S ničím takovým zkušenosti nemám a ani jsem o ničem takovém neslyšel. Neobviňuj, nekritizuj a nehaň nejlepší platformu na světě.“

Komentář měl opačný efekt než si autor, muž, pravděpodobně přál. Strhla se pod ním lavina nesouhlasných, zpravidla ženských, reakcí, z nichž jedny vyvracely mužovo tvrzení s odkazem na své zkušenosti, jiné mne vyzývaly, abych jim zaslala soukromou zprávu. Ozvaly se mi desítky lidí, mezi nimi jednotky mužů.

Výsledky pátrání mezi mými hosty a hostiteli byly následovné: každá mnou oslovená žena má zkušenost přinejmenším se zprávami se sexuálním podtónem. Sexuálně obtěžováni byli i dva z oslovených mužů.

Amy, třicetiletá tmavovláska, jejíž zraky pro ostrost jarního slunce kryjí obří sluneční brýle, se rozvážně pouští do jmenování svých zkušeností. Hostitel v Indii, který se nejprve vymluvil, že ji hostit nemůže, načež jí doporučil hotel, vloudil se k ní do pokoje a žádal, aby s ní mohl spát v posteli. Hostitel ve Finsku, který jí během ulepeného tance navrhoval, že si to spolu s jeho přítelkyní rozdají ve třech, zatímco z jeho dechu čpěl chlast. Hostitel v Barceloně, který jí bez rozpaků napsal: „Pokud hostím muže, nechávám je přespat na gauči. Pokud hostím ženy, spíme v mé posteli a máme sex.“ Než ho stačila nahlásit, stihl si ji zablokovat, čímž jí znemožnil jeho profil nalézt.

„Měl pozitivní reference i od žen — takže některým jeho podmínky nevadí. Já s hosty ani hostiteli ze zásady nic nemám. Nechci, aby muži sex od surferek očekávali,“ vysvětluje hlubokým hlasem, který ladí s dojmem, jejž budí. S dojmem rozhodné ženy, která má situaci pod kontrolou. Vždy se raději pokouší nalézt si hostitelku. Vždy zůstává s čerstvě poznanými hostiteli střízlivá. Vždy jedná dříve, než situace vygraduje. „A přesto zkušenosti s obtěžováním mám. Pokud někdo tvrdí, že se sexuální obtěžování couchsurfingu netýká, sám je pravděpodobně pachatelem,“ vrtí znechuceně hlavou.

Kde začíná hranice obtěžování

„Mnoho případů obtěžování přes Couchsurfing se vyznačuje dvěma rysy: nepozorným přečtením hostitelových referencí a nezanecháním negativní reference,“ napsala mi žena, která Couchsurfing používá od roku 2006.

V Praze jsem osobně potkala tři ženy, jež mne přes Facebook kontaktovaly. Všechny byly jako Amy: vyznačovaly se zdravým sebevědomím, opatrností a zároveň rázností. V případech zneužívání Couchsurfingu k sexsurfingu postupovaly jako podle příručky: situaci nenechaly eskalovat, naopak se z ní pokusily vybruslit, dotyčnému zanechaly negativní referenci a zpravidla jej i nahlásily.

Kontaktovalo mne však mnoho žen, které v podobných situacích sebejistě postupovat nedokázaly a které často, jak naznačeno výše, ani nenapsaly negativní referenci. Nejčastěji to vysvětlovaly dvojicí argumentů: „Měla jsem pocit, že se zas tak moc nestalo.“ a „Měla jsem pocit, že to byla moje chyba.“ Argumenty, s nimiž by se jistě ztotožnily další oběti sexuálního obtěžování obecně, ilustrují míru normalizace sexismu v naší společnosti a zároveň přetrvávající tendence činit z jeho obětí spoluviníky.

„Kde začíná hranice sexuálního obtěžování?“ ptá se mne s váhavým úsměvem nad pěnou točeného piva Mia, jedna ze sebejistých couchsurferek, které jsem potkala a kterou se hostitel, vypadající jinak než na fotkách na profilu, pokoušel líbat, „protože měl pocit, že je vystresovaná a sex by ji uvolnil.“

Stejnou otázku si zřejmě pokládají ženy, které se se mnou o svou zkušenost podělily, aby následně dodaly: „Nejsem si jistá, jestli to bylo obtěžování,“ přestože je jejich chování obtěžovalo.

Až na cestovatelku, která s kamarádkami utíkala z bytu hostitele oknem poté, co jim zfetovaný pouštěl na obří obrazovce porno a snažil se je osahávat, nikdo z mých respondentů nebyl v přímém ohrožení. Někteří sexsurfeři pokoušejí štěstí přes lest „moje postel, tvoje postel“, jiní hosty opíjejí v naději na povolnost, další před spaním prohodí zdánlivě nevinně: „Kdyby něco, dveře do mé ložnice máš otevřené.“

Zneuživatelé sítě na surfery vyvíjejí tlak sérií narážek, vtipů o sexu, letmých, ne však nezbytných, doteků. Jenže i laškovné vtipkování o sexu sotva poznaného člověka zneklidní, zvlášť pokud muž hostí osamělou ženu a zvlášť pokud na pro ni cizí město padla noc.

Obtěžováni jsou i muži

K číhání na sexuální partnery je zneužívaná funkce hang out, jež umožňuje kontaktovat členy, kteří se nacházejí v témž městě a mají chuť někoho potkat, či hromadná setkání couchsurferů. Nezávisle na sobě mi dvě surferky z Vancouveru napsaly o hostiteli, který se na setkáních komunity pokouší vyhlídnutou oběť oddělit od ostatních a dostat k sobě domů. Přestože několik cestovatelek dosvědčilo, že je obtěžoval, členem vancouverské komunity zůstává.

Ženy, které k hledání hostitelů využívají funkci public trip, takže na svém profilu zveřejní, v jakém městě a v jaká data nocleh shánějí, se potýkají s desítkami pozvánek od single mužů, kteří mají reference pouze od žen. „Takže jejich záměr se zdá jasný,“ shrnuje jedna z nich.

Rostoucí počet žen raději shání nocleh výhradně u žen, případně párů či rodin. Mnozí muži se zase vyhýbají gayům. „Opakoval, že je gay a že nesmím mluvit s místními ženami, protože jsou to děvky. Já opakoval, že mám přítelkyni, kterou miluju. Přesto dál vyprávěl o svých gay zkušenostech a trval na tom, že i já se stanu gayem. Měl jeden pokoj a matraci dostatečně velkou pro čtyři lidi. Zapnul klimatizaci, takže se v pokoji ochladilo, a prohlásil, že má jenom jednu deku. Naštěstí jsem měl spacák,“ napsal mi německý biker.

V noci ho probudilo, jak se ho hostitel pokouší obejmout. Druhý den odjel. Ani on referenci nenapsal. „Je to pro mě zábavná historka. Nikoho by neznásilnil,“ vysvětluje lakonicky. Ohrožen se necítil, je zběhlý v sebeobraně.

Aniž bych chtěla zkušenosti mužů zlehčovat, pocit neohroženosti tváří v tvář projevenému chtíči couchsurfera představuje jejich častý společný znak. Není tomu tak pouze díky fyzické zdatnosti. „Dívky většinou odmítnutí pochopí a stáhnou se — ani ty, které stránku využívají jako sexsurfing, netlačí na pilu. Nikdy situace nevygradovala tak, že bych je chtěl vykopnout z bytu,“ popisuje jeden z mých bývalých hostitelů.

Do situace nepříjemného obtěžování se dostal až v pozici hosta: „Komunikovat s dotyčnou bylo těžké, později se svěřila, že má psychické problémy. Chtěl jsem odejít, ale byly tři ráno. Na maloměstě.“

Pozitivní reference couchsurfing bez obtěžování nezaručují. Internetem se tak šíří návody, jak reference číst. „Zkontrolujte, kolik má hostitel referencí od opačného pohlaví a kolik z nich je podezřele lákavých. Nevěřte mrkacím smajlíkům,“ doporučuje web Go girls guide.

Jak svést zlobivou couchsurferku

Přes Couchsurfing se často potkají cestovatelé, mezi nimiž se přelévá až moc vzájemné přitažlivosti na to, aby se drželi zpátky — tak jako na jiných sítích, tak jako v životě. Stává se to tím spíš, že pravidelní uživatelé kontaktují právě couchsurfery, s nimiž na základě dojmu z profilu sdílejí zájmy, myšlenky, sny.

Někteří se rozloučí po pár nocích, z jiných se stávají páry. „Občas vtipkujeme, že kdo nic s nikým přes couchsurfing neměl, není skutečně oddaným couchsurferem,“ píše administrátorka platformy na webu YouQueen. Dodává však, že randění s couchsurferem je povoleno pouze, pokud se děje neplánovaně, a doporučuje v případě sympatií počkat na další setkání, kdy nebude ani jeden v křehké situaci odkázanosti na neznámého člověka na neznámém místě.

Existují však uživatelé, kteří nadvládu hostitele nad situací systematicky zneužívají. Zatímco někteří, respektive zpravidla některé, sdílejí návody, jak se vyhnout sexuálním predátorům, někteří, zpravidla muži, se naopak dělí o rady, jak Couchsurfing přeměnit v sexuální důl. Virální článek cestovatele Johna Mavericka nese titulek Jak svést zlobivou couchsurferku.

„Co byste řekli na to, že k vám přijede nádherná blondýna s exotickým přízvukem, propaříte spolu celý víkend a pak si užijete? Seznamte se s platformou, která to umožňuje, s Couchsurfingem,“ píše Maverick a pokračuje výčtem rad, jak si má alfa hostitel vyplnit profil, vybírat surferky a den po dni je svádět: „Obvykle používám všechny triky, abych holku dostal do postele, ale vzhledem k riziku negativní reference na couchsurferky tolik netlačím,“ vysvětluje.

Historkami styků se surferkami se muži chlubí i na webu Couchbangs a Julianne Zigos v článku pro Business Insider Couchsurfing rovnou označuje za nejlepší aplikaci pro fanoušky nezávazného sexu. Jenže kde jsou ženy a jejich verze příběhů?

„Bylo mi Josého líto. Byl zdeprimovaný z nedostatku práce a z absence přítelkyně. V jednu chvíli mě požádal: Nech mě, abych tě miloval! Cestovala jsem, nehledala jsem přítele ani lásku, maximálně něco nezávazného. Řekla jsem mu, že není dobrý nápad spolu spát, protože nejsme na stejné vlně,“ otevírá svůj příběh na webu Vandenmagazine anonymní surferka.

Čtvrtou noc Josého svádění zabralo. Nechala ho, aby ji vysvléknul, ale polibky a doteky nebyla schopná opětovat. Řekla mu, že to není „ono“. Opakovala, ať přestane. On ji obrátil na břicho. Když ho na cestě pro pilulku po zkonfrontovala se skutečností, že ji znásilnil, omluvil se, „asi jakoby mi omylem šlápl na nohu“, a dodal, že si přál, aby otěhotněla a musela s ním zůstat.

„Považuji se za feministku. Cítím se být silnou ženou, která má kontrolu nad svou myslí, tělem i sexuálním životem. Až po této zkušenosti jsem začala svůj smysl pro kontrolu zpochybňovat, vybavovat si předchozí situace, kdy mě k sexu někdo přiměl, přestože jsem to až tak moc nechtěla,“ uzavírá. Kolik návštěvnic Johna Mavericka, kterému se prý daří vlákat do postele tři ze čtyř surferek, by se s jejími slovy ztotožnilo?

Jak učinit couchsurfing bezpečnějším

Administrátorům Couchsurfingu jsem zaslala pět dotazů. Zajímalo mě, zda vzhledem k rostoucímu počtu uživatelů plánují inovace bezpečnostních opatření, konkrétní informace o tom, co vede ke smazání uživatelova profilu, nebo zda hodlají napravit nedostatky, na něž mě uživatelé upozornili.

Odpovědí mi byl email s odkazy na obecné návody, jak nepříjemným situacím předcházet a jak v případě, že nastanou, postupovat, které jsem měla prostudované. Na druhý email jsem odpověď nedostala.

Na základě zkušeností, rešerší a debat s ostatními uživateli jsem administrátorům dala dohromady pět přátelských tipů:

1. Změny v systému nahlašování. Couchsurfery, kteří nahlašují členy pourušující pravidla komunity, frustruje skutečnost, že je administrátoři neinformují o tom, jak vůči problémovému uživateli postupovali. Sexuální predátoři zpravidla v reakci na náhlašení dostanou pouhé varování ve stylu „někdo se s vámi necítil bezpečně“ a jejich profil je nadále aktivní. Zaslouží více přísnosti. Zároveň by možnost někoho nahlásit jakožto diskrétní forma upozornění na nevhodně se chovající uživatele měla být více zdůrazňována — třeba v emailu, který surfera po konci pobytu vyzývá k sepsání reference.
2. Deaktivace profilů s velkým počtem negativních referencí. Pokud někdo přivádí surfery do nekomfortní situace opakovaně, nemá na síti co dělat.
3. Opatření pro nouzové situace. V současnosti Couchsurfing nemá pro uživatele jinou radu, než aby v nouzové situaci volali policii. Co takhle pro případ nouzové situace obohatit aplikaci o speciální tlačítko, nebo vytvořit síť ověřených hostitelů, u nichž může surfer žádat o přístřeší, pokud se necítí bezpečně? Mnozí hostitelé už těm, kteří se do nepříjemné situace dostanou, nocleh na poslední chvíli poskytují. Stojí za to je zorganizovat.
4. Ověření profilů. Jelikož se sexuální predátoři, jejichž profil byl deaktivován, na síť mohou vrátit pod jinou identitou, stojí za zvážení, kolik uživatelům a jejich internetovým identitám nechat volnosti.
5. Návrat k systému Open CouchRequests. Dříve žádosti o nocleh na poslední chvíli probíhaly na otevřeném fóru. Právě žádosti o nocleh na poslední chvíli jsou snadno zneužitelné — surfer nemá čas profily řádně zhlédnout. Pokud by na žádost o nocleh na poslední chvíli reagoval proslulý zneuživatel sítě na otevřeném fóru, jiní členové místní komunity by měli šanci cestovatele varovat.

I když administrátoři mohou, a hlavně by měli na bezpečnostních opatřeních a podpoře uživatelů pracovat, jsme to my, uživatelé, kdo komunitu tvoří. V první řadě musíme užívat nástroj referencí zodpovědně a upřímně.

A pokud snad opět zaváháme, zda se o svou obtěžovací zkušenost veřejně podělit, mysleme na další surferky a surfery, které svým váháním vystavujeme riziku. Vždyť právě díky solidaritě vůči dosud nepoznaným lidem Couchsurfing nadále funguje jako reklamami neznečišťovaný zázrak v době, v níž má zdánlivě vše svou tržní hodnotu.

 

Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.