Proč si pánové Bögl a Krýsl neprohnali kuli hlavou?

Ondřej Vaculík

Veřejnost právem nese s nelibostí, že se hledání viníka železničního neštěstí ve Studénce táhne už dvanáct let. Je to dáno tím, že na skutečné viníky, majitele společnosti Bögl a Krýsl, trestní právo nedosáhne.

Hlavními skutečnými viníky havárie ve Studénce jsou majitelé společnosti Bögl a Krýsl. Stefan Bögl řídí německou nadnárodní stavební korporaci Max Bögl, Josef Krýsl její českou dceru, které se zřítilo už více mostů nežli jen ten ve Studénce. Přesto zcela nevysvětlitelně dostává stále další zaklázky. Na snímku zcela vlevo Josef Krýsl klepe v roce 2016 na základní kámen obchvatu Staňkova. Repro DR

„Od samého počátku je hlavní strategií zavádění nových technologií a racionalizace organizačního a výrobního procesu. Díky tomu se nám za dobu našeho působení podařilo upevnit pozici v oboru, kterým je mostní a silniční stavitelství, kde dosahujeme těch nejlepších výsledků a referenci.“ — Takto se představuje firma Bögl a Krýsl, k. s., na svých firemních stránkách.

Tedy stavební firma, které se v nedávné minulosti zřítily při stavbě už čtyři mosty, např. u Kuriman na Slovensku, ve Vilémově u Golčova Jeníkova (kde při pádu mostu zemřeli čtyři lidé), avšak nejhorší je tragédie pádu mostu ve Studénce v srpnu 2008 — 8 mrtvých, 95 raněných.

Ještě i po dvanácti letech soudnictví stále hledá viníka neštěstí ve Studénce a spravedlivé potrestání, protože „odvolací senát zrušil zprošťující rozsudek nad pěticí stavebních manažerů (z desíti) a nařídil, aby se jejich podílem na neštěstí znovu zabýval Okresní soud v Novém Jičíně“. (Naopak u pěti mužů na nižších pozicích soud zproštění viny potvrdil.)

K tomu případu Iva Havlíčková na iRozhlasu píše: „Okresní soud v Novém Jičíně totiž už dvakrát nad všemi obžalovanými vynesl osvobozující rozsudek. Státní zástupce se odvolal, a proto se objemný spis dostal na stůl krajského soudu. Podle soudce odvolacího soudu Milana Ihnáta jsou vedoucí zaměstnanci stavby za železniční neštěstí odpovědni.“

Proč odvolací senát zrušil zprošťující rozsudek? Cituji ze svého dřívějšího článku v DR „Most ve Studénce — koho odsoudit?“: „Okresní soud v Novém Jičíně zprostil viny všech deset obžalovaných. Soudce Jaromír Pšenica zdůvodnil své rozhodnutí tím, že se nepodařilo najít příčinu pádu mostu, přestože bylo provedeno mnoho znaleckých posudků. K tomu dodal: „Čím více znaleckých posudků je, tím větší rozpory v nich jsou.“

Z nemožnosti vyšetřit konkrétní příčinu pádu mostu vyplývá, že celé dění na stavbě, konání, jež ústilo zřícením přesouvané mostovky, bylo technickým a technologickým procesem. Proto i obžaloba desíti více či méně zodpovědných pracovníků má povahu soudního procesu: ti všichni se na tom nepovedeném, tragickém díle více či méně podíleli.

×
Diskuse
JH
October 26, 2020 v 14.20
Možné či nemožné

> Asi není možné, aby za zřícení mostu při jeho rekonstrukci nemohl nikdo. Někdo za to nešťastné dílo odpovědnost nést musí.

Právě že v právním státě ctícím presumpci neviny je to klidně možné. Rozhodně pokud mluvíme o lidech - prostě pokud nikomu neprokážeme zásadní pochybení, tak mohlo jít o souhru drobných pochybení a jiných okolností.

Před tímhle článkem jsem o případu ne moc dávno slyšel tuším v pořadu Reportéři ČT, a měl jsem podobný pocit - že státní zastupitelství uplatňuje zvláštně středověký přístup "zemřelo osm lidí, tak někdo musí jít do basy" místo aby se soustředilo na odstranění problému do budoucna, kterým je nadále podnikající stavební firma, které most spadl.

Nejsem sice právník, ale předpokládám, že dokázat zodpovědnost firmě, která logicky nese zodpovědnost za své zaměstnavatele i subdodavatele, by neměl být takový problém. Zákaz činnosti, náhrada škody, odškodnění. A pak se může klidně dál řešit, jestli náhodou někoho i nezavřít. Život nikomu nevrátí ani jedno, ani druhé, ale představa, že zabásneme stavbyvedoucího a jiní stavbyvedoucí si dají v budoucnu větší pozor - na co vlastně? - je naivní.

Zatím to spíš vypadá, že soud se potáhne X let, vinu se dostatečně prokázat nepodaří nikomu, a v důsledku celá věc vyšumí. Ach jo.