Takzvaná optimalizace železnice probíhala přes železniční stanici našeho městečka v letech 2009 až 2012. Součástí rekonstrukce stanice — mimochodem v ledasčem k horšímu, než byla její původní podoba — bylo také vybudování podchodu k nástupištím. Tento úsek železnice mezi Rokycany a Zdicemi prováděla firma SKANSKA, která si vedla celkem profesionálně.

Měli jsme také štěstí na schopného hlavního stavbyvedoucího, který měl snahu během stavby vyřešit nedostatky projektu v zájmu samosprávy našeho městečka i cestujících.

Po nástupu velmi podivínského a pro železnici i škodlivého ministra dopravy Víta Bárty však došlo k okamžitému zastavení prací a zákazu všech případných „víceprací“, které právě souvisely s nápravou četných nedostatků projektu „optimalizace“. Našemu městečku to zhatilo možnost prodloužit podchod pod nástupišti na druhou stranu nádraží, k níž přiléhá část naší aglomerace i sousední obce. Proto jsem se o podchod velice zajímal.

Situaci ještě ztížila okolnost, že pro SKANSKU tento podchod budovala jako subdodávku firma Bögl a Krýsl. Na rozdíl od fortelu firmy SKANSKA, se jí dílo příliš nedařilo. Bylo to očividné, práce postupovaly velice pomalu a s mnoha nezdary.

Na jednom z kontrolních dnů jsem coby zastupitel městečka položil vyšším manažerům firmy SKANSKA otázku, proč tyto práce musí dělat firma, jíž se ve Studénce vlastní vinou zřítil most. Myslel bych si, že firma musí mít alespoň pozastavenu činnost, ne-li být rozpuštěna. Její podíl práce, jak jsem mohl pozorovat, by přitom SKANSKA zastala také a v lepší kvalitě. Místo odpovědi ale zavládlo hrobové ticho, po němž mi bylo řečeno, že nyní řešíme technické problémy stavby a že se mi odpovědi dostane později.

Po skončení kontrolního dne mi vskutku onen výše zmíněný stavbyvedoucí naznačil, že firma Bögl a Krýsl opravdu odvádí špatnou práci a neplní termíny. Oni to ale z nějakých důvodů nesmějí kritizovat, natož aby mohli firmu vypovědět. Byla jim vnucena z vyšších míst, aniž by na to mohli mít nějaký vliv. A sarkasticky dodal, že nejhoršího se obávat nemusíme, protože podchod je v zemi a nemá se kam zřítit.

Bögl s Krýslem nakonec odbyli vodotěsné izolace, takže do podchodu prosakuje voda. Reklamoval jsem to, ale k nápravě dodnes nedošlo. Bögl s Krýslem to vyřešili žlábkem v podlaze podél stěny, který vede do jímky, z níž se voda odsává automatickým čerpadlem.

Od roku 2010 se coby představitel samosprávy snažím o dodatečné prodloužení podchodu. Nejprve tomu bránila tzv. udržitelnost projektu, pak různé technické a administrativní problémy. Nyní Správa železnic (SŽ) zařadila prodloužení podchodu do svých investičních plánů a ministerstvo financí s tím i souhlasilo. Máme vydané územní rozhodnutí. Připravuje se dosti náročná smlouva o spolupráci mezi SŽ a naším městečkem, které se na díle má podílet výstavbou komunikace a záchytného parkoviště za podchodem.

Zdá se, že administrativní mašina se konečně rozjela a doufáme, že sice velice pomalu, ale snad už nezadržitelně doleze do cíle. To by mělo být, doufáme, v roce 2023. Aby se stroj snad nezadrhl, nikde nemluvím o tom, že za tou zdí, kam má podchod pokračovat, je ono zařízení na odčerpávání pronikající vody. Je tam vinou firmy Bögl a Krýsl. Obávám se, že po deseti letech to možná vím už jenom já.