Rozhovor se Zuzanou Postráneckou: Psychedelika dávají příležitost uvažovat jinak

Petra Dvořáková

V České republice začne studie, která bude na vzorku pacientů s depresí zkoumat potenciál psychoterapie psilocybinem, tedy účinnou látkou v lysohlávkách. O psychedelické terapii jsme hovořili s koordinátorkou studie Zuzanou Postráneckou.

Zuzana Postránecká, adiktoložka a členka České psychedelické společnosti je jednou ze dvou českých koordinátorek studie, která zkoumá potenciál psilocybinem asistované terapie na pacientech se středně těžkou depresí. Foto FB Zuzana Postránecká

Psychedelické látky od sedmdesátých let patří k těm, které celosvětově podléhají nejpřísnější regulaci. Nejznámější z nich je syntetické LSD, v němž si libovalo zvlášť hippie hnutí šedesátých let. Přírodní psychedelika obsažená v rostlině ayahuasca či kaktusu peyotl však při svých rituálech užívají domorodé společnosti v jižní Americe či jihovýchodní Asii již celá staletí. V českých lesích zase rostou lysohlávky, které obsahují psychedelickou látku psilocybin.

O psychedelicích se navzdory jejich řazení mezi drogy čím dál častěji mluví jako o možných pomocnících v péči o duševní zdraví. Výzkum na dané téma koneckonců probíhal už v šedesátých letech, přerušila ho ovšem prohibice. „Zatímco u některých pacientů antidepresiva způsobují spíše útlum, psychedelika prožívané problémy mnohdy zesílí a donutí uživatele k jejich řešení ve stavu otevřeném novým myšlenkám a postojům,“ tvrdí Zuzana Postránecká, adiktoložka a členka České psychedelické společnosti.

Postránecká je zároveň jednou ze dvou českých koordinátorek studie, která zkoumá potenciál psilocybinem asistované terapie na pacientech se středně těžkou depresí. Studii zaštiťuje společnost Compass Pathways, probíhá ve dvaceti zemích a účastní se jí přes dvě stě pacientů. Český tým hodlá studii zahájit v řádu několika týdnů, teď už jen hledá vhodné pacienty.

Jedná se o již druhou fázi klinického výzkumu psilocybinem asistované terapie lidí s depresí. Před dvěma lety byla dokončena studie londýnské univerzity Imperial College. Terapie pomohla zbavit se depresivních stavů nejméně na několik týdnů všem dvanácti účastníkům.

Pokud současná studie společnosti Compass Pathways dopadne úspěšně, postoupí výzkum do třetí fáze. V případě i jejího úspěšného dokončení se pak psilocybin může stát uznaným léčivem pro lidi trpící depresí, rezistentní vůči farmakologické léčbě.

O potenciálu psychedelické terapie se hovoří léta. Spekuluje se, že potenciál psychedelik v léčbě duševního zdraví spočívá v jejich schopnosti vytvářet nové spoje mezi neurony či působit na serotoninové receptory. Mají vědci konkrétní představy o příčinách příznivých účinků psychedelik, nebo jde stále spíše o dohady?

U spekulací a hypotéz zůstaneme navždy. V tom spočívá věda. I když se hypotéza potvrdí, může přijít někdo s jinou metodologií, která povede k jiným závěrům. Ani neurozobrazovací metody nemusí ukázat vše, co je na psychedelickém zážitku podstatné. Ukáží pouze to, co zrovna sledujeme, nebo to, na co jsou zobrazovací metody nastavené.

Možných vysvětlení potenciálu psychedelik v psychoterapii je každopádně spousta. Jedním z nich je jejich schopnost vytvářet nová spojení mezi neurony — a pravděpodobně i neurony samy.

Druhým je fakt, že psychedelika dokážou změnit funkční konektivitu v mozku — zkrátka přehodit výhybku, změnit repetitivní myšlení. To je něco, co už jsme schopni pomocí neurozobrazovacích metod prokázat. Znamená to, že člověk na psychedelicích začne uvažovat jinak, napadnou ho nové věci.

Zatímco u některých pacientů antidepresiva způsobují spíše útlum, psychedelika prožívané problémy mnohdy zesílí a donutí uživatele k jejich řešení ve stavu otevřeném novým myšlenkám a postojům. Pacient má prostor se svými problémy vyrovnat a nemusí tak nadále potlačovat jejich existenci tlumícími prostředky.

Dalším možným vysvětlením je, že psychedelika — stejně jako některá antidepresiva — působí na některých 5-HT serotoninových receptorech, jejichž stimulace je spojována s antidepresivními účinky.

Do původního stavu už se „výhybka“ nevrátí?

Nemusí se tam vrátit. S velkou částí neuronových spojů se nerodíme, vznikají na základě dlouhodobého učení — a dají se přeučit, na to není třeba brát psychedelika.

Takže psychedelika přeučení urychlují?

Umožňují ho. A je otázka, jestli člověk podněty z psychedelického zážitku využije, nebo je bude brát jako drogový úlet. Je to zkrátka příležitost.

Klinickou studii psychoterapie s psilocybinem nedávno dokončila londýnská univerzita Imperial College. Depresivních stavů se na několik týdnů až měsíců zbavilo všech dvanáct účastníků. Zároveň si někteří prošli během terapie úzkostnými stavy. Je těžká fáze důležitou, či dokonce nutnou součástí terapie?

Nutnou součástí není, ale pokud se náročná zkušenost odehraje v kontrolovaném prostředí, je zvládnutelná. Veškeré stavy, které by se v nekontrolovaném prostředí mohly rozvinout v badtrip, byly v klinickém prostředí vždycky zvládnuté na místě, bez potřeby léků či hospitalizace.

Podle výsledků celonárodního průzkumu mezi lidmi s psychedelickou zkušeností ale ani zkušenosti s takzvaným badtripem nelituje ve výsledku téměř nikdo. Badtrip je zkrátka náročná zkušenost, buď zvládnutá, nebo nezvládnutá. Ty nezvládnuté se v klinickém prostředí ale nevyskytují.

Můžete mi říct víc o studii, kterou zahajujete?

Teď hledáme vhodné dobrovolníky, tedy pacienty se středně těžkou depresí rezistentní vůči farmakologické léčbě. Nesmí být aktuálně závislí na alkoholu ani na žádné jiné droze vyjma tabáku. Nesmí trpět psychotickým onemocněním ani závažnými tělesnými zdravotními komplikacemi.

Terapie potrvá šestnáct až devatenáct týdnů. Začneme přípravnými sezeními, v jejichž rámci budeme pacienty informovat, co je to psilocybin a jak účinkuje. Na sezení s psilocybinem pak dostanou jednu ze tří možných dávek — jeden, deset nebo pětadvacet miligramů. Ani pacienti, ani výzkumníci nebudou tušit, kdo dostal jeden miligram, a kdo dostal pětadvacet. Účelem studie je nejenom potvrdit bezpečnost terapie, ale zároveň najít vhodnou velikost dávky.

Na sezení budou přítomní dva terapeuti, zpravidla muž a žena. Když je člověk pod vlivem psychedelické látky, má občas tendence důvěřovat buď jednomu, nebo druhému pohlaví. Zadavatel studie dohlíží i na to, aby si prostředí, v nichž se studie vykonává, byla podobná. Ve všech prostředích by tak měla být třeba obrazová knížka nebo hrát podobný výběr hudby.

Stává se, že zapůsobí i placebo?

Existují lidé, kteří tripují i na placebu, stejně jako lidé rezistentní vůči psychedelické dávce. Záleží na spoustě faktorů, například na hmotnosti pacienta či na jeho pohlaví nebo třeba i na fázi menstruačního cyklu.

Předpokládám správně, že po sezení s psilocybinem následuje integrační sezení, v jehož rámci pacient probírá psychedelický zážitek s terapeutem?

Ano, dobrovolníci zařazení do studie jsou zpravidla takzvaní naivní uživatelé — nemají žádné psychedelické zkušenosti. Pro zpracování psychedelické zkušeností je pro ně důležité si o ní promluvit s někým, kdo tomu rozumí — což ostatně platí i pro zkušené uživatele. V rámci výzkumu už pracujeme i s výrazy jako „oceánská bezbřehost“ nebo „spojení se vším“. Takové pocity se člověku, který o psychedelicích v životě neslyšel, popisují těžko.

O přípravě studie se psalo již v roce 2017. Teď je rok 2020 a doufá se, že konečně začne. Proč to tak trvá?

Realizace psychedelického výzkumu stojí na spolupráci mnoha orgánů. Roli hraje právní systém, výzkumné instituce, etické komise, Státní úřad pro kontrolu léčiv, ale i celospolečenské postoje vůči psychedelikům.

Záleží na tom, zda je výzkum financován státem či soukromými zdroji. A jelikož zpravidla je financován soukromými zdroji, musí se nejprve sehnat peníze. V neposlední řadě musí být všichni zúčastnění řádně vyškoleni a získat potřebné certifikáty. Trvá to léta, stojí to miliony.

V některých zemích to jde snáz, v jiných obtížněji. Finální povolení jsme dostali několik dní předtím, než začala platit mimořádná opatření kvůli koronaviru. V mnoha státech Evropy a severní Ameriky je již studie v chodu.

Takže Česká republika patří mezi země, kde to jde pomaleji, historii psychedelického výzkumu navzdory?

Zdá se mi, že kontrolní orgány jsou přísnější než v jiných zemích. Na druhou stranu ale například dr. Tomáš Páleníček získal na výzkum psilocybinu na zdravých dobrovolnících státní grant, což není úplně obvyklé.

Rozhodně se nedá říct, že by Česká republika byla a priori zaujatá proti psychedelickému výzkumu. Spíše než o specifikum psychedelického výzkumu se jedná o standardní složitosti v procesu schvalování léčiva.

K čemu povede případný úspěch studie?

Výsledek bude záviset na psychickém stavu pacientů především v prvních třech týdnech po užití psilocybinu. Pokud dopadne dobře, postoupí se do třetí fáze klinického výzkumu. V případě úspěšných výsledků třetí fáze bude možné psilocybin zaregistrovat jako léčivo pro farmakorezistentní depresi a přizpůsobit tomu jeho řazení v seznamu zakázaných látek.

Třeba léčebné konopí u nás už legální je, přesto však zůstává kvůli technickým překážkám pro většinu potenciálních pacientů nedostupné. Nebojíte se, že psychedelika dopadnou podobně?

Nebojím. Česká republika má od sametové revoluce racionální drogovou politiku. Léčebné konopí sice není snadno dostupné, ale věřím, že i zde bude nakonec za rozumnou cenu dostupné potřebným nebo že si jej třeba budou moci lidé, kteří ho potřebují, bez omezení sami pěstovat.

Měla by být psychedelika legální?

Myslím si, že by měla by být dostupná pro lidi, kteří je užívat chtějí. U nás to funguje dobře. Uživatelé psychedelik nebývají perzekvováni, probíhá výzkum, probíhá debata, píše se o tom v médiích. A pokud se stanou oficiálním léčivem, dostanou se k více lidem, kterým mohou prospět. Třeba se postupem času dostaneme do fáze, kdy je budeme moct užívat i na osobnostní rozvoj, nejen v rámci terapie.

Z psychedelik se stává cool záležitost, do níž investují nejrůznější byznysmeni a filantropové. Nebojíte se, že se z nich stane pouhá ozdoba v portfoliu firem?

Bez sponzorů by to dnes snad ani nešlo stejně jako bez podpory regulačních orgánů a grantových agentur. Na druhou stranu patent na žádné z přírodních psychedelik nemůže nikdo získat, přestože budou existovat patenty na léčebné postupy, syntézu.

Dokud nebude lidem omezen přístup k místům, kde rostliny, kaktusy či houby rostou, a dokud budou lidé respektovat, že různí uživatelé mají k látkám různé přístupy, nemá cenu se sponzorům bránit. Pokud budou lidé dostatečně zvídaví, mohou si vždycky zajet na místo, kde se dosud běžně používají, a projít si psychedelickou zkušeností svým vlastním způsobem — třeba pod vedením tradičních šamanů. Ač i to v dnešní době skýtá řadu rizik a zdaleka ne každý, kdo se šamanem nazývá, jím skutečně je.

PETRA DVOŘÁKOVÁ

Pro více informací o studii pište na email Zuzana.Postranecka@nudz.cz

    Diskuse

    Na deprese kromě asistované terapie psilocybinem zabírá dobře například asistovaná reprodukce, asistovaná sebevražda a také asistovaná prostituce (která ovšem stále ještě není legalizovaná). Stoprocentní úspěšností se ovšem může pochlubit jen ta asistovaná sebevražda - z této skupiny pacientů si na deprese už pak nikdo nestěžoval, zatímco v kontrolní skupině intenzita depresí nijak nepolevila.

    Je tedy možné, že se postupem času dostaneme i do fáze, kdy eutanázii budeme moci využívat jak při samotné léčbě, tak i v osobnostním rozvoji, a to jak samotných pacientů, tak i lékařů a ostatního zdravotnického personálu.

    Na deprese kromě asistované terapie psilocybinem zabírá dobře například asistovaná reprodukce, asistovaná sebevražda a také asistovaná prostituce (která ovšem stále ještě není legalizovaná). Stoprocentní úspěšností se ovšem může pochlubit jen ta asistovaná sebevražda - z této skupiny pacientů si na deprese už pak nikdo nestěžoval, zatímco v kontrolní skupině intenzita depresí nijak nepolevila.

    Je tedy možné, že se postupem času dostaneme i do fáze, kdy eutanázii budeme moci využívat jak při samotné léčbě, tak i v osobnostním rozvoji, a to jak samotných pacientů, tak i lékařů a ostatního zdravotnického personálu.

    Omlouvám se, diskusní příspěvek se "zdvojil". Pokud by to šlo, tak bych ten jeden smazal - na starém webu DR to smazat šlo, na novém "vylepšeném" webu to nejde.

    Tváří v tvář rostoucí klimatické změně --- už je to fakt hodně vidět, obzvlášť z oběžné dráhy ---, by to asi chtělo, aby psychotropní látky zabraly na lidstvo všeobecně. A nahradily konzum. Nahradily konzum, čili jednání, které v konečném důsledku vede k současnému přetěžování planety.

    Komunitní radovánky.

    Kultura, od hudby a koncertů, přes divadelní představení, po sportovní klání.

    Občanská angažovanost, spolčování, správa věcí veřejných s demokratickými volbami, kterou budou občané angažovaně sledovat a kdykoliv mít možnost požadovat transparentní jednání.

    Sdílená péče a starost o osudy lidí okolo. Péče, která bude mít také morální a finanční oporu v uznání společností.

    Potřebovali bychom hlubokou proměnu člověka jako jdnotlivce a skrze něj by se proměnila i celá společnost.........

    ................... ehh..... nesjedem se houbama???

    :))