Protest na valné hromadě ČEZu: proti rtuti v ovzduší a za konec uhlí

Radek Kubala

ČEZ žádá výjimky z emisních limitů pro vypouštění rtuti hned pro několik svých elektráren. Ekologové proto uspořádali happening a své otázky položili i přímo během jednání.

ČEZ je největší producentem rtuti do ovzduší u nás. Foto Hnutí Duha

Za nebývale velkých bezpečnostních opatření se v pondělí v Praze konala valná hromada energetické společnosti ČEZ. Před budovou pražského Kongresového centra uspořádaly organizace Hnutí DUHA, Greenpeace a Limity jsme my happening, kterým chtěli upozornit na výjimky pro vypouštění rtuti do ovzduší a příliš dlouhou lhůtu pro uzavření všech uhelných elektráren. Představenstvo ČEZu konfrontovali také přímo během jednání.

Nad vstupem do budovy demonstrující zavěsili transparent s nápisem ČEZ největší dodavatel rtuti do ovzduší. Zdarma pro všechny. Jeden z aktivistů nesl maketu obřího teploměru a domáhal se přicházejících akcionářů o doplnění rtuti zdarma. ČEZ žádá výjimky z emisních limitů pro vypouštění rtuti hned pro několik svých elektráren.

„Nejkřiklavějším příkladem je snaha prodloužit provoz uhelné elektrárny Počerady, kde ČEZ žádá svolení úřadů vypouštět čtyřikrát více rtuti, než říkají nové limity. Velmi zarážející je, že výjimku chtějí i na dobu, kdy bude elektrárnu vlastnit Pavel Tykač. Právě Tykačově Severní energetické ČEZ elektrárnu loni prodal, přes protesty minoritních akcionářů, odborníků i veřejnosti,“ uvedl vedoucí energetického programu Hnutí DUHA Jiří Koželouh.

ČEZ je jako největší provozovatel uhelných elektráren současně největším producentem rtuti do ovzduší v České republice. Kromě Počerad firma žádá o výjimky z limitů na ochranu zdraví i pro tři další elektrárny — Tušimice, Prunéřov a Ledvice — a také pro teplárnu Trmice.

Žádosti ČEZu zanalyzovala advokátní společnost Frank Bold, která se domnívá, že udělení výjimek by bylo v rozporu se zákonem i metodikou Ministerstva životního prostředí. Pokud by Ústecký kraj všechny výjimky udělil, umožní tím vypustit 2739 kg rtuti navíc.

Ekologům také vadí, že energetická společnost chce uzavírat svoje uhelné elektrárny až do roku 2040. Upozornili na to, že podle podrobného modelu elektrizační soustavy České republiky, zpracovaného konzultační společností Energynautics, je v případě rozumného využití potenciálu obnovitelných zdrojů možné odstavit všechny uhelné elektrárny už do roku 2030.

Ústecký kraj je podjatý, nepřímo potvrdilo vedení ČEZu

Zástupci ekologických organizací si také dopředu zajistili přístup na valnou hromadu nákupem jedné akcie, aby představenstvu firmy mohli položit své otázky. Podle Jiřího Jeřábka z organizace Greenpeace, který se jako akcionář jednání také zúčastnil, vedení ČEZu nepřímo potvrdilo předpoklad, že Ústecký kraj je v případě jednání o výjimkách podjatý.

„Vedení ČEZu na můj dotaz přiznalo, že jeden z jejich zaměstnanců loni upravoval písemné vyhotovení rozhodnutí o změně integrovaného rozhodnutí pro Počerady. Jinými slovy, kraj poslal zástupcům ČEZu návrh svého rozhodnutí ke konzultaci. V kontextu naší námitky o podjatosti úřadu je to podle mě likvidační,“ řekl Deníku Referendum Jeřábek.

Představensto ČEZu nadstandardní vztah mezi firmou a Ústeckým krajem důrazně popřelo. Zástupci společnosti se bránili s tím, že jejich zaměstnanec neměl na obsah rozhodnutí vliv a že správní řád podobné konzultace umožňuje. 

Jan Rovenský z Greenpeace však dodal, že jeho organizace v případě podobných správních řízení žádnou možnost konzultovat nikdy nedostala. „Za pětadvacet let praxe aktivisty i státního úředníka jsem se s ničím takovým nesetkal,“ vysvětlil Rovenský.

Z důvodu mnoha dotazů, kvůli kterým loňská valná hromada trvala rekordních dvacet hodin, zkrátili organizátoři maximální délku příspěvků na pět minut. Do jednacího řádu také zavedli možnost přerušit po deseti hodinách jednání do dalšího dne. Členové představenstva sedící na jevišti byli od ostatních účastníků odděleni plexisklovými bariérami, členové dozorčí rady se jednání zúčastnili prostřednictvím videokonference z jiné místnosti v budově.

Akcionáři také již tradičně schválili výši vyplacené dividendy, která činí čtyřiatřicet korun za akcii před zdaněním. Čistý zisk ČEZ loni meziročně stoupl o čtyři miliardy na čtrnáct a půl miliardy korun. Firmě pomohl hlavně růst cen elektřiny a také obchod s komoditami.