Návrat k normálu. Ale k jakému?

Filip Outrata

Normální život, ke kterému se jednou, dříve či později, vrátíme, není předem daný, ale bude záležet i na tom, pro co se rozhodneme a jakou cestou se vydáme.

Nový virus trochu omezil lidské aktivity na planetě Zemi, nebe se vyčistilo a v suchých a chladných nocích jsou nebývale jasně vidět hvězdy a třeba také vláček satelitů Starlink miliardáře Elona Muska. Na planetě samotné se přitom zřejmě nic zásadního nezměnilo, aspoň tomu zatím nic nenasvědčuje. Jen je na některé věci načas líp vidět.

Mnohé například zarazí zpráva, že cena ropy se dostala do záporných hodnot a ten, kdo by ji chtěl prodat, by tak kupujícímu musel zaplatit. Je to bizarní a stalo se to poprvé v historii, ve skutečnosti ale tato podivnost říká pouze to, že dnes nejsou dostatečně velké kapacity na uchovávání ropy, která se většinou rychle spotřebuje, aby udržovala krevní oběh světové ekonomiky založené na spotřebě na úkor planety, jejích zdrojů a života na ní.

Nyní spotřeba dramaticky klesla, nelétají letadla a méně jezdí auta, stojí mnohé velké podniky. Ne ale díky změně smýšlení a ekologickému prozření, ale čistě z nezbytnosti a kvůli záchraně holého života. Přitom stále sílí hlasy, že ekonomika se musí zase rozjet, musí se co nejrychleji vyrábět, cestovat a létat.

×