Jako učitelé, připravující mladé lidi pro budoucnost, považujeme za nutné je tímto složitým a závažným tématem provést. V souladu s formulacemi školského zákona a Rámcových vzdělávacích programů cítíme nutnost nejen rozšířit povědomí o faktických aspektech antropogenní klimatické krize, ale i vnímat emoce žáků spojené s případnými negativními dopady klimatické změny.

Oblíbené heslo ze studentských demonstrací za klima: Proč bychom se měli učit, když neposloucháte vzdělance? Foto FFF St. Paul

Cílem výuky o klimatu rozhodně není vzbuzovat paniku, avšak je bláhové domnívat se, že lze tak rozdělující a závažné téma uchopit pouze čistě faktograficky bez zprostředkování možností pozitivních východisek a bez hodnotového rámce. Myslíme si proto, že je užitečné ve výuce za vhodných okolností (např. v dějepise při tématu průmyslové revoluce či v mediální výchově na příkladu fake news) zdůrazňovat kromě popisu krize také reálná řešení a adaptační strategie.

Cílem učitelů by mělo být vyvést žáky a studenty z destruktivní představy pasivní oběti budoucího kolapsu a umožnit jim nahlédnout, že demokratické společnosti mají obrovský potenciál se s krizemi vypořádat. V mladých lidech je zároveň potřeba pěstovat aktivní přístup k procesům, které se jich bezprostředně týkají, a motivovat je k účasti na řešení závažných společenských problémů.