Každý rok u příležitosti výročí osvobození nacistického koncentračního tábora Auschwitz probíhá v českém Senátu vzpomínkové setkání. Ve svém letošním projevu jsem reagoval na prodej propagačních předmětů a suvenýrů s portréty nacistických vůdců válečných zločinců.

Vloni v listopadu na tuto skutečnost dokonce upozornil velvyslanec Spolkové republiky Německo Christoph Israng. Byl zděšen, když na ulici v Praze viděl prodávat masky s podobou Adolfa Hitlera. Napsal na svém twitterovém účtu: „Češi za nacistického režimu tolik trpěli. Proč se teď v centru Prahy prodává takový odpad?"

Reakce na velvyslancův tweet byla taková, jak je u nás bohužel běžné: Média o tom informovala, několik politiků vyjádřilo své pohoršení, policie řekla, že se věcí zabývá, a suvenýry se vesele prodávají dál. Nejen masky Hitlera, ale i trička a hrnečky s podobami nacistických zločinců.

Zájemci si tak mohou pořídit do své kredence hrnek s podobou Adolfa Eichmanna, Heinricha Himmlera, Hermann Göringa, Reinharda Heydricha, K. H. Franka a samozřejmě i Adolfa Hitlera — toho v mnoha provedeních — dokonce i ve variantě portrétu zasazeného do velikonoční kraslice nebo do vánoční ozdoby na stromeček.

Tento odporný sortiment nabízí nakladatelství Naše vojsko. A nejde o nic neznámého. Média o tom pravidelně už mnoho let píší. Vedení nakladatelství se k tomu nejen hrdě hlásí, ale ještě si pochvaluje, jak mu jdou prodeje.

↗

Tento odporný sortiment nabízí nakladatelství Naše vojsko. Repro DR

Trestní zákon, který je účinný od roku 2010, stanovuje tresty několikaletého vězení za hanobení národa a rasy stejně jako za podněcování k nenávisti vůči skupině osob. Předchozí trestní zákon byl přísnější nejen až osmiletým trestem, ale zejména tím, že za trestný čin označoval i podporu a propagaci hnutí, které směřuje k potlačení práv a svobod člověka i hlásání národnostní, rasové, náboženské či třídní zášti.

Jak je možné, že na jedné straně se v parlamentu vzpomíná na oběti holocaustu a na druhé straně naše platná legislativa umožňuje prodávat předměty s podobiznami čelných představitelů nacismu? Prodejci se brání tím, že zákon neporušují.

Nejde jim o podněcování k nenávisti, ale jen o kšeft. Podle této logiky se můžeme dočkat v Praze i otevření muzea Adolfa Hitlera. Stačí, když bude prodávat vstupenky a tvářit se nezúčastněně. Protože když jde o kšeft, nejde o podněcování k nenávisti. Je nepochopitelné, že tento argument může obstát.

Argumentace, že jde-li o zisk, nejde o porušení zákona, je navíc pobuřující v tom, že z ní lze dovodit, že pokud někdo hlásá rasismus z přesvědčení, je to trestné, zatímco, dělá-li to pro zisk, je to legální. Přitom, chtělo by se věřit, že hlásá-li někdo rasismus z nevzdělanosti či z vrozené hlouposti, je to společensky méně závažné, než činí-li se tak vědomě, organizovaně a pro peníze.

Bohužel to ale u nás neplatí a předměty připomínající čelné představitele nacismu se dlouhodobě vyrábějí a beztrestně prodávají. A zřejmě se to nezmění, pokud zákon explicitně neoznačí i prodej takových předmětů za podněcován k nenávisti.

Ve svém projevu v senátu jsem vyzval přítomné zákonodárce, aby novelizovali trestní zákon tak, aby postihoval i prodej zmíněných suvenýrů a propagačních předmětů. Aby se naše společnost už s touto ostudou definitivně vyrovnala. Věřím, že tak bychom nejlépe uctili památku nevinně zavražděných obětí holocaustu.