„Argumenty o nepolitickém a neideologickém prostředí na univerzitách u nás používají konzervativci a pravice. Naštěstí akademici jsou z velké většiny liberální levičáci. Což dává smysl, protože je to v dnešní době nejracionálnější přístup ke světu,“ vysvětluje kamarád z německého klimatického hnutí, kterého znám pod přezdívkou Pepo.

Diskutujeme o tom, jak je možné, že vedení Univerzity v Lipsku oficiálně poskytlo prostory Fridays for Future a radikálnímu klimatickému hnutí Ende Gelände (volně přeloženo jako Konec zvonec či Dál ni krok) pro týdenní okupační stávku. Na univerzitě se po celou tuto dobu shlukovali lidé, diskutovali, přednášeli a společně vařili. Celá akce vyvrcholila v pátek 29. listopadu studentskou stávkou na podporu ochrany klimatu s účastí deseti tisíc lidí a následnými víkendovými nenásilnými blokádami lipských a lužických uhelných dolů a elektráren.

Ve světle debat, které vyvolala okupační stávka za klima v Praze, případně její podpora akademickým senátem Fakulty sociálních studií v Brně, je prostě vidět, že jsme se ocitli v jiném světě. A to jsme od Prahy vzdálení jen lehce přes dvě stě kilometrů. „Je možné, že Saská konzervativní vláda, případně krajně pravicová strana AfD (Alternativa pro Německo) to využije k útoku na vedení univerzity. Nicméně pozice univerzity je v regionu silná, a to i mezi studenty. Řekl bych, že vláda nemá moc šancí uspět,“ dodává Pepo.

Křetínský v Německu ničí klima, krajinu a domovy lidí

V pátek večer se na univerzitě koná velké plénum před víkendovými akcemi občanské neposlušnosti. Přibližně tisícovka lidí se přes telemost spojuje s dalšími tisíci lidí, kteří se sešli v Drážďanech a Berlíně. Všichni požadují rychlejší konec uhlí, než jaký dojednala německá uhelná komise.

Rok 2038, na kterém se komise shodla, je podle vědců i aktivistů příliš pozdě na odvrácení katastrofy, kterou by způsobilo oteplení planety o více než 1,5 stupně oproti předindustriální době. Německo, ale i Česká republika a Polsko musí skončit s uhlím nejpozději v roce 2031.

Aktivistům vadí také miliardové kompenzace, které vláda nabídla uhelným firmám, stejně jako hrozící bourání vesnic po celém Německu kvůli rozšiřování lomů. Z Berlína a Drážďan proto budou vyrážet na blokády do lužického hnědouhelného revíru, z Lipska se jede do středoněmeckého uhelného revíru, který je vzdálený jen desítky kilometrů.

V pátek večer se na univerzitě koná velké plénum před víkendovými akcemi občanské neposlušnosti. Foto Petr Tkáč, DR

Na obou místech těží a spaluje uhlí firma EPH, jejímž vlastníkem je český uhlobaron a miliardář Daniel Křetínský. V Lipsku skrze firmu Mibrag, v Lužici přes LEAG. Obě oblasti patří k největším producentům skleníkových plynů v Evropě a obrovskou měrou přispívají ke klimatické krizi. Nachází se zde také obří elektrárny Janschwalde, Boxberg, Lippendorf či Schwarze pumpe patřící mezi třicítku největších znečišťovatelů podle pravidelných zpráv Evropské klimatické nadace (Europe Climate Foundation).

Křetínského podnikání zde ohrožuje také existenci několika vesnic. U Lipska má padnout obec Pödelwitz, kde žije už jen poslední dvacítka lidí, které se Mibrag snaží navzdory jejich odporu vystrnadit. Jak tito starousedlíci vysvětlují, firma sahá kromě příslibu peněz také k výhrůžkám. Právě Pödelwitz má ustoupit rozšiřování lomu Vereinigtes Schleenhein, kam v sobotu 30. listopadu míří takzvaný zlatý prst blokády — tedy koordinovaná skupina stovek aktivistů, který v sobotu brzy z rána vyrážejí z Lipska.

Tlačenicí v lese až na dno dolu

Do obce Neukieritzsch kolem sedmé hodiny ranní přijíždějí první stovky lidí. Na cestě je jich celkem tisícovka, k čemuž jsou nakonec potřeba tři vlakové soupravy. První přijíždějící působí trochu nervózně. Saská policie tu totiž úspěšně požádala o vyhlášení zóny bez možnosti uspořádat legální protesty v celém uhelném revíru, větší skupiny lidí se tak na místě pohybují nelegálně. Oficiálním důvodem je, že policie nemá dostatek lidí na to, aby protesty zvládla ukočírovat.

Policejní sbory jsou tento víkend přetížené. Stovky policistů očekávají nápor klimatických aktivistů v Lužici, další zas byly povolány na sjezd krajně pravicové strany AfD v Braunschweig, který budou blokovat antifašisti. Na oblast Lipska tak nakonec připadla podle oficiálních policejních zdrojů jen stovka těžkooděnců. Od začátku je jasné, že protestující jsou v drtivé přesile.

I proto se hned na začátku protestu povede provést manévr, jak připravené policejní řady rozklížit a umožnit aktivistům průchod k dolům. V okamžiku příjezdu třetího vlaku vyrazí osm set aktivistů, kteří jsou již na místě, do boční ulice a mezi domy vpadne za připravené policejní zátarasy. Na místě původního srazu zůstává jen osm lidí, kteří osazenstvo třetího vlaku bezpečně dovedou po cestě za policejní jednotky a vozy, které vlivem manévru pobíhají a přejíždějí zmateně sem a tam.

Ochránci klimatu byli tentokrát ve výrazné přesile. Foto Petr Tkáč, DR

Cesty jsou však stále uzavřené, proto teď již kompletní „zlatý prst“ míří k lesu a k dolu se přibližuje lesní cestičkou. Následujících dvacet minut probíhá podle stejného scénáře. Dvacítka policistů postaví na lesní cestičce zátaras, protestující se protlačí skrz, policisté přes les obíhají skupinu a staví nový zátaras. Vrávorající policisté zakopávající o kořeny stromů jen dokládají bezmoc proti aktivistům Ende Gelände tradičně oděným v bílých natěračských kombinézách.

Postupně se celá tisícičlenná skupina protlačí až na blátivé pole. Tam je přesila jasně vidět. Třicítka policistů potupně kráčí před celou skupinou, která hrdě směřuje k hnědouhelnému lomu. V cestě stojí už jen dvouproudová silnice a plot. Policisté na cestě staví zátarasy z aut a v počtu sto těžkooděnců se snaží zabránit vstupu do jámy. Jak je vidět na začátku tohoto videa, snaží se marně.

Při překonávání plotu policie zadrží přibližně desítku lidí, všichni ostatní však směřují na dno dolu. V pořadí již sedmá akce Ende Gelände je opět úspěšná, Křetínského lom Vereinigtes Schleenhein stojí. A nejen to. Stovky lidí okupují také další dva gigantické lomy v Lužici a na třech místech také koleje převážející uhlí do přilehlých elektráren. EPH přiznalo, že bylo donuceno provoz některých elektráren výrazně omezit.

Catch me if you can!

Na dně dolu poté začíná piknik. Účastníci akce posedávají na zemi, baví se, objímají se. Policisté obsadili rypadla, aby jim zabránili v přístupu alespoň na ně. Přímo na zemi se jich pak pohybuje asi šedesátka rozdělená do tří skupin. Apokalyptickou atmosféru dokreslují čtyři jezdci na koních.

Právě před nimi se nechá vyfotit jedna z členek českého hnutí Limity jsme my. Na žluté pláštěnce má nápis Catch me if you can (Chyť mě, když to dokážeš). Klisnu se stejným jménem koupil za čtvrt miliardy korun nejbohatší Čech Petr Kellner své dceři Anně, která je už několik let životní partnerkou Daniela Křetínského.

Chyť mě, když to dokážeš. Foto Peter Tkáč, DR

Idylku však střídá chaos. Policie i přes výraznou početní nevýhodu jednou za hodinu uspořádá výpad mezi protestující. Cílem je narušit probíhající schůze delegátů jednotlivých skupin aktivistů a vždy alespoň deset z nich zadržet a odvézt na policejní stanici. Po dobu šesti hodin se tak nedaří pokračovat v pravidelných plénech, na kterých se sdílí informace a rozhoduje se také o dalším postupu blokády. Mezi protestujícími panuje menší chaos, který se uklidní až po druhé hodině odpolední, kdy policie umožní půlhodinové plénum.

Okolo půl čtvrté odpoledne, kdy se pomaličku blíží soumrak, nakonec vyjednavači z řad aktivistů s policií domluví poklidný odchod z lomu. Teploty rychle klesají k nule a v nehostinném prostředí hnědouhelného lomu se nikomu nechce přečkat dlouhou noc. Zpráva českému uhlobaronovi i Německé veřejnosti byla vyslána, a to z šesti míst a dvou uhelných regionů současně.

K vlaku aktivisté přicházejí už za tmy. Policie je doprovází celou cestu až do Lipska, kde se pomalu vytrácejí do noci. Ze tmy se však jistě brzy zase vynoří, a to nejen v Německu. Dokud bude probíhat těžba, spalování uhlí a oteplování planety vypouštěním skleníkových plynů, dokud budeme žít v nespravedlivém světě, který miliardami korun odměňuje destrukci způsobenou lidmi jako je Daniel Křetínský, a klimatickou krizí trestá lidi po celém světě, bude trvat občanská neposlušnost.