Kdo povede Národní galerii? Výběrové řízení opět bez diskuse s veřejností
Johana LomováKončící ministr kultury Antonín Staněk vypsal na poslední chvíli výběrové řízení na post ředitele Národní galerie Praha. Načasování tohoto kroku je opět, podobně jako u kroků předchozích, nanejvýš nevhodné.
Jedním z konečných kroků Antonína Staňka ve funkci ministra kultury bylo vypsání výběrového řízení na pozici generálního ředitele Národní galerie Praha. Učinil tak 31. července, poslední den svého mandátu, uprostřed letních prázdnin a více než dva měsíce potom, co podal vlastní rezignaci. Špatné načasování se tak opakuje.
Podobně jako nyní oznámil odvolání ředitelů Národní galerie Praha a Muzea umění Olomouc nečekaně, na Zelený čtvrtek a v době tiskové konference u příležitosti otevření výstavy Josefa Šímy pořádané právě Národní galerií. Takový postup tehdy, stejně jako nyní, zavdává prostor pro spekulaci. Zdá se, že se jedná o cílenou snahu vyhnout se silné reakci ze strany odborné a zainteresované veřejnosti. To však není jediný problém vypsaného výběrového řízení.
V době protestů jsem jako jedna z těch, kdo s ministrem kultury jednali, důrazně volala po časném vyhlášení výběrového řízení. Obávala jsem se tehdy, že prozatímní ředitel Národní galerie Praha Ivan Morávek by se jednoduše mohl stát ředitelem dlouhodobým, který bude dozorovat například plánovanou a finančně velmi náročnou rekonstrukci Veletržního paláce. Staňkův aktuální tah však nesplnil základní požadavek kritiků činnosti ministra, kterým bylo složení respektovaného grémia a součinnost s ním ve věci vypsání výběrového řízení. Mimo koncepční práce měli být jeho členové také zárukou legitimity pro potenciální uchazeče a uchazečky.
Z obsahu vypsaného výběrového řízení je však patrné, že s odborníky na řízení galerií nikdo nediskutoval. V zásadě by se mohlo jednat o řízení jakékoli kulturní instituce a nic na něm nedává naději, že se po sérii blamáží s obsazováním postu ředitele Národní galerie Praha stane něco zásadně nového. Právě znalost oboru a také výběr respektované osobnosti na post ředitele je pro fungování Národní galerie zásadní.
Výběrové řízení nespecifikuje, jaký obor by měl uchazeč absolvovat, podmínkou je jen magisterský titul. Znalost oborové legislativy je očekávatelný požadavek, podobně jako zkušenost s řídící funkcí (právě tento požadavek ale nutně diskvalifikuje relativně širokou skupinu lidí a šlo by mluvit i o jistém genderovém aspektu takového požadavku). Znalost dvou světových jazyků, ale absence požadavku znalosti jazyka českého, naznačuje mezinárodní rozměr výběrového řízení (možná se jedná jen o kouzlo nechtěného, výběrové řízení bylo totiž zveřejněno jen v češtině).
Předpokladem budoucího ředitele je také doložení lustračního osvědčení. Až v druhém kole výběrového řízení pak mají uchazeči vypracovávat koncepci řízení Národní galerie, na základě jakých „kvalifikačních předpokladů“ se zatím stále anonymní komise bude rozhodovat o postoupivších, však vůbec není jasné.
Jak řekla Karina Kottová v pořadu Českého rozhlasu Vltava shrnujícího problematické aspekty výběrového řízení, „celá odborná scéna mířila k tomu, že výběrové řízení by měl vypsat až další ministr“. S novým ministrem také mělo proběhnout jednání o tom, jak by měla být Národní galerie transformována. Za všechny navrhované změny zmiňme alespoň nutnost vzniku správní rady, které by se ředitel měl zodpovídat, která by ho jmenovala i odvolávala. Vznik správní rady podpořil i Antonín Staněk. Je tak nelogické, že v době vypsání výběrového řízení není jasné, kdo by mohl ve správní radě zasednout. Minimálně totiž platí, že její zástupci by se na výběru nového ředitele měli podílet.
Vznik správní rady je také jedním z požadavků Memoranda k Národní galerii 21. století. Jeho cílem je otevřít diskusi o zlepšení fungování této naší nejdůležitější sbírkotvorné instituce. Mezi další body patří možná reorganizace sbírek Národní galerie a také požadavek, aby ministr kultury respektoval rozhodnutí komise. V souhrnu se jedná o výzvu volající po diskusi o fungování Národní galerie.
Zbrklé vypsání výběrového řízení je krokem, který ukazuje, že dnes již minulého ministra kultury názor odborné veřejnosti nezajímal. Na konci září bude jasné, kdo je ochoten ve stávajících nejasných podmínkách uvažovat o práci ředitele Národní galerie. Na vypracování koncepce bude mít tři měsíce a k poslednímu únoru bude nový ředitel jmenován. Co se stane, pokud do té doby Policie ČR vyhodnotí trestní oznámení Antonína Staňka na Jiřího Fajta jako neopodstatněné, jasné není.