Minulý týden se v brněnském komunitním centru Káznice konalo unikátní mezinárodní setkání skupiny občanských aktivistů a novinářů, kteří se systematicky zabývají sledováním vlivu mocných finančních skupin na stav evropské demokracie a její schopnost hájit veřejné zájmy. Jedná se o neformální síť ENCO (European Network of Corporate Observatories), tedy Evropská síť organizací monitorujících korporace.

Deník Referendum je zakládajícím členem sítě a posud byl jedinou participující organizací ze zemí bývalého východního bloku. Cílem brněnského setkání bylo právě rozšířit aktivity ve větší míře i do postkomunistických zemí.

Síť se věnuje pestré sbírce témat od možnosti měst a obcí regulovat trh s bydlením přes finanční zájmy stojící za vzestupem evropské krajní pravice až po růst moci evropských oligarchů. Debatovalo se například o otázce, jaký je rozdíl mezi miliardáři a oligarchy.

Připravované či již realizované projekty míří k cíli ukázat, že současný formát Evropské unie, který staví zájmy trhu nad kvalitu demokracie, není udržitelný. Investigace DR týkající se Andreje Babiše slouží jako exemplární, ale nikoli ojedinělý, příklad.

Setkání zahájila beseda, na které vystoupil zakladatel ENCO — Evropské sítě organizací monitorujících korporace, francouzský novinář Olivier Petitjean, ředitel bruselského think-tanku Corporate Europe Observatory Olivier Hoedeman a vedoucí reportážního oddělení DR Zuzana Vlasatá. V rámci debaty se ozřejmilo, že některé problémy sdílí celá Evropa; silné finanční zájmy všude korumpují legálními i nelegálními cestami demokratické instituce. Olivier Hoedeman například popsal, jak výhodné jsou pro korporace investice do lobbingu evropských institucí v Bruselu, takže tu pro ně pracuje několik desítek tisíc lobbistů.

Jiné problémy jsou ale specifické: například v postkomunistické Evropě nemáme překlad pojmu „revolving door“, který označuje přesuny úředníků či politiků mezi veřejným a soukromým sektorem. To, co se ve vyspělejší politické kultuře pokládá za střet zájmů, případně dokonce korupci, prostě bere jako normální kariérní postup.

Členy sítě ENCO jsou organizace ze zhruba desítky evropských zemí, mimo jiné ze Španělska, Švýcarska, Belgie, Francie, Anglie či Itálie. V Brně se poprvé setkání sítě účastnili zájemci o spolupráci ze Slovenska a Maďarska.

Jedním z hlavních plánů sítě pro nadcházející období je rozkrýt, jaké finanční zájmy stojí v cestě efektivnějšímu řešení klimatických změn. Dalším z možných témat je analýza zneužívání evropských dotací obchodně-politickými kartely ve střední a východní Evropě.