Celý uplynulý půlrok byla narace polských eurovoleb zhruba takováto: v květnu proběhne první kolo rozhodujícího střetnutí mezi opoziční Evropskou koalicí a vládnoucím Právem a spravedlností. Pokud opozice uhraje dobrý výsledek (těsná prohra, remíza, těsná výhra), má šanci zvítězit v parlamentních volbách na podzim. Volební průzkumy, kromě vyslovených extrémů, potvrzovaly těsný výsledek, většinou pro PiS. Všechny tyto opoziční naděje vzaly zasvé v noci z neděle na pondělí. Exit poll ještě dával opozici naději, konečné výsledky nikoliv.

Volby výrazně ovládlo Právo a spravedlnost, získalo 45,4 procenta hlasů (27 mandátů). Evropská koalice opozičních stran, která pokrývala většinu hlavních evropských frakcí — Občanská platforma a Polská strana lidová v EPP, Moderní (Nowoczesna) v ALDE, Zelení v G/EFA, Svaz demokratické levice v S&D — získala úctyhodných, ale zcela nedostatečných 38,5 procenta a 22 mandátů.

Posledním „úspěšným“ byl Robert Biedrón a jeho strana Jaro (Wiosna) s 6,06 procenta a třemi europoslanci. Ani on nemůže být spokojený vzhledem k ambicím stát se polským premiérem. Exit poll se nenaplnil v případě koalice národovců, libertariánů a klerikálů — Konfederace získala 4,5 procenta. Vyhořelo také hnutí Kukiz’15 (3,7 procenta) a Levice společně (1,2 procenta). Volební účast také výrazně vzrostla (z 23 na 45 procent).