Minulý rok mi v Churchillově nemocnici v Oxfordu zachránili život obratným zákrokem, který mi z těla odstranil rakovinu. Teď budu zřejmě potřebovat další operaci, abych dostal svou čelist z podlahy. Právě jsem se totiž dozvěděl, co se v nemocnici dělo v době, kdy jsem byl operován. Na první pohled všechno probíhalo hladce. Pod povrchem, aniž bych to věděl, bublal vztek a rozhořčení.

Mnozí zaměstnanci nemocnice se totiž postavili proti rozhodnutí Národní zdravotní služby (National Health Service, NHS) zprivatizovat zařízení pro skenování rakoviny. Stěžovali si, že skenery nabízené soukromou společností jsou méně přesné než ty, které nemocnice už měla. Upozorňovali, že privatizace ohrozí životy pacientů. Jak minulý týden odhalil deník The Guardian, NHS v reakci na tuto kritiku vyhrožovala nemocnicí žalobou za pomluvu, nepřestanou-li její zaměstnanci toto rozhodnutí kritizovat.

Převládající systém politického myšlení v této zemi, který stojí jak za plíživou privatizací veřejného zdravotnictví a dalších veřejných služeb, tak za tímto neuvěřitelným pokusem o potlačení svobody slova, nás sliboval před dehumanizujícími účinky byrokracie zachránit. Omezením moci státu měl neoliberalismus umožnit rozkvět individuální autonomie a kreativity. Namísto toho zavedl systém napůl privatizovaného autoritářství, mnohem represivnější než systém, který nahradil.

Pracující jsou dnes v zaměstnání podrobováni kafkovské byrokracii kombinující centrální kontrolu s vlezlým „mikromanagementem“. Organizace závislé na etice spolupráce — jako školy a nemocnice — jsou ničeny škrty, diktátem šéfů a vynucováním dusivých, rigidních pravidel. Zavádění logiky soukromého kapitálu do veřejných služeb — které mělo údajně přinést slavnou éru svobodné volby a otevřenosti — se vynucuje s brutální bezohledností. Doktrína, která slibovala rozmanitost a svobodu, ve skutečnosti přináší konformismus a umlčování kritiky.

↗

Extrémním příkladem dohledu a kontroly nad pracujícími může být Amazon, jenž si nechal patentovat náramek sledující pohyby jeho zaměstnanců a zaznamenávající odchylky od předpisů. Foto WMC

Podstatná část teoretických základů, na nichž dnes tato postupná transformace veřejného sektoru stojí, pochází z pera Ludwiga von Misese. Ten ve své knize „Byrokracie“ z roku 1944 tvrdil, že mezi kapitalismem a socialismem není možný žádný kompromis. Vytváření robustních veřejných služeb, jako byla právě NHS ve Velké Británii, programy spojené s New Deal v USA či další podobné dobové sociálně-demokratické experimenty musely podle něj nevyhnutelně vést k byrokratickému totalitarismu typu Sovětského svazu či nacistického Německa.