Druhá nejstarší česká politická strana KDU-ČSL oslavila sto let své existence a na sjezdu v Brně zvolila nové, výrazně omlazené vedení. Novým předsedou, v pořadí již patnáctým ve stoletých dějinách lidové strany, se stal východočeský poslanec Marek Výborný, syn někdejšího ministra obrany Miloslava Výborného, původní profesí učitel a ředitel pardubického gymnázia.

Marek Výborný v souboji s dosavadními místopředsedy strany Marianem Jurečkou a Janem Bartoškem výrazně akcentoval tradiční konzervativní programová témata křesťanských demokratů.

Mezi ně patří podpora rodiny a mezigenerační solidarity, ochrana života od početí po přirozenou smrt, rozvoj regionů a aktivní pomoc občanům s konkrétními problémy, důraz na vzdělání, ekonomika založená na malých a středních podnicích, zakotvení v západních euroatlantických strukturách, ochrana ústavnosti a lepší vymahatelnost práva, boj proti zadlužení a předcházení důsledkům exekucí.

V tom se od svých protikandidátů nijak výrazně programově nelišil. Delegáty sjezdu ale zjevně oslovil především jako nová tvář v čele strany, schopná přinést nový svěží vítr do stranických plachet.

↗

Marek Výborný se chce držet konzervativních zásad a nesklouzávat přitom k populismu a nacionalismu. Foto web KDU-ČSL

Nebát se být konzervativní

Marek Výborný se pojmu konzervativní nijak neštítí. Naopak, vyzývá své spolustraníky, aby se nebáli být konzervativní a důsledně trvat na svých hodnotách, které je však třeba nově interpretovat tváří v tvář novým výzvám, před kterými společnost stojí. Představuje tak protagonistu politiky, kterou bychom mohli pracovně označit jako inteligentní konzervatismus.

Tento postoj spočívá ve schopnosti držet se jasných konzervativních ideových a programových zásad bez nutnosti sklouzávat k reakčním radikálně obranným pozicím před projevy liberálně-sekulární společnosti, k populismu, nacionalismu, autoritarismu a demagogii. Naopak, být konzervativní zde znamená nebát se hájit tradiční principy a postoje racionálně a v dialogu s nositeli odlišných, zejména pak liberálně-postmaterialistických idejí.

Takto zformovaný konzervativní postoj nejen že je uměřený a společensko-politicky tmelí scénu silně polarizovanou na stoupence „uzavřenosti“ a „otevřenosti“, ale je také zaměřen na praktická řešení, osvědčená a v očích občanů věrohodná. Koneckonců, lidovci mají tradičně největší podíl komunálních politiků, starostů, místostarostů a zastupitelů měst a obcí, kteří konkrétní problémy svých spoluobčanů každodenně řeší. Není tomu jinak ani po loňských komunálních volbách.

Nový předseda KDU-ČSL deklaruje ambici oslovit všechny voliče, kterým je podobný přístup blízký. Onen inteligentně konzervativní pohled na výzvy současného světa hodlá vetknout mezi dvě nosné tradice své strany. Těmi je jednak křesťanská demokracie, opřená o tradiční „identitární“ elektorát KDU-ČSL, zejména věřící křesťany v religióznějších oblastech země, jednak příslovečná „lidovost“, opřená o masové komunální a členské zázemí strany.