Lidovci volili nového předsedu. Stranu povede Marek Výborný

Jan Kašpárek

Delegáti KDU-ČSL na sjezdu zvolili nového předsedu strany. Stal se jím Marek Výborný, který ve funkci nahradí končícího Pavla Bělobrádka. Jak Výborný, tak Bělobrádek kritizovali někdejší spolupráci strany s hnutím ANO.

Na brněnském sjezdu KDU-ČSL byl novým předsedou strany zvolen Marek Výborný. Ten po devíti letech nahradí ve funkci Pavla Bělobrádka, který konstatoval, že se cítí unavený politikou a chce se raději věnovat rodině. Bývalý předseda ve svém bilančním projevu označil za chybu spolupráci s politickým hnutím ANO současného premiéra Andreje Babiše v minulé vládě i nezdařenou koalici se STAN před volbami roku 2017.

„Cítím obrovskou odpovědnost za nás, za náš tým, za KDU-ČSL. Mohli jsme předvést něco, co v České republice nebylo standardem: férovou soutěž kandidátů na post předsedy politické strany. To je obrovská devíza a vizitka nás jako lidovců,“ řekl Výborný bezprostředně po vyhlášení výsledku volby a poděkoval končícímu předsedovi Bělobrádkovi za odvedenou práci.

Lidovci by podle nového předsedy měli kultivovat stranické prostředí, dát prostor mladým a usilovat o místo v příští vládě. Výborný dále kritizoval dřívější angažmá strany ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) s Babišovým ANO. „Vstoupili jsme do vlády s koaličním partnerem, kterému jsme pomáhali s dotacemi biopaliv, mlčeli k jeho zasahování do médií, tolerovali jsme jeho dotační podvod a nakonec spolkli i daňový fígl s dluhopisy,“ zkritizoval toleranci lidovců vůči současnému premiérovi ještě před volbou.

Na čtyři sta delegátů vybíralo ze čtyř kandidátů. Kromě Marka Výborného se o místo předsedy strany ucházel i Marian Jurečka, Jan Bartošek či Jaroslav Vlach. Ten svůj zájem o funkci projevil nečekaně až na sjezdu. Ve volbě jej podpořilo pouze deset delegátů. Bartošek získal hlasů osmdesát a Jurečka sto čtyřiadvacet.

Jurečka, který se postavil Výbornému v druhém kole volby, jako své priority uvedl týden dovolené navíc pro rodiče malých dětí a odmítnutí spolupráce s extrémisty, jež podle něj představují komunisté i nacionalistická SPD Tomia Okamury.

Bartošek ve svém projevu podpořil vizi dynamické strany, která neopomíjí sociální témata. KDU-ČSL by podle něj měla nabízet křesťanské hodnoty jako alternativu k „obchodníkům se strachem“, podpořit zastoupení žen v lidovecké politice či důvěru veřejnosti v právní systém. Bartošek se vyslovil i pro ochranu krajiny a půdy a vyjádřil sympatie k aktivitám mladých lidí požadujících razantní řešení klimatických změn. Delegáty ale nepřesvědčil.

Bělobrádek označil fungování minulé vlády za „nemilé překvapení“

Končící předseda Bělobrádek uvedl lidovecký sjezd projevem, v němž bilancoval poslední roky ve funkci a hodnotil budoucí výhledy strany. Ta podle něj má kombinovat úctu k tradičním hodnotám s moderním přístupem. Upozornil také na to, že pokud strana neuspěje v příštích krajských a senátních volbách, může se ocitnout ve finanční tísni. Dále se kriticky zamyslel nad účastí KDU-ČSL v minulé vládě s hnutím ANO.

„Netušili jsme, že je možné, aby podaná ruka nic neznamenala, že elementární slušnost se nenosí. Byli jsme překvapeni stylem, ale i obsahem jednání, nebyli jsme připraveni na to, co všechno je možné. Agresivita, lži, podrazy, to jsme zažili,“ řekl k tehdejšímu fungování vlády, které pro něj bylo „nemilým překvapením“.

Bělobrádek lituje i neúspěšné spolupráce se STAN před volbami v roce 2017. Tu na tehdejším lidoveckém sjezdu prosadil on sám. „Došlo k poškození strany a měl jsem to být já, kdo měl jasně situaci analyzovat v tom smyslu, že většinově o koalici nejsme přesvědčeni,“ řekl.

Bývalý předseda KDU-ČSL strávil ve funkci devět let poté, co v roce 2010 nahradil Cyrila Svobodu. Na všech volebních sjezdech delegáti Bělobrádkovu pozici stvrdili převážnou většinou hlasů. V roce 2017, kdy jej vyzval zlínský senátor a bývalý předseda strany Jiří Čunek, Bělobrádek zvítězil s jedenaosmdesátiprocentní podporou.