Brno má na synagogy smůlu. Vlastně synagogy mají smůlu s Brnem. Není a nebylo zde pro ně příznivé klima. V běhu dějin jich zde stálo několik, celkem o čtyři ale přišlo. To je zhruba 80 procent.

Připomeňme si, co to vlastně synagoga je. Hebrejsky správně k´hila nebo kehila (podle transkripce a místních zvyklostí). Někdy také kneset, škola/schule a zcela nesprávně templ. Synagoga není chrámem nebo kostelem. Židé nemají chrámy od dob zničení posledního, jeruzalémského. A je to tak zcela úmyslně, protože chrám v Jeruzalémě byl zničen (roku 72) a dosud nebyl obnoven. Představuje to vlastně nepřímo znamení smutku nad touto skutečností.

Přesto synagoga s náboženstvím souvisí, je to místo společné modlitby, výuky písma a náboženských zákonů. Proto se tak vroucně zbožní židé modlí u Zdi nářků. Ta je posledním zbytečkem Šalamounova chrámu, který stál nahoře, přibližně tam, kde je dnes mešita.

Poslední čas otevřel v Brně problém a dilema. Mezi ulicí Dornych a Přízova má být opět postavena budova, nebo soubor budov. Bezprostředně obklíčí a skoro zalehne místo, kde se dříve nacházelo několik zařízení židovské obce. Má je pořizovat údajně developer Roman Vítek.