O brněnské hodinové homoli jsem psát nechtěl. Přesto se moje letmé plky dostaly na světlo boží. Asi trochu jinak, než kdybych byl donucen se opravdu zamyslet.

Extravagantní orloj na brněnském náměstí Svobody opravdu není tím, co by mě natolik provokovalo, abych to sám od sebe komentoval. Je to atrakce svého druhu, jako nakonec všechny orloje jsou. Jsou to vlastně kejkle a senzace pro děti a dospělé obdobného stavu duše. Proto to je legitimní, že veřejná správa touží nějakou tu lidovou atrakci ztropit. Je to sice zbytečnost, ale i zbytečnosti mají v našem životě své místo a dovedu si představit, že svůj užitek přinese. Na turistickém ruchu. Nebude to asi snadno měřitelné, bylo by ale možno se vsadit, že docela pravděpodobné.